Ahoj,
Začali ma zaujímať magnetofony, a rozhodol som sa vymeniť zničenu hlavu na Tesla B3 a prípadne asi aj na B700 ktora sa mi dostala do rúk ale musim ju ešte odskušať.
Čo treba dodržať pri výmene ANP935 za ANH200.
Čítal som že ANH200 je tvrdená hlava. Je na výmenu vhodná? Je kvalitnejšia ako ANP935?
Budem kupovať stadeto:
http://neon.e-servisy.cz/
Prípadne viete mi poradiť kde v BRNE sa dajú nájsť magnetofonové, pásky a hlavy?
Čítal som že ľudia chodia do obchodu COMPO, ale cez google ho neviem nájsť.
Ďakujem za pomoc
Výmena ANP935 za ANH200
Moderátor: Moderátoři
-
somorastik
- Příspěvky: 427
- Registrován: 31 říj 2007, 00:00
- Kontaktovat uživatele:
nejake info tu: http://starestroje.blog.cz/0709/tesla-b ... nove-hlavy
http://starestroje.blog.cz/0809/typy-ma ... ovych-hlav
Co sa tyka nakupu veci na mgf,tak uz asi jedine aukro.
Compo-obchod v prahe,byvali v pasazi na karlovom namesti.uz tam ale niesu.eshop snad mali ale veci na mgf viedli iba na predajni.
http://starestroje.blog.cz/0809/typy-ma ... ovych-hlav
Co sa tyka nakupu veci na mgf,tak uz asi jedine aukro.
Compo-obchod v prahe,byvali v pasazi na karlovom namesti.uz tam ale niesu.eshop snad mali ale veci na mgf viedli iba na predajni.
-
somorastik
- Příspěvky: 427
- Registrován: 31 říj 2007, 00:00
- Kontaktovat uživatele:
Všechno o vhodnosti či nevhodnosti je popsáno v těch odkazech. ANH200 je hlava záznamová, pro reprodukci je tedy málo vhodná. Budeš se muset smířit s menším kmitočtovým rozsahem a asi i menší hlasitostí. Ta nejspíš půjde dohnat zvýšením zisku ve snímacím zesilovači, samozřejmě tím naroste úměrně jeho šum.
Pro přesné výškové ustavení hlavy je třeba pásek s mezistopým záznamem a pro nastavení kolmosti kolmostní celostopý záznam. Pokud se smíříš s nějakou mírnou nepřesností tak se výška hlavy nastaví tak aby horní stopa lícovala s horním okrajem pásku a kolmost nastavíš podle záznamu který byl nahrán zaručeně dobře seřízeným magnetofonem a to tak aby měl přehrávaný záznam co nejvíce výšek. Nejmarkantnější je to na stereofonním záznamu reprodukovaném tak aby obě stopy byly při reprodukci sloučené. To jde u některých magnetofonů současným stisknutím tlačítek obou stop, u některých naopak v klidové poloze všech tlačítek.
Dívám se a mají v tom obchodě i originální ANP935. Tak to bych neimprovizoval a koupil přímo ji. Na Aukru bývá dražší...
Pro přesné výškové ustavení hlavy je třeba pásek s mezistopým záznamem a pro nastavení kolmosti kolmostní celostopý záznam. Pokud se smíříš s nějakou mírnou nepřesností tak se výška hlavy nastaví tak aby horní stopa lícovala s horním okrajem pásku a kolmost nastavíš podle záznamu který byl nahrán zaručeně dobře seřízeným magnetofonem a to tak aby měl přehrávaný záznam co nejvíce výšek. Nejmarkantnější je to na stereofonním záznamu reprodukovaném tak aby obě stopy byly při reprodukci sloučené. To jde u některých magnetofonů současným stisknutím tlačítek obou stop, u některých naopak v klidové poloze všech tlačítek.
Dívám se a mají v tom obchodě i originální ANP935. Tak to bych neimprovizoval a koupil přímo ji. Na Aukru bývá dražší...
ANH200 bude hodně špatně snímat, je optimalizovaná pouze pro záznam, a proto má:
1. zbytečně velkou, tedy pro snímání nevhodnou, zadní vzduchovou mezeru, aby se jádro nedostalo do oblasti magnetického nasycení ve špičkách součtu okamžitých hodnot předmagnetizačního a modulačního proudu při záznamu. Ta snižuje citlivost při snímání.
