Našťastie, do tejto skupiny nepatrím.
Prý k iluzím
Moderátor: Moderátoři
V době, kdy je nadbytek zboží na výběr a ještě nás reklama doslova vždy a všude přesvědčuje, že "to musíte mít, a, nemáte-li na to, půjčíme", není divu, že mnozí neodolají. A přibývá jich...
My, kdo jsme byli zvyklí přijít do obchodu a slyšet "nemáme" nebo "zeptejte se za měsíc", jsme ve většině případů proti reklamě dost imunní, ale už mezi námi běhá druhá generace těch, kdo to nezažili a už ani nebudou věřit tomu, že se někdy psaly pořadníky, shánělo se od města k městu a stály fronty, aniž by přitom někdo nabízel slevu...
Já nikdy necinkal blbejma klíčema, ale 17. bych na oslavu spíše hledal náboje do samopalu. Napřed bych si našel ty grázly, co to tam upravovali 8 let a potom ty druhé, co to 4 roky potvrzovali.
Naproti tomu většina našich volených zástupců byla zbavena existenčních starostí, čili převážná část odpovědnosti "sám k sobě" jim odpadla, a stejně laxně se brzy po zvolení nebo jmenování posadili i k zodpovědnosti vůči těm, kdo je zaměstnali. Tedy vůči nám, voličům.
Když píšu "posadili se k zodpovědnosti", není to sice gramaticky správná vazba (k odpovědnosti se přece člověk musí postavit nebo hlásit), ale je věcně přesnější, protože se na tu zodpovědnost doslova vyignorovali - a to jde nejlíp jen v sedě...
Mnoho z nás z radosti, že už nebudou muset tohle nebo tamto, že už můžou, co dřív nesměli, neměli ani čas vidět, co se děje za rohem, o nějaké Praze, Štiříně či Kolodějích nemluvě, protože se museli začít ohánět dvakrát třikrát víc, než dosud, ať už jako zaměstnanci nebo živnostníci.
No - neuhlídali jsme to v počátcích, protože jsme (na rozdíl od těch, kdo k tomu měli možnost být puštěni na Západ) neměli ani tušení, že "zrovna tuhle akci to chce fackou v pravou chvíli zarazit" - a těch pravých chvil se prošvihlo...
Mnozí určitě pamatujete dobu, kdy se kvůli půjčce muselo bance napřed doložit, že vlastně žádnou půjčku nepotřebujete. No tak jsme se nemohli zadlužit a museli šetřit nebo si přivydělat.
Tento systém to chtělo udržet - a to nejen u soukromých půjček, ale i u půjček na veřejné zakázky. Byli bychom dnes někde jinde?
Osobně se mi dnes nedaří špatně, rozhodně lépe než před revolucí a asi i lépe než by to bylo, kdyby se nestala. Přesto jsem smutný když se podívám kolem, kam jsme to dovedli. Nefungující demokratické mechanismy, všechno je v rukou jakýchsi věrchušek, které jsou propletencem soukromých zájmů a politiky. Špatně fungující právní systém, úpadek morálky ve jménu soukromého mamonu a fetiše soukromého vlastnictví, které se často staví i nad cenu lidského života.
Jako nejvyšší hodnota se před lidi staví princip urvi co můžeš, kdo je slabší, jeho chyba a hloupost, ať chcípne. Užij si, o nic se nestarej, po tobě potopa - to je krédo dnešních širokých vrstev. A tak si člověk připadá jako trosečník na ostrově - všude kolem je slaná voda, kterou nesnáší, ale co má dělat, když jiná není?
Nejdřív jsme nevěděli vůbec nic - 17.11. 1989 byl pátek a na Slovensko (byl jsem v té době v kasárnách výcvikového praporu PVOS na Podborové ve Zvolenu) se dostávaly jen útržky zpráv, něco ve smyslu že VB na Národce rozpustila nepovolenou demonstraci studentů. Až v noci z neděle 19.11. na pondělí 20.11 to začalo - těsně nad ránem poplach, nástup na buzerplac v plný polní, hodina čekání na rozkazy, pak snížení stupně pohotovosti a odchod na roty, načež se nejdřív nesmělo ani pustit rádio, pak v 8 ráno přivezli poštu a noviny a gumy zase nařídily, že se musí na každý kulturce pustit TV se zprávama... Seděli jsme na "kulturce" u televize a čekali jsme, co z toho bude - jestli se Gorbačov zachová jako Brežněv a vypustí z Milovic tanky připravený vyrazit na Prahu, nebo jestli nechá Dubčekovi, Havlovi a dalším "volnou ruku" k tomu, aby odstavili od válu do té doby vládnoucí "zástupce jednotné národní fronty". Adamec navrhoval jedno, Havel s Klausem a Čalfou něco jinýho... Do toho protestovali studenti, herci a herky, lidi stávkovali ve fabrikách a chystala se generální stávka...
A musím říct, ať se každý z nás kasal jak chtěl, všem nám cvakaly prdelky jak štípačky na dráty do betonu strachem - ne z toho, co se dělo na ulicích, ale že nás lampasáci v čele s ministrem národní obrany (tehdá) generálem Milánem Václavíkem (jinak ko*otem jak noha!!!) vyženou se zbraněma v rukách právě proti těm lidem na ulicích a náměstích a budou po nás chtít, abychom zasáhli... Naštěstí k tomu nedošlo a "Gorbi" vzkázal do Prahy, že od toho "dává ruce pryč"...
To jsou moje vzpomínky na "listopad ´89" ...
A kutilmile - nelituju tě
helios píše:Pri dnešných reálnych zárobkoch má človek čo robiť, aby z platu prežil do ďalšieho mesiaca. Na dáke veľké cestovanie moc financií nezostáva. Ak si ešte dosť mladý, slobodný, bývaš u rodičov, nemáš záväzky, ešte čosi aj ušetríš. Neskôr to už asi nepôjde...
Málokdo vidí, kolik věcí má doma, které dřív ani neexistovali a žít se bez nich taky dalo. Málem jsem se posadil, když mi soused řekl, že s manželkou a dcerou platí za mobily 2500,- a pak se ukázalo, že v retenčním tarifu s televizí a internetem. předtím to bylo 4000,- Samo sebou, že mají dvě auta pro jízdu do práce.
Tím neříkám, že auto a mobil nemám. Ale že bohatství rodin roste a nemůže růst rovnoměrně, což samozřejmě vyvolává pnutí a nelibost. jenže když ta dorovnávací síť byla měkká, víte sami určitě o lidech, kteří neměli potřebu pracovat a žili z dávek. Zdaleka to nejsou jen opálení.
