Zdravím, nestudoval jsem konkrétně tuto obrazovku detailně, ale rád bych připojil jednu poznámku. Obecně se napájení osciloskopické obrazovky řešilo tak, že anoda měla malé kladné napětí proto, aby destičky byly napětově blízko země a mohly se napájet přímo z výstupu zesilovačů (H,V). Katoda s 1. mřížkou pak měly velký záporný potenciál (a řízení jasu izolační hřídelku potenciometru). Proto jen pozor na ss napětí, které se na žhavicím trafu objeví proti zemi, aby to nebyly třeba 2 kV, na které běžné trafo (soudím podle toho 4+2,3) nemusí být dimenzované! A myslím, že to žhavení nebývalo zvlášť řešené kvůli proudovému nárazu - ten u paralelního žhavení (4V, 6,3V) nebývá tak velký, u těch televizorů se sériovým žhavením to bylo o něčem jiném.
Možnost průrazu trafa už nastínil výše Mourek. Použité trafo má žhavící a VN vinutí se zvýšenou izolací - test na 2.5 kV, potenciometry (jas, bod) izolované upevnění a hřídele. Aparát jede bez závad několik měsíců.
Nic lepšího nebylo k dispozici, takže kryt na hrdle je z běžné Fe trubky - stěna 3mm. Přední rozšířená část je stočená a svařená z obyčejného Fe plechu tl. 1,5mm. Přepážka pod obrazovkou je Fe tl. 1 mm.
Stínění se ukázalo jako nedostatečné a magnetický rozptyl rozostřoval stopu. Protože byl osciloskop téměř dokončen a nechtěl jsem nic měnit na mechanickém uspořádání, umístil jsem vzadu nad obrazovku do vhodné polohy malý transformátorek 230V (kolem 1,5W), který magnetický rozptyl síťového trafa spolehlivě vykompenzoval.