Spínací tranzistory

Zpráva

#1 Příspěvek od **forbidden** » 02 úno 2012, 19:24

Existují dneska nějaké spínací tranzistory? Něco jako bylo KS500?
Jen si tak hraju a zkouším do jaké frekvence jdou běžné tranzistory a bižuterie typu BC5xx, BC3xx začíná nestíhat už kolem 20 kHz ve spínacím režimu. KS500 jde i kolem 200 kHz a víc. Myslel jsem, že hlavní parametr, kterej toto ovlivňuje bude ft, ale ty BCčka ho mají i vyšší než to KSko.
Testovací zapojení je úplně jednoduchý obdélníkem 5 V budím bázi přes odpor 1 k, emitor jde na zem a kolektor přes 10 k na + 12 V. Měřím Uce.

Díky.

Andrea · #2 Příspěvek od **Andrea** » 02 úno 2012, 19:31

Takhle ten tranzistor šíleně saturuješ. Spínací jsou třeba 2N3904 a 2N3906.

#3 Příspěvek od **forbidden** » 02 úno 2012, 19:37

Já jsem myslel, že o saturaci právě jde. Pravda je, že tranzistory nestíhají v prvé řadě vypínat. Takže mám snížit proud do báze, nebo jak snížit saturaci?

Andrea · #4 Příspěvek od **Andrea** » 02 úno 2012, 19:39

Zvětši poměr Ic:Ib, tj. zvětši Ic nebo zmenši Ib, případně přidej antisaturační diodu mezi B a C.

#5 Příspěvek od **forbidden** » 02 úno 2012, 19:41

OK, zkusím.
Díky.

Tak antisaturační dioda pomohla velmi výrazně, KSku ani moc ne, ale běžným tranzistorům velmi. Zvětšení poměru Ic/Ib pomohlo míň, ale tak je znát.

procesor · #6 Příspěvek od **procesor** » 02 úno 2012, 20:00

Daj tam schotky diódu.
Teslacké KSY62 63, 71,72,81,82, aj 21

#7 Příspěvek od **forbidden** » 02 úno 2012, 20:26

Teď tu žádnou vhodnou nemám, jen 1N5819 a ta je moc pomalá. Někde jsem tu měl BAT42, ale nemůžu ju najít. Zkoušel jsem i germanium, taky nic

Zatím nejlepší je klasika 1N4148. Ale stejně se BC na KS nechytají.

Andrea · #8 Příspěvek od **Andrea** » 02 úno 2012, 20:34

1N5819 není pomalá, ale má velkou kapacitu, kterou ten tranzistor ubije (je tam jako millerova kapacita).

#9 Příspěvek od **forbidden** » 02 úno 2012, 20:57

Já u ní nenašel ani v jednom datasheetu trr, takže jsem myslel, že je pomalá, když to výrobce ani neuvádí. Momentálně to zkouším na 500 kHz.

Andrea · #10 Příspěvek od **Andrea** » 02 úno 2012, 21:18

Schottky dioda se v závěrném směru nezotavuje jako PN dioda, nemá minoritní nosiče, které by musely rekombinovat nebo se odsát z přechodu. Proto výrobci trr většinou neuvádí, nestojí za řeč (pár ns).

#11 Příspěvek od **jjilek** » 02 úno 2012, 21:49

forbidden píše:Teď tu žádnou vhodnou nemám

Pokud bys potřeboval, mám dostatek KAS21/40.

#12 Příspěvek od **forbidden** » 02 úno 2012, 23:07

Díky za nabídku, já si zatím jen tak hraju, respektive snažím se udělat jednoduchý proudový posílení generátoru, který bych pak mohl použít i třeba pro buzení MOSFETů na nepájku, nebo pro jiný srandy. V GMku mám rozdělanou objednávku tak do ní pár schottkyn přihodím a nějaký spínací tranzistory taky.
Když to nějak nepůjde, tak holt hodím na nepájko, některej z hotových budičů, mám jich tu dost od TI, IR i Microchipu.

Díky taky Andree za vysvětlení.

P.S. schválně jsem si našel skloňování jména "Andrea" abych zase nebyl za... viz: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=350#nadpis3

weed_smoker · #13 Příspěvek od **weed_smoker** » 04 úno 2012, 21:50

Spínací tranzistory nebejvaj BCxxx/KCxxx,ale BSxxx/KSxxx (BSY34,,KS500,KSY62,BSX53...) a málo známý Tesla TR12/TR15/TR18. A při frekvencích nad asi 100kHz bych volil řadu BFxxx/KFxxx.

#14 Příspěvek od **mtajovsky** » 05 úno 2012, 16:15

Ale určitě ne nějaké KF508 a podobně. Dával jsem do kupy pulsní generátor, kde někdo při opravě použil KFY18 a tím to zcela zatloukl. Původní typy nejsou k sehnání a nakonec vyhověly BF970.

#15 Příspěvek od **mtajovsky** » 06 úno 2012, 23:49

Pro výstupní buffer generátoru jsou dobré náměty na:
http://www.ti.com/lit/an/sboa071/sboa071.pdf