Dotazy ohledně vlastně vyrobené nabíječky baterií

[Kositch]

Ahoj,

chtěl bych se zeptat na tři věci - podle stavebnice jsem si vyrobil jednoduchou nabíječku baterií, která nabíjí proudem 400 mA a jako vstup má zdroj 12 V.

1) Chtěl bych se zeptat, jestli když se omylem dotknu vodičů, kde teče oněch 400 mA do 1,2 V baterie (např. jednou rukou se dotknu + a druhou -), jestli může dojít k nějakém úrazu? Četl jsem, že životu nebezpečný proud je u DC více než 60 mA?

2) Jak nejlépe změřím kapacitu baterie, když nemám žádný měřič kapacity?

3) Je lepší měřit nabíjecí proud mé nabíječky když v obvodu není zapojena nabíjená baterie, nebo když probíhá její nabíjení? Udělal bych to tak, že ampermetr připojím seriově k nabíjené baterii tak, aby jím protékal stejný proud jako baterií a tím bych měl zjistit přesný nabíjecí proud, mám pravdu?

Díky za objasnění!

[forbidden]

ad 1) nastuduj si ohmův zákon, uvidíš, že proto, aby tekl nějaký proud je třeba určitá velikost napětí i odporu obvodu zároveň.

ad 2) bez měřáku kapacity asi dost špatně, můžeš zkusit měřit dobu provozu nějakýho spotřebiče, kterej bude brát konstantní proud. Z toho pak kapacitu baterie +- vypočítáš.

ad 3) jak bys chtěl měřit nabíjecí proud bez baterie? Samozřejmě, že to musí být v sérii s baterií.

[Philip_Fry]

1. Ne, nic se nemůže stát. V běžném prostředí se za bezpečné dotykové napětí považuje tuším 100V DC. Proč to tak je, si můžeš lehce ověřit pomocí Ohmova zákona poté, co si zjistíš odpor pokožky lidského těla.

2. Nepíšeš, o jaký druh baterie / akumulátoru jde. Obecně řečeno lze kapacitu vypočítat měřením doby, za kterou se plně nabitý článek zcela vybije (u NiMH je to například 1.2V nabitý, 1.0V vybitý - tedy budeš měřit dobu, za jakou poklesne napětí článku z 1.2 na 1.0V) při definovaném proudu. Kapacita se pak vypočítá jako součin doby a proudu.

3. Nabíjecí proud změříš opravdu jen v případě, kdy je do nabíječky vložený akumulátor, pokud bys měřil proud přímo na svorkách nabíječky, zjistil bys tak nanejvýš velikost zkratového proudu nabíječky.

EDIT : No, takže až stříbrná medaile, forbidden byl rychlejší

[Kositch]

ad 1) Ohmův zákon samozřejmě znám, jen nechápu moc spojitost mezi tím, když nabíječka dává do baterie 400 mA, tak proč by stejný proud nemohla pustit i do člověka, který se dotkne vodičů na které se připojuje nabíjená baterie? Je to tím, že odpor kůže je v jednotkách kiloohmů a napětí je tak malé, že daný proud 400 mA se prostě do těla nedostane?

ad 2) Chápu, například žárovička 1,2, V která má brát 220 mA, tak když ji připojím na 1,2 baterii, tak mohu spočítat kapacitu podle toho, jak dlouho svítila? Takže když bude svítit 10 h, tak baterie měla kapacitu 2200 mAh a zároveň mi to poslouží jako vybíječka, je to tak?

ad 3) Též si myslím, jen mě mate to, že když jsem místo nabíjené baterie připojil k nabíječce pouze ampermetr, tak mi naměřil stejný proud (cca 400 mA) jako při zapojení s nabíjenou baterií? Takže nevidím právě rozdíl s/bez baterie.

[Philip_Fry]

1. Ano
2. Ano (v podstatě). Jen tě nebude zajímat, kdy žárovička zhasla, ale kdy došlo k poklesu napětí na 1.0V, ona ta žárovička bude samozřejmě svítit i při tom jednom voltu.
3. Důvodem bude nejspíš to, žes narazil na možnosti té nabíječky, do zkratu dá 400mA, do plně vybitého článku dá prakticky totéž, protože vnitřní odpor vybitého článku je velmi malý a teprve s nabíjením se zvyšuje.

