Výpočet prodlužovaci cívky k anténě
Moderátor: Moderátoři
Výpočet prodlužovaci cívky k anténě
Zmije píše:Neodporuje rámová anténa této větě:Pokud se byť jen jedna složka elektromagnetického pole v okolí anténového vodiče nevytvoří - v takovém případě soustava ztrácí vlastnost vyzařování - chybí ohnisko rozruchů.
Z prvně odkazovaného článku?
Pro příjem to nevadí. Stíněná rámovka, případně feritová anténa přijímá jen magnetickou složku.
Mimochodem, co si myslíte o následující věci. Rámové antény se dělají i stíněné, aby se zabránilo příjmu prostřednictvím elektrické složky, pomocí které se hlavně šíří rušení. Viděl jsem konstrukci s vazebním vinutím, kde byla stíněná jak velká rezonanční cívka, tak i vazební cívka. Podlě mě je v tomto případě stínění velké cívky zbytečné, protože elektrická složka v ní nevytvoří proud, ale jen napětí proti zemi, takže se přes magnetickou vazbu nedostane. Stačilo by stínit jen vazební vinutí.
Uvítám nějaké názory nebo zkušenosti s touto věcí. Děkuji.
stejně blbě . . .
"Mel jsem za to, ze ramovky treba na 1MHz jsou dobre akceptovatelnym resenim."
co to je "akceptovatelné řešení"?
musíš si uvědomit, že plnohodnotná anténa je dipol 2x 75 metrů dlouhý.
to je drát 150 metrů a jaká bude jeho účinnost když chceš použít délku 1,5 metru ?
Zhruba je to tak, že účinnost bude asi 1 %, tak jako je poměr těch délek.
u rámových antén je to trochu lepší, protože mají zase větší plochu kterou zabírají.
Tam to může být 2% až 5% podle toho jak je velká.
U rámovek je ale jedna velmi pozitivní vlastnost proti zkrácené L/4 a sice to že jsou směrové.
Tedy vlastně mají diagram osmičkový, dvě výrazná maxima a dvě výrazná minima.
Znamená to, že lze dost potlačit směr odkud přichází rušení a tím si zlepšit poměr S/N na užitečném signálu.