Mám akuvrtačku Eta,a při nabíjení se mi v tzv.dokovací stanici tak zahřál asi 100 ohmový rezistor,že vypadl z tišťáku,a trafo se tak přehřálo,že se vnější kryt doslova roztekl.
Nabíjení probíhalo asi 5 - 10 minut.
Nabíječka dávala asi 23V,a na žtítku měla údaj 18V 400mA.
Prosím o radu,co to mohlo způsobit,a zda můžu použít případně nabíječku 18V 800mA.
Nabíjení akuvrtačky
Moderátor: Moderátoři
Ahoj nechci zakládat nové tema,jelikož mám obdobný problém.Odešel mi alu-pack a vzal sebou i nabiječku .Nabiječka byla obyčejná s trafem.Ted jsem sehnal jiné baterie které budou mít dohromady 18V 1,5Ah,což je v pohodě.Horší to už bude s nabiječkou ,sehnal jsem totiž nabiječku DC 24V 5OOmA.Nevim jestli to neni moc !!Nabiječku jsem rozebral a je tam trafo+diod .mustek.Kolik muže dát proudu ,aby nezničila aku nebo sebe?Jak to ošetřit?Jak tam dodělat indikaci ,že se baterie blíží nabití 23V abych jí mohl vyndat?poradte prosim
dobrý deň,
ja osobne som podobný problém riešil s LM317(aj keď dnes ľutujem, že som to nedopísal do vlákna ktoré som k tomu otvoril svojho času) ako zdroj prúdu plus tranzistor, kde bol zabezpečený prechod na nabíjanie konštantným napätím, akonáhle akumulátor dosiahol nastavené napätie. Tá schéma je určite aj tu niekde na EB, alebo v amatérskom rádiu. Či to bolo zbytočné riešenie, voči kvalite celého zariadenia, to už neviem. Každopádne ale nabíjačka nejak funguje(nejak píšem preto, že od vtedy som ju nepremeral). Realitou je, že ani po 2 dňoch nabíjačky v sieti neni akumulátor ani adaptér horúci, a vŕtačka potom funguje. Takže je všetko OK, a dalo by sa povedať že som spokojný. s pozdravom, i
ps: tak som to našiel, schéma je okrem iného aj v PE01/2007. Ak chcete niečo jednoduché, odporúčam, podľa toho návodu to ide prepočítať pre rôzne napätie akumulátoru
ja osobne som podobný problém riešil s LM317(aj keď dnes ľutujem, že som to nedopísal do vlákna ktoré som k tomu otvoril svojho času) ako zdroj prúdu plus tranzistor, kde bol zabezpečený prechod na nabíjanie konštantným napätím, akonáhle akumulátor dosiahol nastavené napätie. Tá schéma je určite aj tu niekde na EB, alebo v amatérskom rádiu. Či to bolo zbytočné riešenie, voči kvalite celého zariadenia, to už neviem. Každopádne ale nabíjačka nejak funguje(nejak píšem preto, že od vtedy som ju nepremeral). Realitou je, že ani po 2 dňoch nabíjačky v sieti neni akumulátor ani adaptér horúci, a vŕtačka potom funguje. Takže je všetko OK, a dalo by sa povedať že som spokojný. s pozdravom, i
ps: tak som to našiel, schéma je okrem iného aj v PE01/2007. Ak chcete niečo jednoduché, odporúčam, podľa toho návodu to ide prepočítať pre rôzne napätie akumulátoru
Jiri32: pohraj si s hodnotami tohoto zapojení. Ono totiž vyhoví nejen pro olověné akumulátory.
Místo 7812 použij 7818 a zvedni mu napětí na výstupu na 23,5V.
Sériovým odporem omezíš proud - orientačně stačí omezovací odpor 2,2 ohmu (podle skutečného požadovaného proudu ho můžeš ještě doupravit).
[url=http://upload.ebastlirna.cz/index.php?action=downloadfile&filename=nabijecka.tif&directory=Konstrukce%20k%20zveřejnění]nabijecka.tif[/url]
Výhodou je, že když napětí na akumulátoru doleze k 23V, přestane tyristor otevírat, ale hned po poklesu napětí si zase do baterky pustí pár impulsů.
