Formát non-hd vysílání dvb-t

Zpráva

frca · #1 Příspěvek od **frca** » 24 bře 2011, 20:05

Jak se u nás vysílá standardní dvb-t (čt, nova, prima atd.)? 50i, nebo 50p?
Díky.

keemo · #2 Příspěvek od **keemo** » 24 bře 2011, 20:08

je to i ale neviem co je tych 50-rozlisenie je 720 na 576(i),aspon tak mi to hlasi nas samsung.

Habesan · #3 Příspěvek od **Habesan** » 25 bře 2011, 08:39

Asi myslí snímkovou frekvenci (Hertzy).
Prokládané řádkování je zlo.

#4 Příspěvek od **Hill** » 25 bře 2011, 11:28

Prokládané řádkování bylo historicky jedinou cestou, jak nacpat televizní obraz pro vakuovou obrazovku v dostatečném vodorovném rozlišení i se zvukem do kanálu širokého 7MHz (u nás 8MHz) a současně zajistit, aby obraz viditelně neblikal. Tedy nešlo o zlo, ale dobrodiní chytrého nápadu.
Vysílá se 25 snímků za sekundu. Ale, než by paprsek dokreslil neprokládaný obraz až dolů, nahoře už by rozsvícený luminofor pohasl příliš. A oči by slzely.
Byla by samozřejmě možnost kreslit obraz neprokládaně, ale pak by bylo potřeba nejméně 50 snímků za sekundu (tedy z filmu každé políčko dvakrát zopakovat) a řádková frekvence tedy dvojnásobná. Pro stejné vodorovné rozlišení (tedy stejně ostrý obraz) by byla třeba dvojnásobná šířka kanálu, tedy nějakých 14 až 16MHz. Ale s rostoucím poměrem šířky kanálu k nosné obrazu rostou strmě také nároky na přenosové vlastnosti celého řetězce (o tom by mohli vyprávět Francouzi, jejich televize s 819 řádky, i když prokládanými, pozitivní modulací a AM zvukem měla šířku kanálu nějakých 11MHz a přitom nároky na zpracování signálu nepříjemně velké; nakonec přešli na soustavu B/G se 625 řádky a negativní modulací)
Také existuje něco takového, jako šumová šířka pásma - s rostoucí šířkou kanálu je třeba, aby rostlo i napětí na anténě, aby se nezhoršil odstup signál/šum. To předpokládá hustší síť vysílačů, která potřebuje více kanálů pro týž program (v analogové televizi nelze efektivně pracovat s jednofrekvenční sítí - nakonec v digitální se místy také příliš neosvědčuje, mírně řečeno).
To si protiřečí s tím, IV.a V. TV pásmu (UHF) by to už takový problém nebyl, pokud by stačil poloviční počet kanálů, které by se do něj vešly. Vysílače vysílající na stejném, ba i na těsně sousedícím, kanálu by musely být dostatečně navzájem vzdálené, což by omezilo počet dostupních programů na každém území.
I když v počátcích TV vysílání se vystačilo s jedním programem a nějakými čtyřmi až pěti různými kanály na celém území, rozhodně to nestačilo na dlouho.
Zkrátka při prokládaném řádkování o žádné informace nepřijdeš, ale není třeba je tak často opakovat.

Habesan · #5 Příspěvek od **Habesan** » 25 bře 2011, 13:52

O výhodách prokládání pro analogovou televizi vím, i když jejich matematický popis a důkaz bych z hlavy napsat nedokázal.

Jeho zachování v MPEG-2 a DVB-T považuji za přežitek.

#6 Příspěvek od **Hill** » 25 bře 2011, 14:04

A co settopboxy s přijímači, které jinak zobrazovat neumí? Pořád jich jsou značné počty.

#7 Příspěvek od **tomasjedno** » 25 bře 2011, 14:15

Habesan píše:O výhodách prokládání pro analogovou televizi vím, i když jejich matematický popis a důkaz bych z hlavy napsat nedokázal.

Jeho zachování v MPEG-2 a DVB-T považuji za přežitek.

Proč přežitek? Něčemu to vadí?
ČT HD i Nova HD vysílají v DVB-T MPEG-4 1080i.

Duvsan · #8 Příspěvek od **Duvsan** » 26 bře 2011, 01:23

Hille, ten kdo vymyslel to prokládání; nevíš, proč to nepotáh ještě dál; prokládat tři až čtyři krát?

#9 Příspěvek od **tomasjedno** » 26 bře 2011, 12:19

Protože by to mělo nějaký smysl, jenom kdyby se mělo přenášet míň než 25 úplných snímků/s.

#10 Příspěvek od **Hill** » 26 bře 2011, 12:49

Svého času, když byli všichni odkázaní jen na lampovou techniku, bylo prokládání téměř samostatný výzkumný obor. Udržet stabilní prokládání, aby se svislé linie nezobrazovaly zubatě, aby nedošlo ke zdvojení řádků...
Zvládnout se to podařilo. No, muselo se, neprokládaný obraz by měl značné nároky na (seznam o pár příspěvků výše).
A stačí to i u pohyblivého obrazu, za těch 20ms se toho tolik nezmění, aby to rušilo.
Je pravděpodobné, že nějaké ty laboratorní pokusy prokládání 1:4 proběhly, ale mělo to víc nevýhod, než výhod: hlavní byla nekompatibilita s tím, co už existovalo (nějaké ukládání snímku do paměti bylo tehdy něco nepředstavitelného, takže by se musel už příslušně prokládaný obraz vysílat, což by zase diskriminovalo diváky s přijímači s obyčejným prokládáním).