Impulzní trafo a strmost sekundárního napětí

Zpráva

tempreader · #1 Příspěvek od **tempreader** » 14 dub 2011, 13:41

Potřeboval bych poradit se speciálním případem impulzního transformátoru:
Do primáru budu pouštět jednotlivé impulzy (napětí z nabitého kondenzátoru, opakovací frekvence cca 50Hz) a na sekundáru očekávám záporné impulzy s co možno nejstrmějším nárůstem napětí (a několikanásobně vyšším napětím než je primární, transformace "nahoru").
Může mi někdo poradit (nebo odkázat na literaturu) na čem je závislá strmost nárůstu sekundárního napětí? A jak se vypočítá maximální velikost sekundárního napětí pro jeden budící impulz?

Díky za každou radu nebo dostupnou literaturu.

procesor · #2 Příspěvek od **procesor** » 14 dub 2011, 13:50

Nakresli to, aby bolo jasné čo chceš.
V každom okamihu sa transformujú napätia v pomere vinutí ak sa odhliadne na nedokonalosť vzájomnej väzby primár-sekundár.

tempreader · #3 Příspěvek od **tempreader** » 14 dub 2011, 14:54

Tady celkem není co kreslit, jde mi o vlastnosti trafa v okamžiku "zapnutí", tj. vlastně přechodový děj po přivedení obdélníkového pulzu (resp. jeho nástupní hrany). Tedy hlavně čím je určena velikost "zpoždění" sekundáru (mluvím řádově o časech 1us až 20us (mikrosekund).

... "sa transformujú napätia v pomere vinutí" ... bez zpoždění platí pro harmonický signál (sinusovku).

Atlan · #4 Příspěvek od **Atlan** » 14 dub 2011, 15:00

to bude zasa vlakno... Nič strme tam nemožeš čakat z principu funkcie trafa. teda uržite to obdlžnik nebude...
Snad by ti mohla pomoct kniha http://shop.ben.cz/cz/121290-vn-zdroje- ... apeti.aspx

tempreader · #5 Příspěvek od **tempreader** » 14 dub 2011, 15:24

No právě a o to jde - čím je určena ta strmost? Proč ji mají různé typy traf jinou (jedno 5us, jiný typ 20us)?

Díky za snahu.

Habesan · #6 Příspěvek od **Habesan** » 14 dub 2011, 15:36

Indukčností primáru, přesněji indukčností celého trafa vůči primáru, protože to závisí i na zátěži sekundáru a stavu jádra.

#7 Příspěvek od **Bernard** » 14 dub 2011, 15:46

tempreader píše:... "sa transformujú napätia v pomere vinutí" ... bez zpoždění platí pro harmonický signál (sinusovku).

Nemáš pravdu. Pro jakýkoliv závit spřažený s magnetickým tokem Φ platí
u = -dΦ/dt
Okamžité napětí je tedy dáno změnou magnetického toku a strmost změny toho napětí potom změnou změny toho toku - druhou derivací.

GeorgeB · #8 Příspěvek od **GeorgeB** » 14 dub 2011, 16:49

Bernard píše:Pro jakýkoliv závit spřažený s magnetickým tokem Φ platí
u = -dΦ/dt
Okamžité napětí je tedy dáno změnou magnetického toku a strmost změny toho napětí potom změnou změny toho toku - druhou derivací.

A do toho se ještě míchají parazitní kapacity(vinutí, spínače na primáru, vedení)

pajosek2 · #9 Příspěvek od **pajosek2** » 14 dub 2011, 19:00

A co hystereze jádra? Ta se snad taky podílí na rychlosti změny mag.pole.

#10 Příspěvek od **mtajovsky** » 14 dub 2011, 19:17

Na primaru zajistite celkem strme pulsy neprilis obtizne, takze nakonec zacnou hrat dominantni roli kapacita vinuti a zateze a rozptylova indukcnost trafa. Take material jadra, ktery by mel mit male ztraty na vysokych frekvencich.

Opatreni jsou casto proti sobe - krizove vinuti a rozdeleni vinuti do sekci zmensi mezizavitovou kapacitu, ale zase zvysuje rozptyl. Bude to chtit nejaky kompromis a zkouset.

procesor · #11 Příspěvek od **procesor** » 15 dub 2011, 03:06

Hysterézia... je skôr o stratách v jadre.
Pre pomery N1/N2 v rozsahu 0,1 až 10 sa dajú dobre realizovať. Problémy začínajú a zväčšujú sa úmerne vzďaľovaním sa od tohoto intervalu.
Tými problémami mám na mysli parazitné kapacity najmä medzi-závitové a rozptylové indukčnosti.
Vypočítať sa to dá, keď sa vie vytvoriť reálny model.

tempreader · #12 Příspěvek od **tempreader** » 15 dub 2011, 09:13

Díky za podněty na co si dát pozor, ještě kdyby byla nějaká literatura k dané problematice - ale ne moc teorie, pokud možno prakticky zaměřená

Přikládám pár snímků z osciloskopu k danému tématu:
(pozn.: velikost prim. napětí má vliv jen na velikost sek. napětí, nikoli na časový průběh)

procesor · #13 Příspěvek od **procesor** » 15 dub 2011, 21:25

Parádne to rezonuje. Skús to rozumne zaťažiť, aby sa rezonancie rýchlejšie zatlmili. V tom treťom prípade sa jadro po 100-150us presýti. U tých sieťový po zatlmení odporom bude priebeh celkom korektný a bude odpovedať vstupnému impulzu. Strmosť nábežnej hrany bude odpovedať medznej prenosovej frekvencii. Aj pri tomto kmitaní vidno, že medzná frekvencia je vyššia ako 5-10kHz.
Ak vstupný signál má veľký frekvenčný rozsah, prechodom cez transformátor s obmedzenou šírkou pásma nejaké zákmity na výstupe bude vidieť vždy (zákonite). Dôležité je aj impedančné prispôsobenie zdroja, prenosového článku a záťaže.