Nabízím návrh plošných spojů

[jezevec]

...Když na vedení spojů nemá vliv rozmístění součástek, což je velmi zvláštní tvrzení...

Kyori (Alibabo, Kvítko či jak ještě), víš určitě moc dobře jak jsem to myslel a jestli ne, tak si můj příspěvek přečti ještě jednou.
Proč např. neděláš pájecí body u IO a výk. trandů oválné, aby se mu to lépe pájelo a při případné výměně neslouplo? Ne každý amatér má doma profi vybavení.
Abych to shrnul, nekritizuji rozmístění součástek ani samotný návrh, ale zbytečně těsné vedení spojů kolem některých pájecích plošek a "neučesané" vedení spojových čar. Také nevhodný tvar zmiňovaných pájecích bodů.

[Andrea]

Ne každý amatér má doma profi vybavení.

Třeba má dennis k dispozici stejné vybavení jako kyori.

[kyori]

Jezevče, nějak nevidím Tvoje výsledky. Tvoje vylepšení. Co se týká pájecích plošek, já je pájím pistolkou. Jsou úplně normálně velké. Žádné extra vybavení nemám. Co má Denis netuším. Teda, samozřejmě pro ty, kteří používají k pájení letovačku na okapový roury, jsou ty plošky trochu malý, to chápu

[ZdenekHQ]

A vrtačku vygeneruješ taky, když už to děláš v Gerberu ? Máš správně a hlavně důkladně zkontrolovaný průchody pro jednotlivý součástky ? Kolikrát se třeba stejný konektory od různých dodavatelů od sebe liší i o tři desetinky.

Mě to taky tahá za oči, ale hlavně proto, že jsem zvyklej na úhly 45° ze starých časů. Pokud je to prezentováno jako hobby za cenu lidovou - on se časem naučí, jen to chce trpělivost a praxi.

[kyori]

Ano, soubor ve formátu Excellon pro vrtačku generuju také. Popřípadě také soubory pro automatické testování vyrobených plošných spojů, to má obvykle smysl u vícevrstvých tišťáků.
Co se týká součástek, je vždycky potřeba PŘESNĚ popsat o jakou součástku jde. Je to tak jak píšeš, existují konektory s různě tlustými vývody a odstup pinů bývá někdy 2/10" ale někdy také 5mm. To se samozřejmě zohledňuje. To samé u přímých konektorů, ty bývají všelijaké, obzvlášť když se dělají náhrady do starých zařízení. Součástky, které nemám v knihovně, dokážu promptně vyrobit do knihovny, ale potřebuju datasheet nebo aspoň kótovaný náčrtek pouzdra se schematickou značkou a přiřazení pinů. To se týká hlavně nestandardních součástek, třeba hybridních obvodů, všelijakých podivných spinačů a přepínačů. Také už jsem dělal tišťák pro elektronky, tak ty jsem si musel do knihovny vyrobit.

Ty spoje, pokud si předepíšeš vedení spojů jen 45° anebo jen 90°, no tak budeš mít spoje jen pod těmito úhly. Když si dodáš logo, obrázek, tak ti ho tam vyšiju také

Hlavně to chce KOMPLETNÍ zadání. Nemám totiž věšteckou kouli ani černýho kocoura.

[ZdenekHQ]

U desek pro amatéry se vykašli na tu rozlitou měď - nebo ji přidej jako druhou (volitelnou) stranu desky, zachovej 0.3mm izolační mezery ze všech stran pro spoje a pro mě budeš OK.

[kyori]

Ty izolační mezery jsou nastavitelný. Můžeš si říct jak mají být velký. Nevím teď z hlavy kolik tam jde nastavit min. a max. Ale nějaké rozpětí tam je. O.3 mm není problém.
Ta rozlitá měď v tomto případě byla požadovaná. Normálně nedělám rozlitou měď. Třeba u dgitálních zařízení vůbec ne, tam se zase dělají vícevrstvý tišťáky. Asi jsem sem měl dát jiný příklad. Problém je v tom, že některé práce mi lidi nedovolí vůbec nikde publikovat, protože to mají na kšeft.

