bastliar píše:ale je prevediteľný spôsob softwerového zvýšenia rozlíšenia videa neautorizovaným zásahom alebo je to čisto hardwerová záležitosť. Snímaci čip, je ku tomu predsa viac než predimenzovaný, je tak.
Nevím co je "neautorizovaný zásah", ale jestli máš na mysli digitální foťák v režimu video, kdy se čip 5000x4000 px používá pro ukládání videa, tak na to jsou v digitálu jednoúčelové obrazové procesory, v podstatě A/D převodníky + kodeky, přičemž komprese do videa používá algoritmy, které se pro statické obrázky nepoužívají, odlišná informace barvových kanálů a jasu, plné rozlišení v každém x-tém keyframe, predikce pohybu atd. Díky tomu dostanou datový tok, který jednak dokážou uložit a jednak pak přehrávač zvládne přehrát.
K tomu plkání o výbavě: výrok o cestě, která přijde ve výsledku na stonásobek ceny vybavení, je zajímavý.. při ceně výbavy dejme tomu 200k se dostáváme na částku, za kterou se nemusel stydět Fossett
Technická náročnost silně souvisí s požadovanou prací tématicky, když pojedeš někam fotit život lidí nebo dokonce politické/náboženské události, bude ti nakonec stačit i slušný kompakt, pokud umíš fotit a máš intuici kdy kde být. Když pojedeš na cesty, jejichž výsledkem mají být metrové fotky architektury pro leteckou společnost, bude ti k hovnu i ta sebelepší kinofilmová zrcadlovka, protože nestačí rozlišením a nemá korekci sbíhavosti. Tam budeš potřebovat ten Linhof v 30 kg kufru.
Kinofilm pro účely reportáž/sport/dokumnet se mi už jeví jako anachronismus, nemá žádné výhody a má samé nevýhody: drahý film s malou kapacitou, menší citlivost, riziko nutnosti výměny kazety v časové tísni, destrukční vliv teploty a vlhkosti na materiál, myslím že i kvalita film šla dolů a celkem mizí schopnost minilabů to kvalitně vyvolat. Když to nebude určeno na papír, tak proces skenování poškodí dosažitelnou ostrost a zanese tam šum. Digitál je v téhle oblasti už dál. Film leda snad pro speciální výtvarné efekty jako přeexpozice a podexpozice v jednom snímku atd.
Znám pár fotografů, co jezdí po světě a živí se tím, přesněji jsou živi z grantů, výstupem jejich práce jsou kinfilmové čb snímky s charakteristým vysokým kontrastem a úmyslným zrnem... nic proti, ale je to styl 30 let starý.
Požadavky redakcí na fotky už dávno nejsou profesionální, proč taky, když většina redaktorů je schopná krást do svých plátků fotky z webu ve webovém rozlišení. Kolik lidí je dneska ochotno si koupit National Geographic s hlubotiskovýma obrázkama čtvrt roku starýma?