2. širší čelní štěrbinu (nevyžaduje se dodržení přesné šířky vzduchové mezery, jako u hlavy snímací, kde je šířka štěrbiny mimořádně sledovaným parametrem), protože pro záznam je důležitá hrana pólového nástavce na odběžné straně a pro demagnetizaci (tedy úbytek už nahraných výšek) čas, za jaký se pásek se záznamem dostatečně vzdálí od téhož pólového nástavce, čili úhel opásání. Ten samozřejmě souvisí s tvarem čela hlavy. Ovšem šířce štěrbiny v čele je nepřímo úměrný horní mezní kmitočet, který hlavou půjde snímat...
ANP935 je sice kompromis, zato svým způsobem geniálně navržený tak, že při záznamu se nelinearita způsobená sycením jádra projeví až při takovém přebuzení, že to nelinearita charakteristiky pásku a často i záznamového zesilovače "přeřve". Její přední štěrbina má mechanickou šířku zaručovanou pod 3,6um, t.j. efektivní šířku pod 4,7um - tomu odpovídá při rychlosti pásku 9,53 cm/s kmitočet nad 20kHz, jehož celá vlnová délka se vejde přesně do šířky štěrbiny a hlava signál "nevidí" vůbec (pokles amplitudy v [dB] se blíží nekonečnu).
Při snímání má hlava ještě přijatelnou citlivost (cca 420uV / 1kHz při pásku optimálně vybuzeném sinusovým signálem na 0dB). Samozřejmě vyšší citlivost by bodla, ale té se nedalo dosáhnout jinak, než zvýšením počtu závitů vinutí hlavy, což by vyžadovalo tenčí drát a tedy větší sériový odpor systému, s vyšší indukčností by se zvýšily nároky na zdroj konstantního záznamového proudu.
Nehodláš-li už nahrávat, dej tam ANH210, ta je optimalizovaná pro snímání především tím, že nemá zadní vzduchovou mezeru a proto výstupní napětí je větší. Mimoto má i tenčí přední štěrbinu, čímž se štěrbinový efekt posunul k vyšším kmitočtům, než ANP935, jen k záznamu se nehodí právě pro chybějící zadní vzduchovou mezeru; pokud by byla řeč o záznamu kvalitním, tak to už vůbec ne.
Zkrátka ANP935, vyvinutá a zavedená do výroby v roce 1963, je nenahraditelná, leda bys se vzdal jedné z funkcí magnetofonu.
Pro informaci - co dokázala vestavba této hlavy do ruských nebo polských magnetofonů udělat s jejich kmitočtovým rozsahem, se mi nechtělo věřit, i když šlo o stroje o 20 let mladší, než hlava... řekl bych, že patří ke špičce z toho nejlepšího, co Tesla kdy vyrobila...
1. zbytečně velkou, tedy pro snímání nevhodnou, zadní vzduchovou mezeru, aby se jádro nedostalo do oblasti magnetického nasycení ve špičkách součtu okamžitých hodnot předmagnetizačního a modulačního proudu při záznamu. Ta snižuje citlivost při snímání.
2. širší čelní štěrbinu (nevyžaduje se dodržení přesné šířky vzduchové mezery, jako u hlavy snímací, kde je šířka štěrbiny mimořádně sledovaným parametrem), protože pro záznam je důležitá hrana pólového nástavce na odběžné straně a pro demagnetizaci (tedy úbytek už nahraných výšek) čas, za jaký se pásek se záznamem dostatečně vzdálí od téhož pólového nástavce, čili úhel opásání. Ten samozřejmě souvisí s tvarem čela hlavy. Ovšem šířce štěrbiny v čele je nepřímo úměrný horní mezní kmitočet, který hlavou půjde snímat...
ANP935 je sice kompromis, zato svým způsobem geniálně navržený tak, že při záznamu se nelinearita způsobená sycením jádra projeví až při takovém přebuzení, že to nelinearita charakteristiky pásku a často i záznamového zesilovače "přeřve". Její přední štěrbina má mechanickou šířku zaručovanou pod 3,6um, t.j. efektivní šířku pod 4,7um - tomu odpovídá při rychlosti pásku 9,53 cm/s kmitočet nad 20kHz, jehož celá vlnová délka se vejde přesně do šířky štěrbiny a hlava signál "nevidí" vůbec (pokles amplitudy v [dB] se blíží nekonečnu).
Při snímání má hlava ještě přijatelnou citlivost (cca 420uV / 1kHz při pásku optimálně vybuzeném sinusovým signálem na 0dB). Samozřejmě vyšší citlivost by bodla, ale té se nedalo dosáhnout jinak, než zvýšením počtu závitů vinutí hlavy, což by vyžadovalo tenčí drát a tedy větší sériový odpor systému, s vyšší indukčností by se zvýšily nároky na zdroj konstantního záznamového proudu.
