Prostor pro osobní dotazy, které nelze jinde dopasovat, případně které přímo nesouvisí s bastlením či elektrotechnikou obecně (protože i bastlíři jsou většinou normální lidé, co nedrží v ruce štípačky a šroubovák 24 hodin denně). Neslouží pro přeposílání obecně známých informací z komerčních webů.
divous píše:Vírou ve vědu se danou věc snažíme pochopit, ale když se nám nedaří to nepoznané poznat, tak máme tendenci před tím zavírat oči a tvrdit, že to neexistuje, není možné, či že data trpí statistickou chybou.
Tohle je názor dnešní dementních ... pardon "moderních" lidí - co neznám to neexistuje!
Naštěstí jsou tu vědci, kteří neplkají pitomosti a snaží se vše objasnit. Jistá dávka skepse je ale pro vědu důležitá.
Myslím, že se mýlíte jak ve věcech vědeckých, tak náboženských.
Když se na obě dvě "věci" člověk podívá bez předsudků a s dostatečné "vzdálenosti", nepozná rozdílu. Obojím jde o poznání/gnosi jen pohled je pod jiným úhlem. Jedna bez druhé (při zapření) jsou chudé, ostatně i o tom dost napsal sv. Pavel.
Zásadní vadou každé víry jakožto světového názoru je to, že si vystačí sama se sebou. I když někdo to bude označovat za přednost. Z toho vyplývá, že každý si může věřit v něco zcela jiného a věří tomu stejně pevně a přesvědčeně, jako ten druhý. Jen se podívejme na různá náboženství a jaké teologické promyšlenosti dosáhla. Ale pak je tedy na místě otázka, kde je tu místo pro pravdu? Myslím, že nikde.
Naproti tomu věda, i když různými klikatými cestami, nakonec konverguje ke stejným poznatkům všude na světě. Tady je místo pro pravdu, která bude ovšem vždy jen relativní (i když stále se blížící k absolutní pravdě jako se řada čísel blíží k nekonečnu) stejně tak, jak jsou relativní a nedokonalé , ale neustále se zdokonalující schopnosti člověka.
Nemyslím, ono totiž ta konvergence vědy je dána obecným poznáním lidstva, jakožto sdílené myšlenky. Vždy, když je učiněn objev (tajný) je učiněn několikrát na různých místech planety nezávisle a vždy ve velmi krátkém časovém intervalu. Je to sdílením myšlenek. Obdobně je to i s vírou, problémem je pouze to, že u věcí víry (jelikož stojí často daleko nad "fysikou") je problém učinit objektivní experiment. Tedy se více lpí na jistých tradicích, protože experiment už si hodně lidí udělalo svůj subjektivní. A není možné, aby každý člověk dělal stejné a stále nové experimenty. Proto se náboženství může zdát někomu dogmatické, či takové, které lpí na slovíčkaření a pohádkách. Zjednodušeno řečeno: experiment náboženský je problematicky přenositelný/sdílený, kdežto experiment vědecký je bez problémů popsatelný a proto je přenositelný.
U vědy ale i ten experiment je věcí víry. Vždy se musí udělat spousta omezení, zanedbání, předpokladů... O přírodě fyzika neví nic. A co se týče pokroku? Je to jako když mravenci zvýší mraveniště o 5cm. Pokrok super, ale stejně o přírodě ("fysice") nic neví... stejně jako o Bohu.
Příroda a Bůh v jistém smyslu jedno jsou.