Místo 7812 použij 7818 a zvedni mu napětí na výstupu na 23,5V.
Sériovým odporem omezíš proud - orientačně stačí omezovací odpor 2,2 ohmu (podle skutečného požadovaného proudu ho můžeš ještě doupravit).
[url=http://upload.ebastlirna.cz/index.php?action=downloadfile&filename=nabijecka.tif&directory=Konstrukce%20k%20zveřejnění]nabijecka.tif[/url]
Výhodou je, že když napětí na akumulátoru doleze k 23V, přestane tyristor otevírat, ale hned po poklesu napětí si zase do baterky pustí pár impulsů.
Copak to potřebuje ještě nějaký popis?
No dobře:
Z trafa 24V máš na vývodech můstku pulzující napětí o špičkové hodnotě asi 32,5V. To se jednak vede přes omezovací odpor na tyristor, který sepne vždy po dobu, kdy (mimo další podmínku uvedenou později) je před ním napětí vyšší, než na akumulátoru. To znamená, že 100x za vteřinu spíná.
Přes přidanou diodu se vede napětí na filtrační kondenzátor před stabilizátorem napětí, na jehož výstupu trimrem nastavíš 23,0-23,5V, protože tyristor potřebuje k sepnutí mít na řídicí elektrodě o asi půl voltu víc, než na katodě.
Když bude akumulátor nabitý, t.j. bude na něm asi 22,5-23V, tyristor přestane otevírat, protože rozdíl napětí mezi řídicí elektrodou a katodou nebude stačit k jeho spuštění.
Znamená to, že nabíječka si vlastně v každé mezeře mezi nabíjecími impulsy testuje napětí baterie - když je dost velké, tyristor nesepne. Jak klesne, tyristor začne spínat.
Ty proudové špičky jsou krátké, takže do akumulátoru teče průměrný proud jen o zlomku hodnoty špičkového proudu - ten se nastavuje velikostí odporu v sérii s tyristorem. Ne, že by to bylo kdovíjak přesné, ale řekněme, že budeš chtít nabíjet počátečním proudem 200mA: změříš to běžným ručkovým ampérmetrem a velké chyby se nedopustíš. Podle toho proudu zvětšíš nebo zmenšíš ten omezovací odpor (ve schématu s hvězdičkou).
No dobře:
Z trafa 24V máš na vývodech můstku pulzující napětí o špičkové hodnotě asi 32,5V. To se jednak vede přes omezovací odpor na tyristor, který sepne vždy po dobu, kdy (mimo další podmínku uvedenou později) je před ním napětí vyšší, než na akumulátoru. To znamená, že 100x za vteřinu spíná.
Přes přidanou diodu se vede napětí na filtrační kondenzátor před stabilizátorem napětí, na jehož výstupu trimrem nastavíš 23,0-23,5V, protože tyristor potřebuje k sepnutí mít na řídicí elektrodě o asi půl voltu víc, než na katodě.
Když bude akumulátor nabitý, t.j. bude na něm asi 22,5-23V, tyristor přestane otevírat, protože rozdíl napětí mezi řídicí elektrodou a katodou nebude stačit k jeho spuštění.
Znamená to, že nabíječka si vlastně v každé mezeře mezi nabíjecími impulsy testuje napětí baterie - když je dost velké, tyristor nesepne. Jak klesne, tyristor začne spínat.
Ty proudové špičky jsou krátké, takže do akumulátoru teče průměrný proud jen o zlomku hodnoty špičkového proudu - ten se nastavuje velikostí odporu v sérii s tyristorem. Ne, že by to bylo kdovíjak přesné, ale řekněme, že budeš chtít nabíjet počátečním proudem 200mA: změříš to běžným ručkovým ampérmetrem a velké chyby se nedopustíš. Podle toho proudu zvětšíš nebo zmenšíš ten omezovací odpor (ve schématu s hvězdičkou).