Nová elektronka JJ EL844
Moderátor: Moderátoři
Nová elektronka JJ EL844
Takže průběžně sleduji produkci JJ, EHX, Svetlany apod. Nejraději mám elektronky JJ-Electronic, beru je jako nástupce Tesly, i když to není úplně pravda. Myslím že Tesláci elektronky uměli a poptávka po původních zejména ECC a EL od Tesly v zahraničí to dokazuje. Navíc EL84, EL34, E88CC a EZ81 od JJ jsou prakticky konstrukčně shodné s původními typy Tesla. ECC82 a 83 již ne (jinak provedená anoda). Postupně firma začala vyrábět i dříve v Tesle nevyráběné typy, zejména 300B, 6L6GC, GZ34, 5U4, 6V6, KT88 apod.
Čas od času JJ představí nějakou ÚPLNOU NOVINKU. Naposled to byla ECC99, dvojitá poměrně strmá (9,5mA/V) trioda s anodovou ztrátou 5W na jednom systému. Vhodná jako budič výkonových stupňů např. se čtveřicí KT88, nebo jako malý koncový zesilovač např. pro sluchátka. Jenomže to je v podstatě elektronka velmi podobná E182CC, takže celkem nic nového. V každém případě vhodně doplňuje řadu ECC o výkonnější typ. Jako budič výkonových elektronek je vhodnější než např. ECC85 a také např. sluchátkový OTL s ní hraje velmi dobře.
Nyní přišla JJ s několika novinkami. 6CA7, což je v podstatě EL34 americké konstrukce, zkusím vybádat zda ji vyrábí jako pentodu nebo svazkovou tetrodu (snad půjde G3 či rámeček otvorem v anodě uvidět). Potom začali vyrábět 6550, což je obdoba KT88. A hlavně: EL844 !!!??? Uváděna je jako obdoba EL84 s redukovanou anodovou ztrátou, jen 9W. Oproti běžné EL84 je anoda skutečně dost malá. Elektronka má uváděnou i zhruba poloviční strmost oproti EL84 a i typické katalogové údaje vypadají dosti zvláštně: Ia=10mA, Ik=1,5mA, podobně malé proudy mívaly elektronky pro bateriový provoz (1L33, 3L31), ale tam to bylo samozřejmě takto konstruováno s ohledem na životnost baterie a s menším výstupním výkonem se bylo třeba smířit. Přitom Ik max. je uvedeno 60mA. Anodový proud bych samozřejmě volil s ohledem na ztrátu, tedy při 250V bych nepřekračoval cca 35mA. Proč je ale typická hodnota anodového proudu tak malá?
Elektronka je navíc uvedena jako náhrada typu 6BQ5 což je podle mého názoru mylné. 6BQ5 je totiž americky značená EL84 a ta má téměř dvojnásobnou strmost než EL844 a taky větší anodovou ztrátu. Tak by mě zajímalo jestli máte někdo nějakou zkušenost s tímto novým typem, event. v jaké aplikaci byste ji použili raději než EL84.
Mně osobně to nedalo spát natolik, že jsem si jednu v GESu na vyzkoušení objednal. Nejprve ji zkusím trochu potrápit měřením na P508 a potom ji zkusím zapojit jako single-end s automatickým, ale regulovatelným předpětím G1 (v katodě kombinace pevný odpor/trimr v sérii), abych si mohl v jistých mezích měnit pracovní bod. Zkusím to porovnat s EL84 a pak uvidím.
Na netu je již okolo EL844 několik diskusí, ale vše jen anglicky, u nás zatím ticho po pěšině. Máte někdo již s novou EL844 nějaké zkušenosti?
Nemám zájem o korekci pravopisu.
- zdenoeddie
- Příspěvky: 2579
- Registrován: 31 říj 2007, 00:00
- Bydliště: uz len Presov :)
- Kontaktovat uživatele:
Ohledně mojí formulace "poměrně strmá". To jsem převzal z katalogů Tesla, kde se v popisech jednotlivých typů označovala jako "strmá" elektronka se strmostí zhruba 10mA/V či víc. Stačí zalistovat, viz ta již zmíněná EL83...... Tedy jako VÝKONOVOU bych označil elektronku z Wa minimálně 5W a jako STRMOU elektronku se strmostí minimálně 10mA/V v pracovním bodě daném katalogovými hodnotami. Takže 9,5mA/V by mohla být "poměrně strmá"
Na jedné diskusi o elektronkách ji přirovnávají k 6V6, i to je podle mého názoru omyl. 6V6 je svazková tetroda, ne pentoda. U nás se sice nevyráběla, ale elektricky jí úplně odpovídá Tesla 6L31, nebo evropská EL90.
V každém případě už se těším, ale nějakých 14 dní si budu muset ještě počkat
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nechápu ale, proč je typická hodnota Ia a Ig2 uvedena tak malá.
Každopádně za 14 dní to bude doma a potom se uvidí.
Nevidím moc smysl řešit konstrukci, která bude vázána na součástku dostupnou od jediného výrobce. Ona ani ta ECC99 není zrovna velká trefa, když tam, kde jsem počítal, že bude značný zájem, vytrvale setrvávají na ruských elkách v historii osvědčených (a dostupných v různé kvalitě NOS zásob i současné výroby).
BTW, jestli máte někdo nápad na to, jak udělat rozumně měření podobných pentod, sem s tím. Triody jdou na curve traceru porovnávat dost elegantně
Nemám zájem o korekci pravopisu.
BTW, kdysi jsem pomáhal likvidovat pracoviště s ruským záznamníkem pomalých dějů - v podstatě galvanometr s optickým záznamem na světlocitlivý papír. Jak jsem našel ve vyhazované dokumentaci, dělali na tom i měření charakteristik elektronek.
Když jsme tak u těch lamp,tak máte někdo zkušenost jak je významný rozdíl mezi triodou a pentodou co se týká různého zesílení výšek-hloubek? Co jsem,kdy četl,tak triody zesilují lépe nižší kmitočty a pentody výšky. Je ta závislost významná nebo nepodstatná? Myslím tím jen lampu bez vnějších obvodů.
Nemám zájem o korekci pravopisu.