Tesla 4158AB "Satelit" seřízení obrazu
Moderátor: Moderátoři
Tesla 4158AB "Satelit" seřízení obrazu
Díky za pomoc.
K dispozici máš jen nastavení svislého rozměru a linearity (na to jsou trimry) a vodorovné linearity (přesytka s otočnými magnety), přičemž ta má i určitý vliv na vodorovný rozměr rastru.
Obvykle se geometrické zkreslení obrazu rovná dvěma tyčovými magnety chycenými v mosazném plechu trčícím na obě strany z držáku vychylovacích cívek. Různým nakláněním, přibližováním a vzdalováním těchto magnetů se srovná obraz do potřebného tvaru. Nebo aspoň na přijatelnou míru - dokud se vysílalo všechno ve formátu 4:3, většinou to nerušilo. To až s těmi černými pruhy nahoře i dole
Použij ty potištěné magnety z disketového materiálu, co se prodávají u vchodů do supermarketů na dobročinné účely. Najdi vhodnou polohu na baňce obrazovky a přilep je.
- jezevec
- Hlavní moderátor
- Příspěvky: 6103
- Registrován: 13 čer 2004, 00:00
- Bydliště: Břeclavsko
- Kontaktovat uživatele:
Jinak neznám výrobek spotření elektroniky CCCP, který by byl kvalitnější než výrobky Tesly.
jezevec píše: Jinak neznám výrobek spotření elektroniky CCCP, který by byl kvalitnější než výrobky Tesly.
No ono třeba ruská rádia (např. Rigy) byly o dost spolehlivější než ty bratislavské bastly. Vůbec nejhorší zkušenosti mám se Sextantem, ten nevydrží půl rok bez nějákých problémů, hlavně studeňáky. Taky je kouzelné, jak neuměli pájet a ničili plošné spoje a pak se to drátovalo. V tom mém je nejmíň 20 takových a to jsou z výroby ne že by je někdo dodělal. Jinak ale co jsem měl sovětské výrobky, tak jsem většinou neměl problém a byly dost bytelné, problém nastává ve chvíli, když se něco pokazí. Třeba ze Šilelisu 405-D1 jsem šílel - nesynchronizoval, jinak ale obraz má jako fotka i po 25ti letech. Tesla mi příjde oproti těm ruským krámům hlavně kultivovanější, přehlednější a desingově lepší. Někdy i modernější.
Obrazovky jsou totiž jiná kapitola, ty dělala zřejmě jediná fabrika. Podobně jako magnetofonové hlavy Majak (ty tedy stály za howning, proto jsme je nahrazovali tesláckými, což se velmi příznivě projevovalo na celkových parametrech i životnosti jak cívkáčů, tak kazeťáků).
Zato mechanika používaná v Elektronika 301(A) byla stejná, jako v Riga 110 a s tou byla konstrukčně shodná Aelita 101... Ta Riga mi tu běhá od roku 1985 (dostal jsem ji jako vrak s tím, že přežila celkem bez viditelných poškození hospodskou rvačku, ovšem slyšitelné byly, tak se ji potom pachatelé pokusili opravit, to nepřežila). Opravil jsem ji, vlastně šlo jen o spoustu utrhaných drátů a výměnu hlavy Majak za Teslu.
Loni na podzim první závada - dosloužil řemínek náhonu přivíjecí spojky.
Zajímavé je, že Riga slouží, Elektroniky skončily už před dvaceti lety neznámo kde.
Ale zpět k obrazovkám - když jsem se rozhodoval, jestli za 470 peněz koupit 61LK2B nebo za 750 téže měny radši vzít Teslu A61-120W, vyhrála Tesla. Naši televizi Electronic 76 jsem před měsícem viděl asi před půlrokem v jednom penzionu, kam jsem ji před asi dvaceti lety věnoval, a prý tam nejméně dalších 10 let hrála denně od rána do večera. Pak už jen zhruba na měsíc každé dva roky, jako záloha za porouchanou barevnou. Zapnul jsem ji a obraz má stále dobrý.
Je tam zvukový díl s A220D, ale se vstupním filtrem pro obě nosné 6,5 a 5,5MHz, detektor má také samostatné fázovací obvody laděné pro nosné zvuku.
Potíže s tím byly už u nových, proto se obvod pro 5,5MHz často zkratoval a obvody 6,5MHz i se vstupní propustí se doladily na 6,5MHz.
Po zavedení stereofonního vysílání pro změnu začala vadit malá selektivita, protože pomocný zvukový kanál 6,26MHz ruší hlavní nosnou.
Někdy pomohlo nahradit laděné obvody na vstupu ZMF keramickými filtry.