audio kabely - stineny vs nestineny - fungovani, vysvetleni
Moderátor: Moderátoři
audio kabely - stineny vs nestineny - fungovani, vysvetleni
Jde mi o to jaky a v cem je rozdil pri pouzit stinenych a nestinenych kabelu v audio soustavach - cesta od zesilovace k reprobedne. Proc je mezi nimi tak velky financni rozdil? Jake je zvukove podani stejne tlusteho stineneho a nestineneho? Jake se muzou projevit problemy? Nebo na jake soustave uz je rozdil patrny? Je neco slyset na sestave za 2 litry ci za 10 nebo na to je potreba az sestavu za 60 a vic? Jak dlouhy muze byt takovy kabel? Jak by mel byt tlusty? Ztraci se nejak zvuk nebo jak to vsecho je? Jaky material - med? Nebo existuji nejake stranky co se tim zabyvaji? Kdyz ano, prosim o odkaz.
Dekuji a preji pekny den
Kvalitný kábel k reproduktoru sa navrhuje podľa toho aké straty na kábli pripustíme. Pri vysokých výkonoch a nízko impedančných reproduktoroch sa používajú väčšie prierezy vodičov.
Ak sa predĺži kábel, úmerne sa musí zväčšiť prierez.
Kábel musí byť spletený z tenkých vodičov, aby sa odpor vodiča prudko nezväčšoval s rastúcou frekvenciou ( až do 20kHz).
Zlým výberom kábla, pri väčších dĺžkach sa môže v kábli stratiť takmer všetok výkon a repro bude šepkať.
s reprokabely se mohutně kouzlí, zejména s cílem vyrazit ze zákazníka peníze. Jakékoli vedení by mělo ideálně být impedančně přizpůsobené k výstupu zesilovače i zátěži, na akustických frekvencích se to ovšem zpravidla neřeší, protože frekvence jsou nízké a vliv nepřizpůsobení zanedbatelný. Stíněné kabely mohou mít o dost větší kapacitu než nestíněné a nevidím celkem důvod k jejich použití. Co se týče materiálu, to je další story, důraz na použití bezkyslíkaté (rozumí se drahé) mědi, protože jen ta přenese signál bez dalšího zkreslení je nejspíš zas jen obchodní, nevím, že by někdo slyšel rozdíl od obyčejného kabelu. Klasická natažená reprodvoulinka významnou kapacitu ani indukčnost nemá, důležitý je ovšem malý odpor, tedy zvolit raději větší průřez a hlavně dbát na precizní připojení u zesilovače i beden. Ideální jsou pájecí oka pod šroubovacími svorkami, hlavně pro větší výkony nepoužívat takové ty stiskací pružinové svorky, co se do nich zasune přímo kus odizolovaného vodiče. Co se délky týče, čím kratší, tím lépe, kabel je v sérii s reprobednou a pokud je ss odpor významný vůči impedanci reprobedny, pěkně omezí proud zejména basových peaků. Toť můj pohled na věc, pokud má někdo jiný názor, rád si ho přečtu.
Michal
-
AmarokCZ
- Příspěvky: 2838
- Registrován: 20 pro 2006, 00:00
- Bydliště: Poličské krystalinikum
- Kontaktovat uživatele:
Stínění mezi zesilovačem a měničem má smysl jen když ten měnič jsou sluchátka.
Stejně tak signálové kabely. Hlavně tam, kde je velká impedance a citlivost vstupu je třeba dbát na kvalitní stínění a pokud možno malou kapacitu. To se týká zejména připojení gramofonové přenosky k RIAA předzesilovači. Zde je vhodné použít co nejkratší a kvalitně stíněný kabel, pokud se nevyhneme větší délce je vhodné použít koaxiální kabel s pěnovou izolací (kvůli malé paralelní kapacitě). A hlavně dát pozor na souběhy se síťovými nebo i reproduktorovými kabely. U propojení běžných audio komponentů rozdíly v kabelech prakticky nepoznáme.
U SCART kabelů existují dvě varianty provedení-společné či jednotlivé stínění. Zásadně je třeba používat kabel jednotlivě stíněný, se zvlášť stíněnými kablíky pro R,G,B, CVBS vstup i výstup, audio, ovládání/data. I takový kabel se dá koupit do 100Kč. Společně stíněný kabel je velmi nekvalitní, videosignál není veden na jmenovité impedanci a navíc mají nezanedbatelný vliv kapacity mezi vodiči. Způsobuje to zpravidla moaré v obraze.
Jakékoli kabely v ceně tisíců Kč jsou jen reklamním trikem výrobce.
Zaky píše:Jakékoli vedení by mělo ideálně být impedančně přizpůsobené k výstupu zesilovače i zátěži, ...
To bych chtěl vidět, jak byste vyrobil vedení s charakteristickou impedancí 0,05 ohm na jedné straně a 4 ohmy na straně druhé.
Na akustických frekvencích se vedení reálné délky vůbec nejeví jako vedení; vlnová délka na 20 kHz je 10-12 km podle kabelu. A tak tady nejde o přizpůsobování impedancí nebo zanedbávání přizpůsobení, ale o co nejmenší výstupní impednaci zesilovače + kabelů. A to ani ne tak zhlediská ztrát, ale z hlediska elektrodynamického tlumení vlastních kmitů reproduktorů.