Zdravim
Nevím si rady ohledně zapojení stínění či spojení zemních potenciálů. Proto bych uvítal nějaké vysvětlení této problematiky.
Pro komunikaci mezi zařízeními používám proudovou smyčku. Na obou koncích galvanicky oddělenou a zapojenou pomocí STP. Moje otázka tedy je kam mám to stínění kabelu zapojit ? Na zařízení kde se nachází primární zdroj a s jeho GND ? Nebo jen s ocelovou skřínkou ve kterém se zařízení nachází ?
Rovnou se i zeptám jak "spojit" optočlenem galvanicky oddělené země ? přece nemůžou být oddělené zcela ne ? Napadá mě je spojit odpůrkem hodnoty řádově desítky kilo ale jen hádám.
za jakoukoli radu předem díky
zem a stínění
Moderátor: Moderátoři
Re: zem a stínění
Skay píše:...Rovnou se i zeptám jak "spojit" optočlenem galvanicky oddělené země ? přece nemůžou být oddělené zcela ne ? Napadá mě je spojit odpůrkem hodnoty řádově desítky kilo ale jen hádám...
Optočlen snad odděluje signálové vodiče. GND (kostry) obou zařízení jsou na tomto oddělení nezávislé (mohou být spojené i oddělené). Obvykle jsou nějakým způsobem propojené přes ochranné vodiče, zemnění a pod.
Propojovat je optočlenem je nesmysl.
Není ale vhodné propojovat je stíněním smyčky, pokud hrozí, že stíněním potečou vyrovnávací proudy.
-
bohumilfulin
- Příspěvky: 111
- Registrován: 12 led 2010, 00:00
zakladni rozdil mezi zemi a stinenim je ten, ze stinenim nesmi prochazet proud, pac pak je z toho stane opet jenom dasli pracovni vodic. Pozor, hodne lidi bude vykladat ze je zem a stineni jedno, ale neni to pravda. Obzvlast pri malych signalech to hraje obrovskou roli.
Kdyz popisujes proudovou smycku, tak stineni v tomto pripade neni az tak dulezite pro odstineni, protoze se jedna o proudovy prenos a ten neni tak nachylny k ruseni elektrostatickym polem jako napetovy (rs232).
Stineni obvykle byva zapojeno k nejakemu potecialu pouze na jedne strane a tak nim neproteka proud.
Jeste ke galvanicemu oddeleni: je vhodne mit prostredni sekci na nejakem definovanem potecialu. Staci opet pouze na jedne strane ale kazdopadne bych pouzil odpor radove stovky kilo ohm nebo mega a na vetsi napetove zatizeni. pro premosteni se taky pouziva kondenzator v pripade ze se objevi rozdil potencialu tak proud protece kondenzatorem a pak zase obe strany ss oddeli.
mo a kam to vsechno zapojit? no do jednoho bodu a co nejblize ke zdroji!!! Z tohoto bodu ti musi vychazet vsechny zeme(analogova, digitalni, vykonova) a klidne i to stineni.
Kdyz popisujes proudovou smycku, tak stineni v tomto pripade neni az tak dulezite pro odstineni, protoze se jedna o proudovy prenos a ten neni tak nachylny k ruseni elektrostatickym polem jako napetovy (rs232).
Stineni obvykle byva zapojeno k nejakemu potecialu pouze na jedne strane a tak nim neproteka proud.
Jeste ke galvanicemu oddeleni: je vhodne mit prostredni sekci na nejakem definovanem potecialu. Staci opet pouze na jedne strane ale kazdopadne bych pouzil odpor radove stovky kilo ohm nebo mega a na vetsi napetove zatizeni. pro premosteni se taky pouziva kondenzator v pripade ze se objevi rozdil potencialu tak proud protece kondenzatorem a pak zase obe strany ss oddeli.
mo a kam to vsechno zapojit? no do jednoho bodu a co nejblize ke zdroji!!! Z tohoto bodu ti musi vychazet vsechny zeme(analogova, digitalni, vykonova) a klidne i to stineni.