Jak se měří odpor hromosvodu?

[termit256]

Mate nekdo prehled jakym zpusobem se konkretne meri zemni odpor hromosvodu? Vypada to tak, ze chlapik zapichne do zeme cca 20m od uzemneni dve tycky, draty strci do meraku, dalsi kabel pripoji k uzemeni a meri odpor.
Jak to ale meri, jakym proudem, napetim, schema mereni mi nebyl schopny rict. Potrebuju opravit par hromosvodu a je dost drahe po kazde uprave volat revizaka jestli uz to splnuje normu nebo ne.

[ok1hga]

do googlu dáš "měření zemního odporu" a tady máš druhý odkaz . . . . .
http://elektrika.cz/data/clanky/clanek. ... 47958/view

a máš SZ !

[Hill]

Na odpor uzemnění, pokud ho chceš měřit alespoň orientačně, si pořiď Mášovu soupravu, Megmet, PU430, 431, ty jsou na kliku nebo na baterky.

Kde je k dispozici síť nn, lze použít (samozřejmě za předpokladu, že zajistíš bezpečnost, zeména, aby k tomu během měření nikdo nelezl) soupravu QU130, různé Revitestery to umí také, měřáky řady ABB M5010 a hromada dalších.

Stejně po tobě musí přijít revizní technik s měřidlem, které má platnou kalibraci, protože bude ověřovat bezpečný stav zařízení - a zvýšení bezpečnosti je nejčastěji ten hlavní důvod, proč se uzemnění dělají.

Protože metod měření uzemnění je poměrně dost, dozvíš se nanejvýš, jakým napětím a/nebo frekvencí který měřicí přístroj do toho uzemnění jde (nebo jakým proudem u klešťových), ale jinak nic. To vše si totiž konstruktér optimalizuje k použité měřicí metodě, aby dosáhl maximální dostupné a opakovatelné přesnosti výsledků měření.

[BOBOBO]

Taky by mne , Hille , zajímala bastlířská nouzovka . Ale jak je výše , když amatérsky naměřím 2O a potřebuju pod 1O , tak nebudu volat revizáka , až se amatérským měřením dostanu na chybu , která by mne mohla dostat na požadavek . Dříve byl problém mít klešťák , dnes není , tak mohl by jsi nastínit , jak s využitím zapojení z vyšší ligy docílit blízkého výsledku . (I s praktickým nákresem. ) U baráku máme tři velmi staré svody , chtěl bych alespoň zjistit , zda se alespoň blížím požadovanému bez dalších nákladů a připojené listovní hrozbě od revizáka .

[mtajovsky]

Na to se používá Terromet, pokud se pamatuju.

http://www.edunet.souepl.cz/~weisz/diln ... zemniodpor

Dá se sehnat za 300 - 1000 Kč podle stavu.

[Jonapo]

Starý elektrikári to robievali aj tak,že rozpojili zemnič na svorke a pripojili na zemnič fázu cez 16A poistku,keď ju vyrazilo zenič bol "OK".
Ale radšej si to daj zmerať nejakému revizákovi.

[tomasjedno]

Taky by mne , Hille , zajímala bastlířská nouzovka...

Bastlířská nouzovka vychází z toho, že pokud je v baráku v rozumném stavu PEN resp. PE, tak jeho zemní odpor je v řádu desetin ohmu. Stačí tedy změřit s pomocí prodlužováku odpor mezi PE(PEN) a zemničem - pokud je v jednotkách ohmu, tak vnesená chyba je pro bastlířskou nouzovku zanedbatelná.
Háček je ovšem v tom, že ten PE(PEN) ani zemnič nemají potenciál země - je tam nějaká ss i střídavá složka znemožňující měření běžným multimetrem. Je třeba použít měřicí napětí >> naměřený rozdíl napětí mezi zemničem a PE(PEN) - zpravidla postačí 12V trafo nebo aku, anebo např. měřit ss proud v obou polaritách a vzít průměr.

Metoda s jističem v předchozím příspěvku je vlastně totéž, jenom s míň přesným výsledkem.

[mtajovsky]

Jenže to byste musel zrušit veškerá přizemění PEN, aby nebyl nikde spojen se zemničem, jinak měříte nějakou zemni smyčku ale ne zemní odpor.

[tomasjedno]

Nikolivěk. Musí se od všeho odpojit ten zkoumaný zemnič (to je snad jasné, když se má změřit jeho odpor proti zemi), a PEN musí být přizemněn (ostatními zemniči a distribuční sítí) co nejvíce. Na tom je ta metoda založena.
Nanejvýš by se dalo uvažovat o odpojení toho přizemnění PEN, které by mělo svůj zemnič blízko zkoumaného zemniče. Ale protože se jedná o náhradní, bastlířskou metodu, tak ani to není nutné.

[Sendyx]

Neshánějte bastlířské nouzovky, staré typy souprav (které nevyhovují současným požadavkům měření) se vyprodávaly za 300-600Kč včetně sond a brašny... a skoro nikdo to nechtěl .

