Tip na vhodný potenciometr
Moderátor: Moderátoři
Tip na vhodný potenciometr
Zdravím, vyptávám se a málo radím, já vím. Dělám na návrhu sin RC generátoru, tranzistorového- bez drahých precizních OZ s omezenou šířkou pásma- s nízkým zkreslením (Wien). Na první nástřel jsem dostal cca 0,007% na 5kHz, naměřeno na BM 543 při nastavení úrovně místo 100% na 50%+ vyhodnocení z výstupu BM osciloskopem (on ten BM 543 má ne zrovna nejmenší vlastní zkreslení, při 100% by maměřil 0,034% včetně šumu, ten taky není nejmenší). Jde o to, že mám pocit potřeby se dostat, řekněme, na <0,005% zkreslení na kmitočtech 200Hz až 20KHz. To se slušně navrženým tranzistorovým zesilovačem se slušnou šířkou pásma a s nejobyčejnějšími tranzistory docela v pohodě jde. Ale... Pokud cítím potřebu generátor přelaďovat potenciometrem, konkrétně v rozsahu přibližně 1:7, tandemovým potenciometrem, a pokud vím, že ani pevné rezistory se nechovají úplně lineárně, a pokud vím, že kontakt potenciometru, zapojeného jako reostat, se může chovat všelijak, a pokud vím, že při napětí 2,1Vef bude potenciometr (a hlavně jeho běžec) na kraji odporové dráhy všelijak zatížený... A pokud uvedu, že začínáme na odporu 470R a končíme na přibližně >3500R (potenciometr 5k + nějaký rezistor paralelně), takže kontakt z odporové dráhy bude docela dostávat zabrat... Blablabla... Něco mně říká, že i TP160 by to zmáknul, vlastně ho budu do 24 hodin zkoušet... Ale, cermet by možná vyhověl líp. Ale, cermet, aspoň co já vím, víc šumí. Ale- neměl by někdo nějakou tu radu??? Díky. Jura
Myslím si, že dráťák by snesl i 500kHz, generátor míním mít až do 500kHz. Obával jsem se hlavně o nelineární chování kontaktu jezdce potenciometru s odporovou dráhou, kde se určitě děje kde co a kdejak se to zahřívá a kdo ví co. Zítra asi odzkouším tandemový TP160 a dám vědět. Ale přesto, moc tomu nevěřím, kvůli něčemu jsem položil dotaz, že. Minimálně mám šanci ušetřit za nákup tisíce a jednoho potenciometru na testování.
TP160 je naprosto nevhodný, je mechanicky mizerný. Já mám v jednom přístroji TP289.
V jednom z posledních generátorů s Wiennovým mostem, na kterém jsem se podílel, je precizní drátový pot a šestinásobný vactrol, 2 sekce jsou součástí mostu, 2 sekce ovlivňují časové konstanty regulace zpětné vazby. Celkem snadno se dá dořešit stabilizace kmitočtu a rozmítání.
V jednom z posledních generátorů s Wiennovým mostem, na kterém jsem se podílel, je precizní drátový pot a šestinásobný vactrol, 2 sekce jsou součástí mostu, 2 sekce ovlivňují časové konstanty regulace zpětné vazby. Celkem snadno se dá dořešit stabilizace kmitočtu a rozmítání.
Jézusmankote... Dvanáct tranzistorů, komplementární konec, pracující v čisté třídě A! Napájení +15V, výstupní napětí 2,1V ef...
A BM 543, pokud to někdo nepochopil, je ZKRESLOMĚR. Má výstup, takže lze průběh po potlačení první harmonické pozorovat a měřit na osciloskopu. Minimálně se tak dá "okometricky" "potlačit" vlastní šum zkresloměru, a ten není zrovna nejmenší. Pokud nastavím úroveň místo 100% na 50%, podstatně se sníží jeho vlastní zkreslení, a to se blíží výrobcem udávaným -70dB.
____
Takže mám volit jednině drátový potenciometr? Asi bude drahej... A snad opravdu zmákne i těch 500kHz.
