vyznam remanence u jader?
Moderátor: Moderátoři
vyznam remanence u jader?
Zdravim. Neni mi uplne jasne, jaky vyznam na pouziti jader ma remanence. Ruzne se pise, ze pro jednocinne menice a aplikace s jednou polaritou je potreba cim jak nejmensi remanence v pomeru k Bs. Chapu to tak, ze odmagnetovani u aplikaci s jednou polaritou musi byt po skonceni pulzu rychle, atd. Ale proc se pise, ze pro dvojcinne menice a aplikace s impulzy dvoji polarity je naopak zadana vysoka remanence? Nema nizsi remanence obecne lepsi vlastnosti i pro dvojcinne aplikace? A take mensi ztraty v jadre? Mel jsem za to, ze cim uzsi hysterezni krivka, tim mensi ztraty v jadre. Predem diky za diskuzi.
Indukce Br jako materiálová konstanta může být i stejná, rozdíl je dán spíš magnetickým obvodem. Pokud ten je bez vzduchové mezery, jako u propustných měničů a jiných transformátorových aplikací, je hysterezní smyčka, byť úzká, hodně strmá a protíná osu B poměrně vysoko (a nízko). Zavedením vzduchové mezery nebo u prachových jader, jak je to u měničů s ukládáním energie v jádru, se hysterezní smyčka hodně zešikmí a průsečík s osou B se posouvá směrem k počátku.
Rozumim. Takze kazdopadne cim je hysterezni smycka uzsi, tim je to lepsi, predevsim ohledne ztrat, atd. Zesikmeni smerem vpravo k H ovlivnuje permeabilita materialu nebo vzduchova mezera a to uz pak jen zalezi na aplikaci. Siroke hysterezni smycky jsou pozadovane spis u tvrdych magnetickych materialu jako magnetu a podobne? Ale ke klasickum aplikacim jako vykonove trafo je potreba hledat materialy s cim jak nejuzsi krivkou, jo?
-
ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
K té vzduchové mezeře mám jeden nezávazný dotaz - jak vyrobit větší mezeru každý ví. Ale zkoušel jste ji někdo něčím zmenšit ? Např. jádro E55 má střední sloupek s mezerou 1.2mm, já bych potřeboval vyzkoušet tak polovinu. Brousit ty krajní se mě nechce.
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Dá se to i trochu spočítat. Cívka na jádře (Fr) s mezerou (Fe) se jeví jako dvě paralelní indukčnosti, jedna má jádro jen z feritu (Fr) a druhá jen z ocele (Fe), cívka je stejná tam i tam. Počítá se s délkou magnetického obvodu pro každý případ podle skutečné délky daného materiálu, ten zbytek má jakoby nulový magnetický odpor. Jistě, je to nepřesné, ale názorné.
Já jen že kolegu Atlana zajímalo
A tak
1/L = 1/Lfr + 1/Lfe = 1/(µ0.µfr.N².S/lfr) + 1/(µ0.µfe.N².S/lm);
Takže to se stane, aspoň co se indukčnosti týče. Dokud tam byl vzduch, byla hodnota µfe=1, a u plechu to bude hodnota permeability toho plechového materiálu. Pokud ten plech zabere celý objem té mezery S.lm .
... čo sa stane keby si tam dal kus oceľového plechu..
A tak
1/L = 1/Lfr + 1/Lfe = 1/(µ0.µfr.N².S/lfr) + 1/(µ0.µfe.N².S/lm);
Takže to se stane, aspoň co se indukčnosti týče. Dokud tam byl vzduch, byla hodnota µfe=1, a u plechu to bude hodnota permeability toho plechového materiálu. Pokud ten plech zabere celý objem té mezery S.lm .
ZdenekHQ << brousit to v amatérských podmínkách bude složité. Jednak je ferit tvrdý a pak je třeba zajistit rovnoběžnost broušenýh ploch. Napadá mě spíš vzít kousek toho feritu, rozdrtit na prášek, smíchat s epoxidem nebo jiným pojivem a tím mezeru vyplnit. Není to dokonalé, v oblasti mezery zmenšíte efektivní průřez a plochu připadající na pojivo.