Jak na meric prutoku vzduchu?

[termit256]

Zmeril jsem to poradne - predtim jen z displeju na zdroji.
Proud 0,089A napeti 1,47V. Bude to mit nejspis souvislost se zmenou odporu vlakna pri zahrati. Uz mi zarovka takhle jede 2 hodinky a k prepaleni se nema. Ale je to velice citlive, staci pohnout omezovacem proudu jen o chlup a uz sviti. Tak mi odesla ta minula

Podotykam ze je bez banky.

[termit256]

a co to zkusit pomocí diody, nebo přechodu tranzistoru, vzít nějaké KC v plechu upilovat pouzdro a porovnávat to z druhým který by byl v pouzdru.

Myslim ze tim bych niceho moc nedosahl. U zarovky je vyhoda to predzhaveni na nekolik stovek C a relativne vysoka zmena teploty takoveho vlakna i pri minimalnim pohybu vzduchu. Tim je dana i mala zavislost na okolni teplote. To vlakno je velice tenke - v zarovce je smotano do spiraly ktera se pri pohledu pres sklo jevi jako mnohem silnejsi drat.
Nedokazu si predstavit ze by prechod tranzistoru byl schopen na tohle reagovat. Pohyb 1cm/sec je opravdu velmi mala rychlost.

[mtajovsky]

Řešení, které bude měřit a ne jen cosi a možná ukazovat je založeno na žhavených perličkových termistorech, popřípadě snímačích Pt, Pt-Ir, W. Popis je například v J.Vepřek: Termistory, kapitola VI nebo Karel Sehnula:Snímače neelektrických veličin, str. 127. Na ukázku:

[procesor]

To chce dva také odpory (žiarovky) čo najbližšie pri sebe. Jeden v prievane a druhý mimo prievan, ale tak aby čo najskôr dosiahol teplotu prúdiaceho vzduchu. A to bude ten najťažší oriešok riešenia-mechanické usporiadanie.

[termit256]

Nevim jak ty perlickove termistory vypadaji, ale myslim ze bude problem s rychlosti odezvy. Prece jen bych tam nechtel sondu drzet pul minuty nez se neco ukaze. Ta zarovka reaguje velice rychle - sledoval jsem to na osciloskopu 0,1s/div a ukazoval pekne krivky jak jsem se zarovkou hybal.

Ja to nejak presne merit nepotrebuju, pocitam ze na indikaci dam prevodnik U/f a nejaky bzucak. Cele by se to melo napajet jednou li-ion.

Co se tyka vlivu okolni teploty, ten clovek co psal clanek v AR to strkal do lednicky a tvrdil ze vliv okolni teploty je minimalni, takze bych se s nejakymi mustky neparal. Musel bych zhavit ty zarovky obe dve, pak to nejak snimat vyhodnocovat apod. Myslim ze jednodussi pro tento ucel bude dat tam potenciometr pro nastaveni nuloveho proudeni, a to nejen z duvodu kompenzace okolni teploty.

[BOBOBO]

Ohledně laborace se žárovkou , omez napětí na zdroji , je jasné , jak se Ti žárovka rozsvítí , že odejde , vylétne a ní napětí . Těm hodnotám věřím , právě když je vlákno ve vakuu tak není chlazené atmosférou . Ale sám píšeš není třeba přesně měřit , tak proč jenom nesnímat změnu . A při určité velikosti změny indikovat .

[termit256]

uvazoval jsem nad nejakou formou automatickeho nastaveni nuloveho prutoku, ale asi by se to problematicky ovladalo. Pokud bych se sondou pohyboval, nastavovala by se porad nula na nejakou hodnotu prutoku a mereni by bylo takove zmatene. Pocitam ze po zapnuti nastavim nulu potenciometrem a pak budu sledovat ton bzucaku po priblizeni k merenemu mistu. Tolik predstava.
Je pomerne dobre poznat i proudeni vzduchu v normalni mistnosti v byte kde bych rekl ze vzduch stoji. Po prikryti zarovky kastrolem se opakovane zmenila hodnota napeti v radu desitek mV.

