Vlastosti statorového plechu
Moderátor: Moderátoři
PavelFF píše:Myslím, že pro účely přejímky plechů(nebo statorů) se nemusí dělat žádné zabroušené a složité přípravky. Stačí porovnávací metoda, jak píše Andrea.
Pokud jsou statory rozměrově stejné a vinutí taky (což jsou), tak stačí měřit indukčnost. Stejně ty navrhované přípravky předpokládají , že je stator nejprve vyroben(vyseknuty plechy, složen). Ušetří se pouze vinutí. Ale pro přejímku várky plechů už nevadí, že je nutno namotat jedno vinutí na zkoušeném vzorku.
Ony ty plechy můžou mít horší ještě další parametry, ale měření indukčnosti je celkem jednoduché a výsledky jsou bez debaty.
Jo - jenže dělat "kontrolní návin" na každou dodávku statorů znamená vždycky když přijde nová dodávka mít k dispozici navíječku, pak měřit a hodnotit. A když bude výsledek mimo potřebné toleranční pole, může se návin zase odmotávat atd... prostě 6 půlek naprosto zbytečných nákladů a práce. Pokud se udělá takové "kontrolní jádro" s měřicí cívkou, může se s přesnější vyhodnocovací elektronikou udělat jako "kontrolní přístroj" pro vstupní kontrolu - bude to indikovat permeabilitu vloženého jádra. Další, jednodušší verze "měřáku" se dá udělat přímo k navíjecí mašině, kde se bude moci do něj vložit ještě před navíjením každý jednotlivý stator a vyhodnocovací elektronika se může udělat i s výstupní signalizací pouze dvojstavového typu - "GOOD x NO GOOD" - vhodný x nevhodný. Předpokládám, že ty statory nepřicházejí ve formě jednotlivých plechových výseků, ale už srovnané a případně i nějak slepené (lakem), tedy relativně předem připravené k navíjení. Kontrolou 100% kusů těsně před vložením do navíječky takovým jednoduchým měřením by se dalo vyloučit i namixování statorů více druhů = s různou permeabilitou do jedné dodávky...
A kutilmile - nelituju tě
Namotání jedné cívky nemůže stroji trvat dlouho ani to nepředstavuje nijak drahou záležitost, na rozdíl od výroby jednoúčelového přípravku. Navíječka je k dispozici kdykoli, jak jsem pochopil. Stačí prostě namotat jeden vzorek, kterých ten stroj za den musí nabouchat mraky, jinak by se neuživili. Tak tam vrazí jeden kus z nové dodávky a je to.
Netřeba motat celý stator a spotřeba mědi na vzorek nikoho nepoloží. Není to 6půlek práce. Navíc, a to může být důležité, se vyloučí chyba vzniklá tolerancí rozměrů statoru - různě dlouhá vzduchová mezera udělá velkou změnu naměřeného údaje. Záleží na absolutních rozměrech mezery v přípravku.
Předpokládám ovšem, že každá nová várka statorů bude homogenní a bude mít stejné vlastnosti. Pokud by byl každý stator unikát, tak by se samozřejmě musel testovat každý kus.
SDZ píše:Andrea píše:Jakým směrem bys chtěl ty plechy orientovat, když tam máš dokola 9 cívek?
Co má společnýho orientace plechů s počtem cívek?
Víš co to znamená "orientovaný plech"? Orientovaný plech (odborný termín) není přesně totéž, co "orientace plechů".
http://leccos.com/index.php/clanky/orientovany-plech
S počtem cívek to souvisí zásadně. Kdyby byly dvě cívky, je to super - když ten orientovaný plech správně orientuješ. Ještě 3 cívky jakžtakž
mirami píše: ... ten stator se šedými plechy vykazuje indukčnost L=4,9mH a ten s hnědými L=4,5mH ... Co ve statorových plechách ovlivňuje výslednou indukčnost?
Jak bylo psáno, permeabilita, ale v případě rotoru možná více i jeho mechanické rozměry. Konkrétně, jak jste to měřili? Už v sestaveném motoru? Pokud totiž v magnetickém obvodu existuje vzduchová mezera, tak převážná část magnetického odporu je právě v ní a pak v podstatě její rozměry určují indukčnost. U malé mezery pak stačí změna i desetiny mm a může dojít k diferenci v indukčnosti, kterou popisujete.
Jen mi nějak není jasné, jak se z 1,6mH (po svaření do hvězdy?) stane 4,7mH.