Nehodláš-li už nahrávat, dej tam ANH210, ta je optimalizovaná pro snímání především tím, že nemá zadní vzduchovou mezeru a proto výstupní napětí je větší. Mimoto má i tenčí přední štěrbinu, čímž se štěrbinový efekt posunul k vyšším kmitočtům, než ANP935, jen k záznamu se nehodí právě pro chybějící zadní vzduchovou mezeru; pokud by byla řeč o záznamu kvalitním, tak to už vůbec ne.
Zkrátka ANP935, vyvinutá a zavedená do výroby v roce 1963, je nenahraditelná, leda bys se vzdal jedné z funkcí magnetofonu.
Pro informaci - co dokázala vestavba této hlavy do ruských nebo polských magnetofonů udělat s jejich kmitočtovým rozsahem, se mi nechtělo věřit, i když šlo o stroje o 20 let mladší, než hlava... řekl bych, že patří ke špičce z toho nejlepšího, co Tesla kdy vyrobila...
Naposledy upravil(a) Hill dne 21 led 2011, 20:56, celkem upraveno 2 x.
pokud chceš za každou cenu experimentovat a použít tvrdou (long-life) hlavu tak tam dej ANH 210 - snímací pro B115, B116. no já bych zůstal u origo ANP 935 ktera se sehnat dá nebo vymontovat z nějakého vraku řady Tesla B4, B5, B70, B90 nebo B100
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
-
somorastik
- Příspěvky: 427
- Registrován: 31 říj 2007, 00:00
- Kontaktovat uživatele:
ANH200 jsem použil jako náhražku jednou v B101 a výsledek nebyl až tak špatnej, jak jsem čekal. Kupodivu to přehrávalo líp, než s ANH210 (asi sehrála roli vyšší indukčnost ANH210). Možná jsem natrefil na kus z užší štěrbinou, výšek tam bylo celkem dost. Takže, pokud chceš i nahrávat, ta zvol právě tuto. Pokud chceš jen přehrávat, tak raději snímací ANH210, ale s touto opravdu nic nenahraješ. Jádro hlavy bude přesycené a nahrávka velmi zkreslená.
Co se týče nastavení kolmosti, tak mě se osvědčilo si na stopro dobrém magnetofonu nahrát do obou stop mono signál bohatší na výšky a na seřizovaném magnetofotu též v režimu mono (obě stopy sloučené) nastavovat kolmost. Reakce na nastavaní je velmi ostrá a proto lze kolmost velmi dobře nastavit a pokud slyšíš kolísat výšky, tak Ti to leccos napoví o (ne)kvalitě vedení pásku. Toto lze použít i u kazeťáku, akorát ty reakce jsou míň strmé vzhledem k blízkosti obou stop.
Svislou polohu lze nastavit i opticky, a to tak, aby okraj stopy levého kanálu přesahoval přez okraj pásku max. 0,1mm.
Svislou polohu lze nastavit i opticky, a to tak, aby okraj stopy levého kanálu přesahoval přez okraj pásku max. 0,1mm.
To není ideální způsob nastavení.
1. souhlasným otáčením všemi třemi šroubky nastavíš výšku hlavy tak, abys z horního systému hlavy viděl nad okrajem pásku maximálně 0,1mm (na to stačí lupa).
2. předním a zadním šroubkem (navzájem v opačném smyslu) nastavíš čelo hlavy tak, aby bylo v zákrytu s tónovým hřídelem (ostatně jako všechny ostatní plochy tónové dráhy, po nichž jede pásek. Přitom se může změnit výška hlavy, proto zopakuj postup od 1.
Když se jeví výška i rovnoběžnost čela v pořádku, vezmi spolehlivě dobře nahraný pásek a bočním šroubkem nosníku hlavy nastav co nejvýraznější výšky (firemní měřicí pásek by byl přesnější, ale když není, tak co už?) na okrajové stopě. Pak je zkontroluj i na vnitřní stopě a šroubek pak nastav do kompromisní polohy mezi optimálním nastavením pro obě stopy.
Teď to zkontroluj od bodu 1.
Pokud máš jistotu, že štěrbiny hlavy, kterou byl pásek nahraný, byly správně sfázované (tedy přesně pod sebou), použij jemné dostavení podle Habrika. Nemusí to tedy znamenat optimální kolmost štěrbin ani kompatibilitu s páskem nahraným na každém magnetofonu, ale většinou to vyhoví.
