Hoří mi tranzistory, viz zapojení

Zpráva

fero7 · #76 Příspěvek od **fero7** » 19 říj 2011, 15:55

Mal by som taký dotaz:
Tie tranzistory ešte horia alebo už zhoreli?

#77 Příspěvek od **Hill** » 19 říj 2011, 17:25

Andrea píše:...kdepak asi sehnali tu 500W doutnavku.

Chybička se vloudila, v tabulce to mají správně v [mA], i když naměřené údaje na doutnavku vůbec nevypadají.
Ale jinak, pravda, i ta terminologie hned od začátku je poněkud nezvyklá, třeba

Stanislav Kaska nebo Lukáš Kapinus v článku 3.1. píše:2) Po pastevní hodnoty odporu R zvyšujeme napětí U až k zapálení výboje.

Že by to s přípravou nových pedagogů na budoucí povolání a platy už bylo opravdu až tak moc vážné, že se alternativně zabývají pastvou?

Dobrá, nečetl jsem. Proto tento první odkaz, prosím, přeskočte.
Závěrečné konstatování, že se nám doutnavka nechovala tak, jak popisuje odborná literatura, svědčí o chybě použité měřicí metody nebo o vadné doutnavce.

Andrea · #78 Příspěvek od **Andrea** » 19 říj 2011, 17:47

Jsem tu zkusila změřit jednu doutnavku a ona se chová nesymetricky, v jednom směru při 82V zapálí a při 55V zhasne a v druhém směru při 75V zapálí a při 65V zhasne. Čím to, nějakou nesymetrií elektrod?

#79 Příspěvek od **tomasjedno** » 19 říj 2011, 18:48

Nejdřív bych měření zopakoval s doutnavkou umístěnou v zatemněné krabici, až pak bych hledal příčinu nesymetrie.

Andrea · #80 Příspěvek od **Andrea** » 19 říj 2011, 19:23

tomasjedno píše:s doutnavkou umístěnou v zatemněné krabici

Proč?

#81 Příspěvek od **tomasjedno** » 19 říj 2011, 19:55

Protože na světle bude zápalné napětí menší, a určitě sis nedávala pozor na to, jestli je ta doutnavka stejně osvětlená při obou měřeních.

Andrea · #82 Příspěvek od **Andrea** » 19 říj 2011, 19:59

No za těch 10ms se na stole ani nepohla, leda by špatně (nesymetricky) blikaly zářivky.

Edit: Jsem s sebou neměla foťák, tak jsem to cvakla jen mobilem, ale vypadalo to nějak takhle:

#83 Příspěvek od **tomasjedno** » 19 říj 2011, 22:13

Andrea píše:No za těch 10ms se na stole ani nepohla, leda by špatně (nesymetricky) blikaly zářivky.

Vzhledem ke smajlíku jsi to zřejmě považovala za vtip.
V tom případě ti doporučím článek
HARMONICKÉ ZKRESLENÍ NAPÁJECÍ SÍTĚ, JEHO DEFINICE, MĚŘENÍ A PRAXE
Doc. Ing. Aleš Richter, CSc., Doc. Ing. Eva Konečná,CSc., Ing. Pavel Rydlo, PhD, Technická Univerzita v Liberci, Fakulta mechatroniky a mezioborových inženýrských studií,
zejména graf na str. 11.

P.S. trochu mi to trvalo, protože ten článek se přestěhoval a link z r. 2007 už byl mrtvý...

P.P.S. ale jak je vidět, jev pozorovaný u tvé doutnavky nebude až tak výjimečný (přesto bych ji přeměřil potmě

)

#84 Příspěvek od **mtajovsky** » 19 říj 2011, 22:24

Chtělo by to vidět konkrétně, jak ta doutnavka vypadá, ale řek' bych, že pravděpodobně to bude způsobovat rozdílný tvar elektrod. Pokud ionty vzniklé primární samovolnou ionizací putují k záporné elektrodě, tak okamžik vzniku lavinové ionizace závisí jak na jejich energii, tak na jejich objemové koncentraci. Je-li jedna elektroda menší, pak, je-li záporná, bude kolem ní větší objemová koncentrace - prostorová hustota kladných iontů než při přepólování u elektrody opačné. Vyšší hustota iontů pak dosáhne statistické hranice lavinové ionizace vyraženými elektrony při nižším napětí. Proto se zápalné napětí liší. Podobná úvaha by platila i pro zhášecí napětí.

