Vybíjení akumulátorů
Moderátor: Moderátoři
Vybíjení akumulátorů
Ahoj, poradili byste mi někdo jednoduché schema na tranzistorové vybíjení akumulátorové baterie -48V. Potřeboval bych aby bylo možné nastavit konstantní vybíjecí proud od 50A do 150A. Mám představu o řešení pomocí spojení několika modulů z tranzistorů KD... . Pokud mi poradíte nějakou lepší alternativu, tak to bude super. Dík Milan
-
PavelFF
Budeš těch modulů potřebovat docela hodně. Kdyby jeden tranzistor spálil 100W, tak jich budeš muset mít kolem 70, abys spálil 7kW. Pokud proud poteče dlouho, tak to bude i slušně veliké, abys to uchladil.
Mě by zajímalo, na co bude taková věc dobrá? Proč se baterka bude vybíjet? Proč konstantním proudem a proč jednou 50A a podruhé 150A? Jak dlouho se to bude vybíjet?
Mě by zajímalo, na co bude taková věc dobrá? Proč se baterka bude vybíjet? Proč konstantním proudem a proč jednou 50A a podruhé 150A? Jak dlouho se to bude vybíjet?
test baterií
Potřebuju provést na nových bateriích vybíjecí test, který trvá 1 hodinu. Momentálně používám staré vybíjecí odpory, které jsou docela těžké a rozměrné. S chlazením ventilátorem počítám a postačí mi sestava na 120A s možností přepnutí na 90A.Já si hlavně lámu hlavu s konstrukcí jednoho modulu s KD 503 - jsou na 80V, 20A, což by mělo stačit a já mám představu, že bych přes každý modul hnal 5-10A. Jestli máš možnost mi poslat nějaké jednoduché schema na zapojení tranzistoru, nebo jen VA charakteristiky KD 503. Zkusil bych to spočítat. Dík
-
PavelFF
Problém je v tom, že KD503 sice má 80V 20A, ale buď jedno nebo druhé, ne současně. Je ještě jeden parametr, a to je dovolený ztrátový výkon. I při proudu jedním tranzistorem "jenom"5A bude na něm ztráta 5x48= 240W! To se upeče.
Část impedance by mohla zůstat tvořená odpory, ale i tak zůstane na tranzistorech značné napětí a tím i výkon. Když máš uchladit 6kW, tak to vždycky bude těžké a rozměrné. Takže bych řekl, že většinu impedance musí tvořit odpory a jen zbytek tranzistory, které budou udržovat konstatntní proud. Záleží na tom, o kolik se během testu změní napětí baterky, aby to tranzistory stačily uregulovat. Takže nakonec nebudeš potřebovat tranzistorů 60, ale třeba "jen" 20.
Jak se to dělá u profesionálních zařízení nevím, ale asi to mají zmáknuté.
Našel jsem zmínku o vybíječi 48V/270A co váží "pouhých 20kg". Nevím jestli je to málo nebo hodně.
Torkel 820 Telecom
Torkel 820 Telecom - zátěžová jednotka. Tato zátěžová jednotka je v podstatě řízenou zátěží určenou specielně pro testování baterií o napětí do 48V DC, jedná se tedy o přístroj určený specielně pro telekomunikace, rádiové vysílače a ostatní oblasti pracující s bateriemi této napěťové úrovně (konstantní vybíjecí proud při 48V je 270A přičemž jednotka váží pouze 20kg - případné rozšíření proudové kapacity je možné pomocí externích zátěžových jednotek). Umožňuje testovat banku baterií buď konstantním vybíjecím proudem nebo konstantním vybíjecím výkonem, případně jejich profily.
Část impedance by mohla zůstat tvořená odpory, ale i tak zůstane na tranzistorech značné napětí a tím i výkon. Když máš uchladit 6kW, tak to vždycky bude těžké a rozměrné. Takže bych řekl, že většinu impedance musí tvořit odpory a jen zbytek tranzistory, které budou udržovat konstatntní proud. Záleží na tom, o kolik se během testu změní napětí baterky, aby to tranzistory stačily uregulovat. Takže nakonec nebudeš potřebovat tranzistorů 60, ale třeba "jen" 20.
Jak se to dělá u profesionálních zařízení nevím, ale asi to mají zmáknuté.
Našel jsem zmínku o vybíječi 48V/270A co váží "pouhých 20kg". Nevím jestli je to málo nebo hodně.
Torkel 820 Telecom
Torkel 820 Telecom - zátěžová jednotka. Tato zátěžová jednotka je v podstatě řízenou zátěží určenou specielně pro testování baterií o napětí do 48V DC, jedná se tedy o přístroj určený specielně pro telekomunikace, rádiové vysílače a ostatní oblasti pracující s bateriemi této napěťové úrovně (konstantní vybíjecí proud při 48V je 270A přičemž jednotka váží pouze 20kg - případné rozšíření proudové kapacity je možné pomocí externích zátěžových jednotek). Umožňuje testovat banku baterií buď konstantním vybíjecím proudem nebo konstantním vybíjecím výkonem, případně jejich profily.