[ZdenekHQ]

Ale nějaké rozpětí tam je. O.3 mm není problém.

To právě je - buď budeš používat malý či oválný plošky, nebo tenký vodiče (0.3mm), který se amatérům podleptají, ale tahat to mezi vývody IO určitě bez těchto omezení nepůjde.

[kyori]

jsem se teď díval na nastavení izolační mezery. Mám tam standardně nastaveno 0.012", ale lze tam nastavit v podstatě cokoliv, co má smysl.
Vodiče umím tahat i dva vedle sebe mezi piny DIL pouzdra. Musí být tenké, samozřejmě. Ale to jsme dělali už v ZPA Čakovicích před 30 roky. Takže nic nového.

Co se podleptá a nepodleptá, to je otázka použitých materiálů a preciznosti práce. Mimochodem, už to dělení na "amatér" a "neamatér" mě překvapuje. Kde je hranice mezi amatérem a neamatérem? Znal jsem paní v Hradci Králové, která šéfovala firmě, ta v primitivních podmínkách a s primitivní technologií vyráběla skleněné desky s anti-radiační ochranou a zdatně je vyvážela po celém světě. Zatímco firmy jinde ve světě s daleko lepším vybavením nebyly schopni té kvality z Hradce Králové dosáhnout. Takže, kdo z těch dvou byl amatér a kdo neamatér?

Podobně je to s technologií výroby plošných spojů. Nejde o to, jestli to děláš jako firma nebo to máš v kůlně na zahradě, či v podkroví u dědečka. Je to o materiálech, znalostech, šikovnosti a preciznosti. Když si koupíš mizerný materiály a budeš to flinkat, tak kvalitního výsledku nedosáhneš, ať jsi amatér nebo neamatér. A v kůlně na zahradě jde udělat parádní tišťák s tenounkými vodiči, když máš dobrý mteriály.

[ZdenekHQ]

Hranice je taková, že amatér si to dělá doma, profík to zadá firmě. Samozřejmě slovo amatér neznamená nic hanlivýho.

Deska pro amatéra musí splnit jistá pravidla, aby to vyrobila a osadila i "moje bába", jak říkával kamarád. Bez nepájivky je potřeba se spoustou věcí opatrně a hlavně předpokládat nějaké to bastlení, ne, že se to osadí a hotovo.

[kyori]

U desek pro amatéry se vykašli na tu rozlitou měď - nebo ji přidej jako druhou (volitelnou) stranu desky, zachovej 0.3mm izolační mezery ze všech stran pro spoje a pro mě budeš OK.

Tady máš ještě jednu ukázku.

http://www.bohemiae.com/cz/hobbies/aep41_kit.html

Tenhle projekt jsem dělal tuším v roce 2005 nebo 2006. Ve formě stavebnice se v Česku prodalo skoro 90 kusů a 800 kusů tišťáků bez součástek koupili němci. Není tam rozlitá měď a je to zčásti v smd. Letovali si to lidi doma, na koleně. Reklamace na hardware pokud vím nebyli, hlavní problém bylo, kde ukrást software, aby ho nemuseli kupovat

[Andrea]

Společné součástky:
U2 T89C51CC00 PLCC28, Altera

Od kdy Altera vyrábí jednapadesátky?

[kyori]

tam má být atmel. To opravím. To je detail. Pro návrh PCB je podstatný futrál.

[kyori]

hm, ta chybka byla jen dole v rozpisce. Nahoře v popisu je to OK.

[Dimitrov]

Dobrý den.
Chci se zeptat co by stál návrh DPS -nezničitelná nabíječka olověných akumulátorů dle článku z časopisu Praktická elektronika A rádio 1/2001 obr.9 na straně 7.
Děkuji a s pozdravem Dimitrov