A BM 543, pokud to někdo nepochopil, je ZKRESLOMĚR. Má výstup, takže lze průběh po potlačení první harmonické pozorovat a měřit na osciloskopu. Minimálně se tak dá "okometricky" "potlačit" vlastní šum zkresloměru, a ten není zrovna nejmenší. Pokud nastavím úroveň místo 100% na 50%, podstatně se sníží jeho vlastní zkreslení, a to se blíží výrobcem udávaným -70dB.
____
Takže mám volit jednině drátový potenciometr? Asi bude drahej... A snad opravdu zmákne i těch 500kHz.
Sendyx píše:TP160 je naprosto nevhodný, je mechanicky mizerný. Já mám v jednom přístroji TP289.
V jednom z posledních generátorů s Wiennovým mostem, na kterém jsem se podílel, je precizní drátový pot a šestinásobný vactrol, 2 sekce jsou součástí mostu, 2 sekce ovlivňují časové konstanty regulace zpětné vazby. Celkem snadno se dá dořešit stabilizace kmitočtu a rozmítání.
Díky za radu. Já nemám v plánu dělat precizní přístroj ohledně stabilizace amplitudy a kmitočtu, zatím se ženu spíš za tím zkreslením. Píšeš, že máš v jednom přístroji TP 289. Mám tomu rozumět tak, že vyhoví mým požadavkům, myslím ohledně zkreslení??
Možná jsem se ne úplně vhodně vyjádřil a ne všechno zvládnul napsat v úvodním příspěvku, takže, pokud jsem něco dotázal ne příliš dokonale, tak se ptejte!
Kup si dva stejné dráťáky s konstrukcí dovolující napojit druhý do tandemu.
Potvrzuji Hilla: 3% zkreslení na oscilu vidí jen šťastní.
Tak, a teď nemám úplně jasno. Mám vrazit peníze rovnou do dráťáku, nebo mám nejdřív zkusit TP 289?
Nepatřím mezi ty šťastlivce, co by od oka na osciloskopu poznali zkreslení obrovských 10%, protože nepatřím mezi ty, co celej den čučí do obrazovky osciloskopu. Navíc, i když je tam rezerva, takže můžeme od rána do večera polemizovat, výrobci osciloskopů udávají ne zrovna nejmenšíí nelinearitu vlastního odečítání na samotným škopku.
_______
Vlastně jsem původně chtěl položit dotazy rovnou výrobcům potenciometrů. Ale říkal jsem si, že třeba to na internetových fórech vyřídím rychlejc.
Jura
TP289 má velmi dobrý souběh, zejména u lineárního průběhu. Když navíc omezíš rozsah přeladění na těch 1:7, či kolik to potřebuješ, stačí sériovým odporem o velikosti 1/6 odporu dráhy. A ten je spolehlivě mnohem vyšší, než přechodový odpor běžce v krajní poloze.
Takže do něj bych šel, i když by neškodilo vybrat z více kusů.
Takže do něj bych šel, i když by neškodilo vybrat z více kusů.
Díky, Hille, jsem rád, že jsme se pochopili (možná to nepochopení byla moje chyba, vím). S tím výběrem z více kusů by to sice šlo, ale malinko mě brzdí, že ve výsledku má jít o komerční stavebku. Ale na druhé straně, výběr z více kusů, i to nemusí být nejhorší nápad, když to tak vezmu kolem dokola. Stejně budu muset vyrobit aspoň tři, čtyři prototypy, a na těch můžu pak leccos z použitých součástek zkoušet, třeba konkrétní kusy potenciomerů, co pak hodím do komerce na konkrétní kusy stavebky. S tím, že upozorním, že jde o vybíranou součástku a že není radno ji nahrazovat.