Uvedené je jen moje okamžitá spekulace podle toho, co znám o pochodech při vzniku doutnavého výboje, a tak, jestliže to není pravda, nekamenujte mě.

Andrea · #85 Příspěvek od **Andrea** » 19 říj 2011, 22:27

To jsou věci, tak já to zítra zkusím bez umělého osvětlení.

mtajovsky: Doutnavka má jako elektrody dvě tyčky, vypadá symetricky.

#86 Příspěvek od **mtajovsky** » 19 říj 2011, 22:34

Andrea píše:mtajovsky: Doutnavka má jako elektrody dvě tyčky, vypadá symetricky.

Tak to mám teda blbý

... no přesto, co jiného může být na doutnavce nesymetrické? Že by také záleželo na tom, která elektroda je více osvětlená a která je ve stínu od té druhé?

Andrea · #87 Příspěvek od **Andrea** » 19 říj 2011, 22:39

mtajovsky píše:Že by také záleželo na tom, která elektroda je více osvětlená a která je ve stínu od té druhé?

To asi ne, několikrát jsem to přebastlovala, měnila jsem ten odpor v sérii a navíc mi to pořád padalo ze stolu, takže jsem to měřila při několika různých polohách té doutnavky, ale na charku to nemělo vliv.

#88 Příspěvek od **tomasjedno** » 19 říj 2011, 22:40

mtajovsky píše:... no přesto, co jiného může být na doutnavce nesymetrické?

Pokud není nová, ale unavená dlouhodobým provozem ve ss režimu, bude rozdílný povrch elektrod a tudíž i rozdílná výstupní práce elektronu (proto se zářivky nemají provozovat trvale v jedné polaritě ss, ale byly na to v tramvajích přepínače a na konečné se komutovalo).

Andrea · #89 Příspěvek od **Andrea** » 19 říj 2011, 22:46

Ty doutnavky byly jako ochrany na vstupech nějakých lékařských přístrojů, je docela možné, že si v životě vůbec nezasvítily, vypadají jako nové, žádné očouzené sklo. Zítra zkusím několik kusů, bez zářivek a i je zkusím zakrýt.

#90 Příspěvek od **mtajovsky** » 19 říj 2011, 23:21

tomasjedno píše:bude rozdílný povrch elektrod a tudíž i rozdílná výstupní práce elektronu

No jo, ale já myslím, že zápalné napětí není závislé na výstupní práci elektronu. Před tím, než dojde k zapálení, se v plynu nepohybují elektrony, které by vystoupily z kovu elektrod, ale jen ionty a elektrony vzniklé primární ionizací plynu. Při zvyšování napětí se zvyšuje energie nárazů iontů do neionizovaných atomů plynu a pokud překročíme jistou energii, dojde k rozštěpení těchto atomů na další ionty. Ty opět nárazy ionizují další atomy a ve výsledku náhle vznikne lavinová ionizace plynu.

Teprve v tomto okamžiku nastupují do hry elektrony v kovu. Jednak na záporné elektrodě se rekombinují s dopadajícími kladnými ionty, čímž vznikají elektroneutrální atomy vracející se do prostoru mezi elektrodami a druhak, na kladné elektrodě jsou zachycovány volné elektrony vzniklé ionizací a jsou zdrojem hnány zpět na elektrodu zápornou, aby se zde opět dychtivě rekombinovaly.

V celém tom procesu samotné elektrony vůbec z kovu nevystupují (vyjma rekombinace). Pokud bychom však proud zvýšili natolik, že změněnými poměry překonáme energetickou bariéru na rozhraní kov-plyn, tak namísto doutnavého výboje, se kterým jsme měli tu čest doposud, přejdeme na výboj obloukový. Což je ovšem trochu jiný šálek čaje.