Toto nastavení na přesnou fázi mezi levým a pravým kanálem je daleko užitečnější u kazet, protože je musí být možné přehrát monofonně půlstopou hlavou jedinou štěrbinou vcelku. Středy štěrbin hlavy tedy musí ležet v jedné přímce a vzhledem k menší šířce stop není kolmost štěrbin stereofonní kazeťákové hlavy zdaleka tak kritická, sfázování na mono je tam důležitější.
To u cívkáče nehrozí, protože by postrádalo smysl nahrávat monofonní signál do dvou stop současně, když od počátku čtvrtstopého záznamu lze používat pro mono každou stopu zvlášť. Když už dvě stopy, tak stereo.
1. souhlasným otáčením všemi třemi šroubky nastavíš výšku hlavy tak, abys z horního systému hlavy viděl nad okrajem pásku maximálně 0,1mm (na to stačí lupa).
2. předním a zadním šroubkem (navzájem v opačném smyslu) nastavíš čelo hlavy tak, aby bylo v zákrytu s tónovým hřídelem (ostatně jako všechny ostatní plochy tónové dráhy, po nichž jede pásek. Přitom se může změnit výška hlavy, proto zopakuj postup od 1.
Když se jeví výška i rovnoběžnost čela v pořádku, vezmi spolehlivě dobře nahraný pásek a bočním šroubkem nosníku hlavy nastav co nejvýraznější výšky (firemní měřicí pásek by byl přesnější, ale když není, tak co už?) na okrajové stopě. Pak je zkontroluj i na vnitřní stopě a šroubek pak nastav do kompromisní polohy mezi optimálním nastavením pro obě stopy.
Teď to zkontroluj od bodu 1.
Pokud máš jistotu, že štěrbiny hlavy, kterou byl pásek nahraný, byly správně sfázované (tedy přesně pod sebou), použij jemné dostavení podle Habrika. Nemusí to tedy znamenat optimální kolmost štěrbin ani kompatibilitu s páskem nahraným na každém magnetofonu, ale většinou to vyhoví.
Toto nastavení na přesnou fázi mezi levým a pravým kanálem je daleko užitečnější u kazet, protože je musí být možné přehrát monofonně půlstopou hlavou jedinou štěrbinou vcelku. Středy štěrbin hlavy tedy musí ležet v jedné přímce a vzhledem k menší šířce stop není kolmost štěrbin stereofonní kazeťákové hlavy zdaleka tak kritická, sfázování na mono je tam důležitější.
To u cívkáče nehrozí, protože by postrádalo smysl nahrávat monofonní signál do dvou stop současně, když od počátku čtvrtstopého záznamu lze používat pro mono každou stopu zvlášť. Když už dvě stopy, tak stereo.
Ono je to právě věcí názoru, protože ne vždy se použil stereo záznam jen pro poslech, ale někdy se z něj dělala i kopie na mono magnetofon. Potom je ta fáze mezi stopami mnohem důležitější, než většinou zanedbatelná nepřesnost kolmosti jednotlivých stop. Proto jsem taky zmínil ten "stopro dobrý" magnetofon. Osobně jsem narazil jen na jednu hlavu ANP958 z bazaru, u které byla každá stopa jinak kolmá a pro mne zcela nepoužitelná.
Další problém by nastal při přepisu na stereo kazetu a následné reprodukci na nějakém mono kazeťáku.
Je fakt, že dnes už snad výše uvedené případy nepřipadají v úvahu a pokud ano, tak fázi mezi kanály lze celkem jednoduše upravit na PC.
Tolik k tomu, proč používám zmíňený způsob seřízení, a proč to po svých pokusech považuji za menší zlo. Je na každém, jestli preferuje přesnou kolmost, nebo dodržení fáze za cenu možné menší nepřesnosti kolmosti. Osobně kladu důraz na fázi stop hlavně u tříhlavých strojů.
Další problém by nastal při přepisu na stereo kazetu a následné reprodukci na nějakém mono kazeťáku.
Je fakt, že dnes už snad výše uvedené případy nepřipadají v úvahu a pokud ano, tak fázi mezi kanály lze celkem jednoduše upravit na PC.
Tolik k tomu, proč používám zmíňený způsob seřízení, a proč to po svých pokusech považuji za menší zlo. Je na každém, jestli preferuje přesnou kolmost, nebo dodržení fáze za cenu možné menší nepřesnosti kolmosti. Osobně kladu důraz na fázi stop hlavně u tříhlavých strojů.