A nakonec uvedu, že těch 0,007%, jak už jsem psal, byl fakt jen první nástřel, BEZ PŘELAĎOVÁNÍ (proto jsem se ptal na potenciometr, jinak tam mám rezistory 1k0 a kondenzátory Wima MKS02 na 5kHz, nebo nějaký starý vypájený TESLácký kondenzátory na 50kHz, kde je ale už horší zkreslení kolem 0,015%, což neva, protože mám už navržený lepší zesilovač, co by měl "nezkreslovat i při aspoň 100, spíš 200kHz).
Stabilizaci amplitudy jsem zatím řešil pořádně podžhavenou žárovkou 24V/50mA. Ona sice asi na nižších kmitočtech hodně zhorší zkreslení (i když, podžhavená na 200°C až 300°C ne tolik, jako kdyby žhnula- ale zatím jsem tohle neměřil). Ale je tam ta jednoduchost, to jednak, a jednak pak taky možnost pozdějších hodně podstatných vylepšování obvodu stabilizace amplitudy. Tam by se mně hrozně líbil optočlen typu světlo- fotorezistor.
_______
Dneska jsem to teda nechal plavat, ale zítra se na všechno podívám. V první řadě se chopím páječky, a zkusím na zkušební desce přebastlit zapojení na ten rychlejší zesilovač. Věřím, že bude mít bezva vlastnosti, aspoň s ohledem na to, že má běžet s obyčejnými BC846/BC856, a že má bez problémů běžet až do 500kHz a nezkreslovat až do 200kHz.
Nesouběh potenciometru neberu jako kritickou věc. Pokud má generátor sloužit k měření kmitočtových charakteristik kvalitních reprosoustav, (±1dB), kontole frekvenčních charakteristik HiFi a HighEnd zesilovačů, a hlavně k měření jejich zkreslení v pásmu, kde je zkreslení opravdu slyšet, takže řekněme těch 200Hz až 20kHz (popř. 10kHz), pak nějaký nesouběh, aspoň myslím (nedokazoval jsem zatím výpočtem), amplitudu příliš neovlivní, aspoň v mezích pro mě zajímavých.
Jura
A nakonec uvedu, že těch 0,007%, jak už jsem psal, byl fakt jen první nástřel, BEZ PŘELAĎOVÁNÍ (proto jsem se ptal na potenciometr, jinak tam mám rezistory 1k0 a kondenzátory Wima MKS02 na 5kHz, nebo nějaký starý vypájený TESLácký kondenzátory na 50kHz, kde je ale už horší zkreslení kolem 0,015%, což neva, protože mám už navržený lepší zesilovač, co by měl "nezkreslovat i při aspoň 100, spíš 200kHz).
Stabilizaci amplitudy jsem zatím řešil pořádně podžhavenou žárovkou 24V/50mA. Ona sice asi na nižších kmitočtech hodně zhorší zkreslení (i když, podžhavená na 200°C až 300°C ne tolik, jako kdyby žhnula- ale zatím jsem tohle neměřil). Ale je tam ta jednoduchost, to jednak, a jednak pak taky možnost pozdějších hodně podstatných vylepšování obvodu stabilizace amplitudy. Tam by se mně hrozně líbil optočlen typu světlo- fotorezistor.
_______
Dneska jsem to teda nechal plavat, ale zítra se na všechno podívám. V první řadě se chopím páječky, a zkusím na zkušební desce přebastlit zapojení na ten rychlejší zesilovač. Věřím, že bude mít bezva vlastnosti, aspoň s ohledem na to, že má běžet s obyčejnými BC846/BC856, a že má bez problémů běžet až do 500kHz a nezkreslovat až do 200kHz.
Nesouběh potenciometru neberu jako kritickou věc. Pokud má generátor sloužit k měření kmitočtových charakteristik kvalitních reprosoustav, (±1dB), kontole frekvenčních charakteristik HiFi a HighEnd zesilovačů, a hlavně k měření jejich zkreslení v pásmu, kde je zkreslení opravdu slyšet, takže řekněme těch 200Hz až 20kHz (popř. 10kHz), pak nějaký nesouběh, aspoň myslím (nedokazoval jsem zatím výpočtem), amplitudu příliš neovlivní, aspoň v mezích pro mě zajímavých.
Jura