-
ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
IMHO je tam vážně tak nutný dodržet konstatní vybíjecí proud ? Když vezmu plně nabitou baterii na cca 55V a vybitou na 42V, tak se proud do konstatní zátěže cca 0.96ohm při 50A změní max o 30 procent. To tranzistorový řízení se hodí tehdy, pokud neznáš přesné napětí aku (12,24,48 atd) . Nakonec v praxi není jedno, jestli akumulátor krmí UPS nebo žárovku, průběh odběru proudu (popř. odebraný výkon) bude určitě odlišnej.
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
-
PavelFF
to ZdenekHQ:
Když chce porovnávat baterky mezi sebou, tak je dobré aspoň nějakou veličinu mít přesně definovanou (např. konstantní proud). Tak může dost snadno zjistit kapacitu.
Ještě mě napadlo, že pokud by v zařízení měly být tranzistory, pak jen ve funkci spínače - budou zkratovat nebo odpínat volitelné výkonové odpory. Regulace bude jakoby skoková, záleží na jemnosti odstupňování.
Pokud by měly tranzistory zvládnout linární regulaci v takovém rozsahu změn napětí proudu (30%) , tak by to musely být obří typy, co dřív dělali v ČKD Polovodiče, co jsou velké jako puk.
Např. typ TT 267-400 měl Ic =250A a Pc = 1500W.
Když chce porovnávat baterky mezi sebou, tak je dobré aspoň nějakou veličinu mít přesně definovanou (např. konstantní proud). Tak může dost snadno zjistit kapacitu.
Ještě mě napadlo, že pokud by v zařízení měly být tranzistory, pak jen ve funkci spínače - budou zkratovat nebo odpínat volitelné výkonové odpory. Regulace bude jakoby skoková, záleží na jemnosti odstupňování.
Pokud by měly tranzistory zvládnout linární regulaci v takovém rozsahu změn napětí proudu (30%) , tak by to musely být obří typy, co dřív dělali v ČKD Polovodiče, co jsou velké jako puk.
Např. typ TT 267-400 měl Ic =250A a Pc = 1500W.
Teorie je hezká věc, jestli chceš pořádné tranzistory a zaplatíš je, tak se dá sehnat i něco na 2,5kW. Je to ovšem totální nesmysl, pracovní teplota trandu bude muset být malá, což znamená obrovské chlazení atd. Oproti tomu odporu je skoro jedno, jakou má teplotu, a některé zátěžáky mohou mít povrchových i 500 st.C.
Takže - zhotov si to, čemu se říká "pulsní řízení odporu - nějakou kupou paralelních MOSFETů nebo IGBT spínej odporovou zátěž a použij samozřejmě PWM a zpětnou vazbu.
Takže - zhotov si to, čemu se říká "pulsní řízení odporu - nějakou kupou paralelních MOSFETů nebo IGBT spínej odporovou zátěž a použij samozřejmě PWM a zpětnou vazbu.
-
ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
PavelFF píše:to ZdenekHQ:
Když chce porovnávat baterky mezi sebou, tak je dobré aspoň nějakou veličinu mít přesně definovanou (např. konstantní proud). Tak může dost snadno zjistit kapacitu.
Chtěl jsem se vytasit s integrálem, ale raději to řeknu jednoduše - při vybíjení konstantním proudem je výpočet kapacity jednoušší , pří vybíjení odporem se vezme střední hodnota proudu, což je
(Unabitá + Uvybitá) / 2*Rz
Protože o co si odpor na začátku vezme víc, o to si na konci vezme míň a celková "plocha po křivkou" by měla stejná jako při vybíjení konstantním proudem. Problém je se stanovením Unabitá, protože to souvisí mimo jiné s vnitřním odporem aku, čili tady teoreticky vzniká největší chyba. Další chyba vznikne ohřátím zátěže, protože se trošku změní její odpor. I tak mě to pořád připadá jednodušší než pulsně řídit a chladit 7kW, nehledě na průběh oběru proudu (asi to chce pořádnou tlumivku).
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
-
PavelFF
Zdá se, že sestavení aktivní zátěže tvořené velkým množstvím KDéček, bude náročná na chlazení. Pánové, zajímal by mě váš názor na podobné řešení pomocí tyristorů. Nebylo by toto řešení vhodnější? Stále mě trápí problém u odporové sady, kterou nyní používám, že vybíjecí proud je závislý na teplotě, stavu vybití a měření je tudíž spíš orientační. Pokud byste našli ve svých archívech nějaký řídící obvůdek, kterým by bylo možno odporovou sadu doplnit, pak by to bylo možné řešení.
No mě by spíš trápilo, jak už ti psal PavelFF, jak uchladit 5kW. Jinak jestli máš nějaké rezistory, tak není problém to zkombinovat s tranzistory, aby jsi měl konstatní vybíjecí proud. Tyristory ti opravdu nepomůžou. Ještě je možnost použít žárovky na vyzářený výkon. Když tak se mi ozvy, schéma nebude problém, to spíš konstrukce.