EKKAR píše:Potvrzuju, ale myslím, že ses seknul cca o 20 let, Jardo. Viz obrázek - termogenerátor "TГК3-M" a radiopřijímač (dvoulampovka, pravděpodobně audion + nf zesilovač) "Родина 52" ("Vlast 52" - v Rusku měli a mají ve velké oblibě číslovat typy podle letopočtu zahájení výroby)
Tak to tě budu muset vyvést z omylu - zachovaly se kousky termogenerátoru "Родина 47", ale podle A.S.Bernštějna už se o prvním použití termogenerátoru píše v článku P.O.Čečika v deníku "Bědnota" v roce 1928.
V časopisu "Radiofront", konkrétně v čísle 13/1937, popisuje jistý A.G.Ivachněnko konstrukčně shodný termogenerátor jako zdroj žhavicího proudu pro radiopřijímač. A za druhé světové sloužily už termoelektrické články pracující na tomto principu s výkonem cca 1W/kg jako nehlučné zdroje napájení pro radiostanice.
Ostatně přečti si sám, tady je to na straně 5.
V jednom máš pravdu: k rozsáhlejšímu komerčnímu využití toho termokrejzlíku došlo skutečně až v padesátých letech, zejména v Sajuzu a v Číně. Vzhledem k celkovému počtu obyvatel ani nevadila značná hustota obyvatel na jeden přijímač s termogenerátorem, vyrobilo se jich dost.
Ale princip zapomenutý nebyl - když se v té větší části rozděleného Německa po vyblízání se z válečných škod začalo rozmáhat kempování, karavaning a jachting, nabídl Grundig ke "světovému superhetu" Grundig Satellit také termogenerátor s tranzistorovým DC/DC měničem včetně "vařiče" na petrolej nebo benzín. Termočlánek dával naprázdno něco přes 2V, při zátěži 1,6A dával ještě 1,8V do měniče, který na výstupu vyráběl 9V pro rádio a/nebo dobíjení akumulátorů (tehdy byly v módě olověné "nafukovací", novinka NiCd se ujala až o něco později).
Na 0,6 litru paliva to mělo jet 6-10 hodin: když výkon stačil, mohlo se plamenu trochu přiškrtit, hlavně, když ten výkon udržel měnič v chodu.
Heslo bylo "PROUD NEMUSÍ BÝT VŠUDE, ALE PETROLEJ NEBO BENZÍN MŮŽETE MÍT V ZÁSOBĚ!"