[Crifodo]

No právě, každý prostor je pořád směs různých zón s pohybem vzduchu, zjišťování stavebních netěsností bude úspěšné jen pokud mezi nimi bude tlakový nebo teplotní gradient. Když budeš mít puklinu ve zdi mezi dvěma místnostmi, kde bude u podlahy shodná teplota a nebude průvan, ukáže to vlákno menší proudění než v hermetické místnosti někde u okenního parapetu, kam svítí slunce. To bys musel vždycky jeden prostor přetlakovat nebo napustit nějakým odórem a pak detekovat dotyčné molekuly fyzikálně nebo chemicky.

[termit256]

Mam tam rovnotlake vetrani, takze kdyz zacpu privod cerstveho vzduchu a necham jen odsavani, vytvori mi vzduchotechnika podtlak a netesnosti pujdou dobre zjistit. Ma to 300m3/hod. takze v tom bych problem nevidel.

[Crifodo]

Aha, to je takhle speciální případ.
Co to udělá s teplotou vlákna, když bude proudění vzduchu přivádět víc molekul O2 a reakce spalování na otevřeném vlákně bude probíhat rychleji?

[termit256]

Ten clovek co psal clanek o merici rychlosti vetru v AR to kalibroval v hadici od vysavace a nemel s tim zjevne zadny problem. Takhle mi do baraku opradu netahne pouzival to do 25m/s.
Ale zpet k elektronice, je ten LT3092 k tomuto pouzitelny nebo se z nejakeho duvodu ktery me zrovna nenapada nehodi?

[Crifodo]

to kalibroval v hadici od vysavace

no sakra
a kde v tý hadici vzal potřebný normál? vycházel z údaje v návodu k použití od Rowenty, že rychlost vzduchu v naší hadici je až o 126% vyšší než u běžného vysavače? nebo měl nějaký laboratorní anemometr?

[termit256]

to nevim, ja to cetl jen velmi zbezne, potrebuju pristroj o rad citlivejsi nez je ta konstrukce. mam dojem ze mluvil neco o 8m/s v te hadici, tak to nejspis necim meril

[mtajovsky]

Nevim jak ty perlickove termistory vypadaji, ale myslim ze bude problem s rychlosti odezvy.

Perličkový termistor můž být menší než makové zrnko.

Z katalogu 1980 popis perličkových termistorů řady NR - 01:
"Přímo žhavená polovodičová perlička s přívody ze slitiny platiny o průměru 0,025mm je zatavená ..."

Jsou k dispozici i nezatavené. Perličkový termistor se vyznačuje rychlou a strmou odezvou, ale není příliš lineární.

A ještě bych citoval z nějakých skritp:

" ... Pro účely měření se používají nejčastěji perličkové termistory ve skleněném držáku. Průměr perličky bývá 0,2 až 3 mm. Výhodou termistorů je velká citlivost a malá hmotnost čidla, což umožňuje měření velmi malých a rychlých teplotních změn, bodové měření teploty, měření povrcho­vých teplot apod. Běžný měřicí rozsah teploty je od -60 ºC až do +200 ºC (výjimečně až do 400 ºC). ..."

nebo:

"Pro některá použití jsou zajímavé velmi malé rozměry tzv. perličkových termistorů, jejichž malá tepelná kapacita zkracuje časovou konstantu čidla na jednotky sekund, a zvětšuje tak rychlost jeho odezvy na změny teploty."

[WLAB]

Z hlediska rychlosti odezvy by mela byt nejlepsi takova metoda, kdy se nemusi menit teplota vyhrivaneho elemntu, ktera se drzi konstantni a naopak se zjistuje, jaky prikon je treba na udrzeni takove teploty.