STANOVENÍ VELIKOSTI HLAVNÍHO JISTIČE
Moderátor: Moderátoři
- triumf
- Příspěvky: 84
- Registrován: 07 srp 2005, 00:00
- Bydliště: Rychnov nad Kněžnou
- Kontaktovat uživatele:
STANOVENÍ VELIKOSTI HLAVNÍHO JISTIČE
A pak si přebrat soudobost spotřeby, tedy kolik jakých spotřebičů bude pravděpodobně běhat současně v jedné fázi.
Zásuvkové okruhy se jistí zpravidla jističem do 16A (na tento maximální proud je dimenzovaná většina zásuvek na našem trhu) a doporučuje se nanejvýš 10 zásuvek na jeden okruh (dvojzásuvka se počítá za jednu). Tak musíš odběr rozdělit na tolik okruhů, aby ses v každém do těch 16A vešel. Současně je rozložíš do jednotlivých fází, aby odběr mezi nimi byl co možno nejrovnoměrněji rozložený (i když ne třeba ve stejnou dobu, ale na škodu by to nebylo).
Pak taky nezapomeň na to, že nejméně pro koupelnu, kuchyň a zásuvky, u nichž předpokládáš použití spotřebičů venku, musíš použít proudový chránič s reziduálním proudem do 30 mA. Neškodí ani pro ostatní okruhy, rozjistíš je jističi až za ním.
A ochrany proti přepětí v síti.... a přizemnění ochranného vodiče... a... a...
Ono to samozřejmě nejde dát naslepo přesný návod. Tohle je jen pro hrubou představu. S ostatním by ti měl poradit zkušený elektrikář či revizní technik podle konkrétní situace v objektu. Ono totiž kolik čeho kam osadit není to nejdůležitější. Podstatné je, aby instalace byla předpisově provedená, tedy bezpečná a spolehlivá, a aby nebyla zdrojem nebezpečí požáru. Elektrotechnickým předpisům sice do dokonalosti ještě kousek chybí, ale na rozdíl od některých zákonů a vyhlášek mají smysl a jejich dodržení poslouží tobě a ne nějakému úřadu.
Tam, kde je vyšší impedance smyčky v síti, už takové přetížení může vyvolat kolísání napětí, které bude vadit ostatním odběratelům a distributor nesplní podmínky kvality dodávky. Navíc hlavní jistič často namáhaný přes hranici jmenovitého proudu má kratší životnost a kdo ho má jezdit pořád vyměňovat... Tam se prostě Céčko zásadně nepovoluje.
No a další důvod je zcela prozaický - prachy. Za jistič vyšší o stupeň zaplatíš víc jak za připojení, tak měsíčně za "nájem elektroměru", oficiálně za rezervovaný výkon. Tak se prostě Céčko nepovolí a tobě nezbude, než dát Béčko a to zpravidla o stupeň vyšší, a platíš a platíš...
Prostě výpočet a zodpovědné sjednocení tvých představ, možností a nutnosti je dobré konzultovat ještě s odborníkem, který to v místě zná.
- triumf
- Příspěvky: 84
- Registrován: 07 srp 2005, 00:00
- Bydliště: Rychnov nad Kněžnou
- Kontaktovat uživatele:
Jestli jsi s odběrem na hranici, existuje také blokovací relé - při odběru v obvodu s krátkodobou zátěží (třeba sepnutím průtokového boileru nebo varné konvice) odpojí některý přímotop v téže fázi, abys jistič nepřetížil.
Nebo si vyveď indikaci doby, kdy je topení vypnuté a přizpůsob své zvyky, kdy třeba vařit kafe. To je levnější, ale náročné na trpělivost (kdo na to má pořád čekat, co?). To relé je prostě lepší a chvilka absence topení obvykle nevadí. Takže to vřele doporučuji. Už kvůli rozběhovým proudům - představ si, že odběr je momentálně 22A a do toho zapne motor mražáku (normální odběr 0,5A, při rozběhu 4 až 8A). To už je pro ten jistič adrenalin, vydržet ještě chviličku, než se odběr ustálí.
Naopak vyšší proud hlavního jističe stojí moc placení a od jara do podzimu ho nevyužiješ.
Pro rodinný domek s instalovaným výkonem jen v přímotopech do nějakých 8 až 9kW je 3B25 naprosto dostatečná hodnota. S těmi relé si ale můžeš vytvořit rezervu, která umožní jít s celkovým instalovaným příkonem ještě o nějaký kousek výš, protože relé vlastně zajišťuje nepřekročení soudobého odběru.
No, vyzkoušej, jak ti to bude chodit, a pak rozhodni, zda ta relé nutná jsou, či ne.
-
Návštěvník
Plně souhlasím s Hillem. Přednostní relé je asi optimální volba jak platit minimum. (viz. např: http://www.oez.cz/catalog.asp?thema=2634&category=624&item=23939
Mám pouze jedno upřesnění. Jističe s charakteristikami B, C a D se od sebe liší pouze zkratovou částí charakteristiky: B=(3-5)xIn, C=(5-10)xIn, D=(10-20)xIn. Tepelná část zůstává vždy stejná. Nejedná se tedy o jinou hodnotu I2t pro tu kterou charakteristiku B, C nebo D (to by bylo konstrukčně i výrobně zbytečně nákladné), ale jde o to která spoušť jističe pro daný nadproud zapůsobila (tepelná či zkratová). Detailní prozkoumání je možné pomocí programu SICHR viz. http://www.oez.cz/document.asp?thema=3528 případně v dokumentaci viz.
http://www.oez.cz/catalog.asp?thema=2630&category=620&item=23907 . Chtěl jsem vložit obrázek, ale nějak mně to nejde. Musí jej mít uložen na webu, nebo stačí na mém PC?
Ahoj Zbyněk.