[Hill]

Proto jsem jich několik nejběžněji nabízených vyjmenoval.
Když totiž nevíš, jestli neměříš zrovna zemnič, který je někde v zemi propojený s PEN, těžko naměříš hodnotu blízkou té, kterou naměří revizák, až to zjistí.
Pokud máš jistotu, že ten zemnič je skutečně samostatný a v dostatečné vzdálenosti od ostatních zemničů spojených s PEN rozvodné sítě, pak změř napětí fáze proti zemniči naprázdno, vezmi 100W žárovku (určitě ještě nějakou nasyslenou máš), zapoj ji mezi fázi a zemnič. A změř to napětí znovu. Při odporech zemniče do nějakých 10 ohmů platí s celkem vyhovující přesností, že při svítící žárovce klesne napětí mezi fází a zemničem o 0,43V na každý ohm zemního odporu.
Já vím, při dostupné přesnosti měřáků je to hodně na hraně, zvlášť při mírně kolísajícím napětí v síti (měření se musí opakovat) a není radno přitom stát ve vlhké trávě bez izolačních galoší nota bene rozkročený, taky jsme kdysi testovali vějířový páskový zemnič fotografickou žárovkou 500W (pokles 2,2V na každý ohm), ale jinak to ručkovým měřákem nešlo přečíst.

[BOBOBO]

Vezmu nasyslenou dvoustouku a vyrazím .

[trigor]

Proto jsem jich několik nejběžněji nabízených vyjmenoval...

Zdravím, po opravě jedné kamenné zdi u chalupy jsem objevil při úklidu suti cca 10cm pod povrchem drát od hromosvodu. Trošku jsem hledal a našel jsem, že byl připojen (naletován!) na úzký pásek plechu - šířka cca 5cm a délka cca 70 cm, zahrabaný zhuba 15 cm pod povrchem. Šlo o uzemnění hromosvodu - 1.svod . Druhý svod je uhlopříčně, na druhé straně chalupy a je zabetonovaný, takže jsem odhalení - kam to vede nechal až na jaro (nedá se už betonovat). Usoudil jsem, že toto uzemnění nebude asi to pravé, takže jsem zakoupil dráty (průměr10mm) svorky a zemnící tyče délky 1,5m. Tyč č.1 jsem zarazil do země zhruba v místě, kde byl původně položen ten pásek. Podařilo se mi ho dostat cca 25 cm pod úroveň terénu, vím, že to má být 50cm, ale hlouběji to opravdu nešlo. Chalupa je na horách (kamenitá půda) a byl jsem rád, že se povedlo alespoň tohle. Vše jsem řádně pospojoval, ošetřil asfaltem a zasypal. Nyní přišla zvědavost a tedy i bastlířské měření odporu. Napětí bez zátěže dopadlo dobře, no dobře, díky kvalitní síti 231,1 - 240,9 V...Při zapojení 100W žárovky přišel trochu šok - 188,8 V . Vše jsem zkontroloval, měření několikrát opakoval, výsledek stejný. Má otázka je, je to vůbec možný ?

[ok1hga]

Podařilo se mi ho dostat cca 25 cm pod úroveň terénu, vím, že to má být 50cm, ale hlouběji to opravdu nešlo. Chalupa je na horách (kamenitá půda) a byl jsem rád, že se povedlo alespoň tohle. Vše jsem řádně pospojoval, ošetřil asfaltem a zasypal. Nyní přišla zvědavost a tedy i bastlířské měření odporu. Napětí bez zátěže dopadlo dobře, no dobře, díky kvalitní síti 231,1 - 240,9 V...Při zapojení 100W žárovky přišel trochu šok - 188,8 V . Má otázka je, je to vůbec možný ?

je to možný a odpověděl jsi si sám:
"Podařilo se mi ho dostat cca 25 cm pod úroveň terénu, vím, že to má být 50cm, ale hlouběji to opravdu nešlo. Chalupa je na horách (kamenitá půda) a byl jsem rád, že se povedlo alespoň tohle."

budeš se muset víc snažit . . .

jestli to dobře počítám, máš tam cca 470 ohm !!! a to je hodně špatně.
Budeš muset kopat a 1m bude ještě možná málo . . .

[Hill]

Počítals to poněkud blbě, vyšlo mi kolem 95Ω (tedy lineárně počítáno o něco víc, ale při poklesu z 235V na 189V neklesne odběr 100W žárovky z 0,43A na 0,34A; protože vlákno má nižší teplotu, tedy má i nižší odpor - skutečný proud žárovkou bude asi 0,37A). I to je samozřejmě moc, takže ti nezbude, než se dostat se zemničem hlouběji. A patrně budeš muset použít podpůrné prostředky ke změnšení zemního odporu - páskové zemniče zasypat bentonitem, pro tyčový zemnič vyvrtat díru o větším průměru a směsí bentonitu a betonu zemnicí tyč zalít a podobně.
Na druhou stranu, jde-li skutečně o zemnič jen hromosvodů, není v obtížných půdních podmínkách hotnota zemního odporu do 10Ω striktně vyžadována. Nicméně je stále žádoucí udělat vše proto, aby tato hodnota byla co nejnižší.