Jak rozeznat sít TN-C a TT ?
Moderátor: Moderátoři
Ještě dovětek...
..u sítě TT bývá,ale nemusí být vyveden vodič N.Ten je tam totiž jen pro jednofázové spotřebiče,takže pokud bys tam měl třífázový motor,bude tam zbytečný:-)Principem ochrany je fakt,že se nesmí překročit nebezpečné dotykové napětí 50V AC(právě při poruše),což se zajistí výpočtem podle vzorce odvozeného od Ohm.zákona Ra x Ia = Udot,kde Ra je zemnící odpor všech krytů + odpor země,Ia je proud způsobující odpojení a Udot je nejvyšší povolené dotykové napětí.Současně s tím musí být dodržen vypínací čas,ten se dále liší podle typu ochrany(pojistka <= 5s,jistič <= 100ms,proudový chránič <= 200ms).Co se týče velikosti odporu zemniče,musíš se právě vejít do těch 50V dotykových.
Příklad:Síťové napětí 230V,odpor zkratované smyčky(změříš,musí se počítat s celkovou smyčkou) bude 5 Ohm,zemnící odpor Ra bude 2 Ohm.Ty máš zjistit,zda bys mohl použít jistič 16A (LS).Nejprve spočteš vypínací porud Ia = Uf/Rcelk = 230/5 = 46A.Potom si spočteš dotykové napětí,které se vytvoří při poruše,Udotyk= Ra x Ia=2x46=92V.Z toho je jasné,že za těchto parametrů nemůžeš osadit jistič 16A.Řešení:použít menší jistič či FL jistič.Podotýkám,že je to počet v síti TT.Vyplývá z toho ještě jedna věc a to,že odpor země není pevně dán,vždy musí být splněny dvě podínky a to: musí téct vypínací proud jistícího prvku,ten zjistíš z vypínací charakteristiky jistícího prvku a druhá podmínka,nesmí být překročena velikost dotykového napětí.Ufff:-)
Příklad:Síťové napětí 230V,odpor zkratované smyčky(změříš,musí se počítat s celkovou smyčkou) bude 5 Ohm,zemnící odpor Ra bude 2 Ohm.Ty máš zjistit,zda bys mohl použít jistič 16A (LS).Nejprve spočteš vypínací porud Ia = Uf/Rcelk = 230/5 = 46A.Potom si spočteš dotykové napětí,které se vytvoří při poruše,Udotyk= Ra x Ia=2x46=92V.Z toho je jasné,že za těchto parametrů nemůžeš osadit jistič 16A.Řešení:použít menší jistič či FL jistič.Podotýkám,že je to počet v síti TT.Vyplývá z toho ještě jedna věc a to,že odpor země není pevně dán,vždy musí být splněny dvě podínky a to: musí téct vypínací proud jistícího prvku,ten zjistíš z vypínací charakteristiky jistícího prvku a druhá podmínka,nesmí být překročena velikost dotykového napětí.Ufff:-)
vzkaz pro : ELMOHOMOLA 1 - laskavě neurážej. Ano,máš pravdu pouze 1 procento distribuční sítě je v TT a to pouze na nějakých vesničkách na jižní moravě. A právě tento objekt se nachází na malé vesničce na jižní moravě.Proto se asi ptám ne?
Zapojení v domovním rozvaděči je tak prasácké,že to nebudu ani komentovat. Jen řeknu to,že ochranné vodiče jsou napojeny na jednom můstku a mají vlastní zemnič. Nejsou propojeny s distribuční sítí. Proto mám podezdření na sit TT
Zapojení v domovním rozvaděči je tak prasácké,že to nebudu ani komentovat. Jen řeknu to,že ochranné vodiče jsou napojeny na jednom můstku a mají vlastní zemnič. Nejsou propojeny s distribuční sítí. Proto mám podezdření na sit TT
-
elmohomola1
- Příspěvky: 22
- Registrován: 09 úno 2009, 00:00
- Bydliště: Jihlava
Jak rozpoznat síť?
