Zdravím, mám takový problém se vstupní jednotkou VKV. Před časem jsem si zkoušel vyrobit (v podstatě ze šrotového materiálu) JEDNOTRIODOVOU vstupní jednotku pro malý elektronkový VKV tuner. Zapojené to mám jako aditivní směšovač s Meissnerovým oscilátorem, laděný v anodovém okruhu a zpětnou vazbou do G1. Do ní se zároveň přivádí signál ze vstupního obvodu, který je vázán s anténou. Celé je to zapojené jako můstek, kdy jednu stranu tvoří dva stejné vazební kondenzátory, druhou stranu Millerova kapacita triody a trimr, kterým se můstek vyvažuje. Tím se zamezuje přenosu oscilátorového napětí do vstupních obvodů.
Vstupní obvod ladí v pásmu 88-108MHz, oscilátor o 10,7MHz nad. Tím vzniká směšováním rozdílový kmitočet 10,7 MHz, který se dále zpracovává jako MF signál a nakonec se demoduluje.
I s jednoelektronkovou MF (EBF89) na přijímač spolehlivě chytím řadu silných místních vysílačů VKV. Přístroj používám jako rádio do dílny.
Jenomže mám takovou, zatím nesplněnou představu. Malý elektronkový přijímač VKV, který půjde "krmit" z baterií. Nedokážu ANI OMYLEM rozběhnout oscilátor vstupní jednotky. Prostě ho nedonutím kmitat. Zde je nutno použít speciální přímožhavenou triodu (DC90) pro tyto účely. I profesionální přístroje měly směšovač s Meissnerovým oscilátorem. Podobně jako u síťových přístrojů. Počty závitů vstupní i oscilátorové cívky mám vyzkoušené dle kapacity duálu a dolaďovacích trimrů. Oscilátor však nenasadí. Zkoušel jsem měnit počty závitů zpětnovazební cívky, pro EC92 či ECC85 mám vyzkoušené 3 závity a kmitá spolehlivě v celém rozsahu. Zkoušel jsem postupně 1-10 závitů a nic! Vazba je velmi těsná, vazební vinutí je mezi závity oscilátorové cívky (vyzkoušeno s EC92). Vzdálenosti co nejmenší, elektronka těsně vedle duálu a oscilátorové cívky. Spoje vodiči CuAg. Samozřejmě blokování VF v anodě i žhavení průchodkovými kondenzátory a tlumivkami. Celé uzavřené v kovové krabičce. Nedokážu rozchodit oscilátor ani omylem.
Může být na vině malá strmost DC90? Má 1,1mA/V, to EC92 má 5mA/V. Šlo by tedy zvýšit signálové napětí na G1 přidáním závitů zpětnovazební cívky. Vyzkoušeno-neúspěch. Snížit indukčnost vývodů paralelním pospojováním kolíků se stejnou elektrodou-nic. Přitom to mám zapojené stejně jako profesionální výrobek, počty závitů vyzkoušené ze síťové verze. S bateriovou triodou nic. Nevíte někdo, v čem dělám chybu?
Jenom doplním, že běžné vstupní jednotky s ECC85 jsou zapojeny tak, že jedna z triod je zapojena jako vstupní předzesilovač s uzemněnou mřížkou a druhá jako směšovač/oscilátor. U jednotriodových zapojení (pár typů s EC92 a hlavně přístroje bateriové) není použit vstupní předzesilovač.
Meissnerův oscilátor-kde dělám chybu?
Moderátor: Moderátoři
Za katodu mám pin 1. Podle katalogu. 2,3 jsou anoda, spojil jsem kolíčky na patici paralelně, abych snížil na minimum indukčnost spojů. K sekci duálu to mám 1cm, vodičem 1,5 CuAg. Takže pro omezení sériových indukčností spojů jsem udělal co se dalo. Kolíček 4 nezapojen, 5,6 je G1, opět paralelně jako u anody. 7 je žhavení, blokováno přes LC člen (tlumivka na feritu z anténního zesilovače, kapacita 470p přímo mezi piny 1 a 7. Podle originálního výrobku. Vstupní a oscilátorový okruh mám vzájemně odstíněn, signálový spoj ze vstupního okruhu vedu VF průchodkou.
Blokovat obě strany LC členy jsem už zkoušel taky a nic. Nejhorší je, že vstupní jednotka s EC92 funguje! Katoda EC92 je tam natvrdo uzemněna (stejně jako u jednotek s ECC85). Toto je u přímožhavené triody předem splněno taky. Jenomže s DC90 oscilátor nedokážu rozběhnout.
Blokovat obě strany LC členy jsem už zkoušel taky a nic. Nejhorší je, že vstupní jednotka s EC92 funguje! Katoda EC92 je tam natvrdo uzemněna (stejně jako u jednotek s ECC85). Toto je u přímožhavené triody předem splněno taky. Jenomže s DC90 oscilátor nedokážu rozběhnout.