[ZdenekHQ]

ad3 - Pokud je velkej rozdíl mezi napájecím napětím a napětím aku, je to téměř jedno. Pokud se k sobě napětí přiblíží, bývá často měřitelný rozdíl, do aku teče menší proud než do zkratu.

[Kositch]

Díky za vysvětlení, jen k tomu 3. bodu - ten článek by měl být plně nabitý a přitom to dává stejný proud jako při tom měření zkratového proudu.

Zapojení měření toho proudu bych měl mít snad správné: + konektor na nabíječce > červený konektor ampermetru > černý konektor ampermetru > + na baterii > - na baterii > - konektor na nabíječce.

Nebo se zapojuje ampermetr jinak při měření nabíjecího proudu?

[Yarda1]

Dejte sem schema. Zkuste změřit, jaký proud teče když se rukou dotknete obou drátů a jaké je tam napětí když tam není baterie. Dlouhodobé působení stejnosměrného proudu tekoucího lidským tělem je prý nebezpečnější než střídavý proud, protože stejnosměrný proud necítíme a způsobuje v těle elektrolytický rozklad (ale nevím od jakého napětí a proudu to platí). Pokud měříte kapacitu svitem žárovky, tak při vybíjení se napětí akumulátoru zmenšuje, to je potřeba zohlednit při výpočtu kapacity. A taky může existovat určité mezní napětí, pod které by se akumulátor neměl vybít, asi podle typu.

[BOBOBO]

Pokud jsi si vyrobil nabíječku coby zdroj proudu , bude zhruba tento proud udržován od zkratu - jen Ametr , až po nějaké maximální napětí daném rozdílem napájecího napětí mínus napětí pořebné k funkci obvodu proudového zdroje .

[forbidden]

Pokud teče do akumulátoru stále stejnej proud, i když je už nabitej, tak je někde chyba. Taková nabíječka může akumulátor zničit (a ten pak může zničit i nabíječku ).

[Kositch]

Ona to je dost jednoduchá nabíječka, dle návodu se nabíjecí proud stanoví tím, podle toho jaký se napájí jeden odpor. Výstupní proud je pak asi konstantní - to je u mě těch 400 mA a nabíječka jej asi neumí regulovat dle nabití baterie.

Zde je schéma:

[forbidden]

Tak to je jen jednoduchej zdroj proudu, nic víc. "Nabíječka" je to jen v nouzi. Musíš prostě hlídat čas, jak dlouho nabíjíš. A to ještě za předpokladu, že akumulátor bude před nabíjením úplně vybitej, jinak se přebije.

[Habesan]

Taky by se ten proud dal měřit DC klešťákem...

Jak si můžou dovolit napsat k výstupu 12V když na vstupu připouští až 21V !!!
Kdyby se na vstupu připouštělo napětí maximálně rovné nabíjecímu napětí plně nabitého akumulátoru tak by se to provozovat dalo.

[Kositch]

Díky za zodpovězení otázek a vysvětlení.

Mohl by mi prosím ještě někdo stručně popsat přiložené schéma? Rád bych pochopil k čemu konkrétnímu v daném schématu slouží například dioda, kondenzátor, dané dva odpory R1,R2 a tranzistor.

V přiloženém letáku totiž toto schéma vůbec popsané není a rád bych pochopil co se na obvodu děje od vstupu až po výstup k baterii.

Předem díky, jestli někdo bude mít chvilku mi dané schéma vysvětlit

[forbidden]

Napětí na LD1 se musí rovnat součtu napětí Ube (cca 0,6 V) a napětí na R2. Toto bude platit jen tehdy, když skrz R2 (a i akumulátor) poteče právě uvažovaný proud. Takto tranzistor funguje a v tomto zapojení tvoří zdroj konstantního proudu. LD1 funguje v tomto jako zenerka, udržuje víceméně konstantní napětí.