Nepoužil jsem žádné urážky,ale když se ptáš na takové základní věci na foru,tak si o tom myslím své,co tak asi o el.víš.Můj názor je ten,že kope a není vidět.Co tak třeba použít tel.a zavolat distributorovi a mám 100 % jistotu.Pokud víš na co se ptát.Když si to okoukne ten kdo tomu hoví,tak bude vědět hned která bije.
kemoskem píše:...pouze 1 procento distribuční sítě je v TT a to pouze na nějakých vesničkách na jižní moravě.
Přechod distribučních sítí NN na TN-C byl v oblasti JM definitivně ukončen do roku 2000, tedy dávno před položením původního dotazu.
Je nutné rozlišovat ochranu v distribuční síti a ochranu ve vnitřních instalacích. Distribuční síť v daném místě může splňovat podmínky TN-C (dříve nulování) třeba už padesát let, ale v mnoha domech pořád přežívá zemnění. Buď v původním stavu, nebo v lepším případě doplněné proudovým chráničem. V horším případě může být ochrana nevyhovující, nebo i zcela nefunkční.
Na jedné JM vesnici se můžou v domech vyskytovat různé ochrany (zemnění, chrániče napěťové a proudové, TN-C i TNC-S), případně některé jejich kombinace. Dotaz u vlastníka distribuční sítě za účelem zjištění ochrany v konkrétním objektu proto nemá žádný smysl.
-
VonBahnhof
- Příspěvky: 110
- Registrován: 11 led 2008, 00:00
- Bydliště: Brno, hl.n.
Ahoj,
já mám přípojku v dědince poblíž Nedvědic, v působnosti Eonu. Přípojku mám z roku 97, tehdy ještě za JmE, jednalo se prakticky o nový objekt. Je řešena jako TT. Dá se říci, že "všechny ochranné kolíky zásuvek jsou svedeny na samostatný můstek v rozvaděči a ten je dále připojen pouze na trubku zatlučenou do země pod elměr. rozvaděčem." Před elektroměrem mám zaplombovaný hlavní jistič ze kterého platím a dále chránič s Irez. 100 mA. Má to tak drtivá většina stávajících chalup v dědině, vedle elektroměru je vždy zaplombované fíčko 100, 300 nebo 500 mA, často ještě DDR...
já mám přípojku v dědince poblíž Nedvědic, v působnosti Eonu. Přípojku mám z roku 97, tehdy ještě za JmE, jednalo se prakticky o nový objekt. Je řešena jako TT. Dá se říci, že "všechny ochranné kolíky zásuvek jsou svedeny na samostatný můstek v rozvaděči a ten je dále připojen pouze na trubku zatlučenou do země pod elměr. rozvaděčem." Před elektroměrem mám zaplombovaný hlavní jistič ze kterého platím a dále chránič s Irez. 100 mA. Má to tak drtivá většina stávajících chalup v dědině, vedle elektroměru je vždy zaplombované fíčko 100, 300 nebo 500 mA, často ještě DDR...
VonBahnhof píše:Přípojku mám z roku 97, je řešena jako TT...
Způsobilost distribuční sítě pro TT nebo TN se podle přípojky a venkovního vedení většinou nedá spolehlivě určit. I když někdy lze podle stavu a celkových okolností vyloučit možnost TN.
Jak jsem psal, všechny sítě E-ONu údajně dávno odpovídají požadavkům TN. I když není vyloučeno, že někde mají nedodělky, ale moc jich nebude.
Ochrana ve vnitřním rozvodu je jiná záležitost. Možnost volby druhu této ochrany závisí na vlastnostech distribuční sítě. V popisovaném případě ani nejde o samostatnou ochranu TT (doplněnou chráničem), protože jedna zemnící tyč nemůže pro TT zajistit požadovaný zemní odpor. V takovém případě je hlavní ochranou proudový chránič - zemnič pouze zajišťuje jeho funkci a částečně snižuje dotykové napětí při poruše.
