3D televize
Moderátor: Moderátoři
-
Tomáš
3D televize
Dneska se začínají objevovat 3D filmy, a to 3D je dělané asi tak že je to dvoubarevně a pak má člověk dvoubarevné brýle. A tím se vlastně ztratí barvy, že ano?
Ale přitom mě napadlo: Proč vlastně nemáme 3D televizi už dávno? Vždyť by to šlo hrozně jednoduše a mohlo to být vlastně od začátku co existuje televize. Stačilo by kdyby ten film nahráli 2 kamerama vedle sebe, a pak záznam z levé kamery by pustili na ČT1 a pravou kameru na ČT2. Divák by pak doma musel mít 2 stejně velké televizory, klidně třeba černobílé, a na ně by se nasadily 2 papírové trychtýře, třeba 1 metr dlouhé, které by na jednom konci byly velké jako obrazovka a na druhém konci by byla dírka pro oko. Oba televizory by stály vedle sebe a trychtýře by šly k sobě a divák by se do nich díval jako do dalekohledu. Potom by vysílali na ČT1 film z levé kamery a na ČT2 z pravé kamery, divák by si naladil na každý televizor jeden program, a musela by to být plnohodnotná 3D televize.
Jaktože to už někoho nenapadlo?
Není problém něco vymyslet, ale komerčně to prosadit. Stačí si pročíst třeba pár ročníků Konstrukční Elektroniky Amára.
Cca každých 20 let se objeví stereoskopické kino a vždycky má trvání jen pár let. Tentokrát už to možná konečně povede ke skutečnému zobrazování v prostoru.
Habesan píše:Není problém něco vymyslet, ale komerčně to prosadit
To človek musí mať obchodného ducha T.A. Edisona a tisíc špiclov po celom svete.
Vyžmurkajte si 3D :
http://www.mojevideo.sk/video/c447/zazm ... ia_3d.html
Originalitu mu uprieť nemožno, ale vážne myslíte, že niečo podobné by sa presadilo.
Takže napadlo a ne jednou, problém je s komerčním prosazením dané technologie... A komerční úspěch ne vždy znamená prosazení té nejlepší technologie (viz VHS).
Je to sice trochu OT, ale technologicky jistě zajímavé...
Publikoval to Goethe, název knihy si nevzpomínám.
Mám přístup do Goethe institutu, tak zkusím zjistit název a vypůjčit knihu. Pak bych dal podrobnější info...
EDIT: Jestli teda na to má němčina bude stačit...
Tak to jsem na ty podrobnější informace zvědav. Jinak barevně se mohou jevit obrazové plochy, skládající se z bodů nebo čar, jejichž vzdálenost je v oblasti vlnových délek světelného spektra. Není těžké spočítat, jakou přenosovou šířku by musel mít tv kanál pro zobrazení takto blízkých bodů.Cust píše:...Jedná se o nějakou jasovou modulaci dvou bodů v blízkosti, kterou pak člověk vnímá jako barvu. ..
Televizor Mánes, který jsme měli doma od roku 1960, by toho asi nebyl schopen.
p.s. Ovšem s těmi barevnými filtry před stínítkem (nahoře modrá, uprostřed oranžová a dole zelená) jsem se setkal u několika lidí.
Na vesnici se v počátcích televize lidé navštěvovali k jejímu sledování a já jsem také na několika návštěvách s rodiči byl.
Znám jednoho člověka, který tu Vídeň sledoval a zároveň je dostatečně technicky i fyzikálně vzdělán - tuším, že v té době byl pracovně ve Vídni. Snad mi k tomu něco řekne... Ostatně, od něho mám informaci, že to fungovalo.
Jedna z prvních publikací je od toho Goetha. Kniha se údajně jmenuje Farbenlehre. Vlastní efekt je pojmenován Fechnerovy barvy.
Zkusím zjistit, jak to ten Goethe pozoroval...
Našel jsem tento úryvek, který uvádí něco podobného:
...Ostatně o neexistujících, přesto však pokusnými osobami pozorovaných barvách nakonec hovoří i věhlasný fyzik Feynman ve svých přednáškách, dotýkajících se mechanizmu vidění: jedná se zde o kotouč, rozdělený na několik dílů jako naporcovaný dort. Části jsou střídavě bílé a černé. Když se kotouč roztočí, vidí na něm pozorovatel barvy, které kvantová fyzika nedokáže vysvětlit. .....