Doma jsem měl čistou ochranu zemněním bez chrániče až do roku 2004, ačkoliv distribuční síť vyhovuje TN už od 1976. Nulovat bylo možné hned po rekonstrukci sítě, ale několik let platil stav "přechod na nulování" s hlídáním napětí na PEN v trafostanici.
Právě u TT je uzemnění uzlu zdroje i chráněných částí nezbytné ze základního principu funkce ochrany. Zemniče zdroje a distribuční sítě jsou nezávislé na zemničích chráněného zařízení (galvanicky nespojeny). Hodnota zemního odporu jako součásti poruchové smyčky nesmí být vyšší, než vyžaduje spolehlivé vypnutí jistícího prvku, dále aby nebylo překročeno dovolené dotykové napětí na neživých částech.
Proti tomu ochrana TN je v základě funkční i bez uzemnění, protože poruchová smyčka se uzavírá přes vodiče. Uzel zdroje je pouze uveden na zemní potenciál. Vodič PEN je pak v síti přizemňován z dalších důvodů pro zajištění spolehlivosti ochrany.
Proti tomu ochrana TN je v základě funkční i bez uzemnění, protože poruchová smyčka se uzavírá přes vodiče. Uzel zdroje je pouze uveden na zemní potenciál. Vodič PEN je pak v síti přizemňován z dalších důvodů pro zajištění spolehlivosti ochrany.
Achabe, není to přesně naopak??
Ptám se proto, že jsem už několikrát opravoval elektronické hlídače/měřiče izolačního odporu u TT sítí v nemocnici. KNTB.
To je síť takového provedení, že:
Třífázovými transformátory 3x400/3x230V různých výkonů, je přístrojová i osvětlovací rozvodná síť operačních sálů, JIPek, ARO a dalších sekcí s přístroji, přicházejícími do styků s lidským tělem, striktně galvanicky oddělená od rozvodné sítě.
Ten transformátor nemá třífázový sekundár, ale má všechna 230V vinutí vyvedena zcela zvlášť - nemá běžný uzel hvězdy, jako to mají třeba oddělováky v rozhlase a ve studiích. Pouze primár je zapojený jako D.
Teď to důležité:
Rozvádí se dva černé, příp. dva hnědé, nebo dva šedé pracovní vodiče, plus jeden zelenožlutý, v samostatných korytech, trubkách a lištách - do zásuvek barevně označených podle ampérového jištění i důležitosti.
Jištěné jsou OBA dva pracovní vodiče klasickými dvoupólovými jističi, tady jsou to teď ABB, předtím myslím Schneider.
Princip bezpečnosti této TT sítě je v tom, že ani jeden z pracovních vodičů této sítě nemá a za žádných okolností nesmí mít žádné napětí proti zemi.
Proto ty hlídače izolačního odporu vinutí trafa, pověšený na pracovních vodičích proti samostatně rozváděnému PE.
Tento samostatný PE je svedený do tří samostatných, izolovaných šín, označených TT-PE1 až 3, dále prochází třemi hlídači a až z něj do samostatného 120mm2 zemniče, odděleného venku i fyzicky od zemničů běžné spotřeby.
Ta běžná spotřeba je striktně TN-S a hlídaná je v současnosti 30 a 10mA běžnými fíčky. Hlídač je tam mj. i proto, aby se ani náhodou nemohly nikde potkat samostatně rozváděné PE pro TT a PE pro TN-S.
Ale hlavně hlídá minimálního 2,5MΩ izolačního odporu mezi pracovními vodiči a PE.
Co je tohle Achabe za síť, když ji revizák nemocnice označuje jako TT?
Ptám se proto, že jsem už několikrát opravoval elektronické hlídače/měřiče izolačního odporu u TT sítí v nemocnici. KNTB.
To je síť takového provedení, že:
Třífázovými transformátory 3x400/3x230V různých výkonů, je přístrojová i osvětlovací rozvodná síť operačních sálů, JIPek, ARO a dalších sekcí s přístroji, přicházejícími do styků s lidským tělem, striktně galvanicky oddělená od rozvodné sítě.
Ten transformátor nemá třífázový sekundár, ale má všechna 230V vinutí vyvedena zcela zvlášť - nemá běžný uzel hvězdy, jako to mají třeba oddělováky v rozhlase a ve studiích. Pouze primár je zapojený jako D.
Teď to důležité:
Rozvádí se dva černé, příp. dva hnědé, nebo dva šedé pracovní vodiče, plus jeden zelenožlutý, v samostatných korytech, trubkách a lištách - do zásuvek barevně označených podle ampérového jištění i důležitosti.
Jištěné jsou OBA dva pracovní vodiče klasickými dvoupólovými jističi, tady jsou to teď ABB, předtím myslím Schneider.
Princip bezpečnosti této TT sítě je v tom, že ani jeden z pracovních vodičů této sítě nemá a za žádných okolností nesmí mít žádné napětí proti zemi.
Proto ty hlídače izolačního odporu vinutí trafa, pověšený na pracovních vodičích proti samostatně rozváděnému PE.
Tento samostatný PE je svedený do tří samostatných, izolovaných šín, označených TT-PE1 až 3, dále prochází třemi hlídači a až z něj do samostatného 120mm2 zemniče, odděleného venku i fyzicky od zemničů běžné spotřeby.
Ta běžná spotřeba je striktně TN-S a hlídaná je v současnosti 30 a 10mA běžnými fíčky. Hlídač je tam mj. i proto, aby se ani náhodou nemohly nikde potkat samostatně rozváděné PE pro TT a PE pro TN-S.
Ale hlavně hlídá minimálního 2,5MΩ izolačního odporu mezi pracovními vodiči a PE.
Co je tohle Achabe za síť, když ji revizák nemocnice označuje jako TT?
Ale to je izolovaná síť IT - u nás se nejčastěji používá právě v nemocnicích. Síť IT má všechny živé části izolované od země, nebo spojené se zemí přes velkou impedanci (u zdroje). Neživé části jsou spojeny se zemí jednotlivě, po skupinách, nebo jsou navzájem spojeny jedním uzemněným ochranným vodičem. Spotřebiče se obvykle zapojují mezi fáze, v některých případech je vyveden i střední vodič. Pro zajištění bezpečnosti se používá hlídač izolačního stavu.
-
palmalsport
- Příspěvky: 545
- Registrován: 21 pro 2012, 00:00
- Bydliště: HK
K tomu zemnění: na místní distribuční rozvod, který vyhovuje TN-C, jsou někdy napojeny staré odbočky v původním stavu. Bývají to vedení na hájenky, samoty apod. Tyto jsou většinou v majetku odběratele a elektroměr bývá osazen na nejbližší sloup v obci. Ochranu v koncovém objektu je pak nutné volit podle stavu odbočky, nikoliv podle oficiální ochrany v síti, ze které vedení odbočuje. Stav odbočky často umožňuje pouze ochranu proudovým chráničem (nebo TT plus chránič), i kdyby v dědině bylo TN-C už padesát let. Podobná situace může být u zastaralých přípojek ze sloupu na objekt.
Pokud odbočka nevyhovuje požadavkům TN, vodič spojený s uzlem zdroje nelze za místem odbočení použít jako PEN - je to pouze neutrální pracovní vodič N.
Pokud odbočka TN vyhovuje, musí být PEN u vrchního vedení přizemněn na konci (nad 200 m), při větší délce průběžně po 500 m. Případně je dále přizemněn ve vnitřní instalaci připojeného objektu, například v bodě rozdělení na N / PE.
Pokud odbočka TN vyhovuje, musí být PEN u vrchního vedení přizemněn na konci (nad 200 m), při větší délce průběžně po 500 m. Případně je dále přizemněn ve vnitřní instalaci připojeného objektu, například v bodě rozdělení na N / PE.