Dobry den,
zajimalo by me jak je to s nabijenim s napetim 13.6V je mozne dosahnout plne kapacity za 36hod nabijeni pri proudu 0.10CA?
Jedna se o aku Alarmguard CJ12-2. 2 (12V2.2AH ) datasheet je v priloze. V grafu je nabijeni float 13.5V a kapacity 110% je dosazeno prave po 36hod. Dale me zajima jak otestovat kapacitu. Zkousel jsem aku vybijet konst. proudem 1.16A po dobu jedne hod. a napeti bylo 11.5V v tabulce je uvedeno F.V/Time 11.1V
Aku jsem si zakoupil k modemu Comtrend VDSL, ten ma odber 0.44A s vypnutou wifi, propojeni mam pres ethernet. Modem baterka utahne az 4hod30min odpojeni je nastaveno pri poklesu na 10.5V
Predem dik.
Nabíjení PBaku AGM napětím 13.6V
Moderátor: Moderátoři
Nabíjení PBaku AGM napětím 13.6V
- Přílohy
-
ALARMGUARD_CJ12_2.2_datasheet.zip- (271.01 KiB) Staženo 232 x
Kdysi platilo, že při nabíjení jmenovitým proudem C10 (t.j. 1/10 jmenovité kapacity), napětí na článku olověného akumulátoru postupně stoupá, až k úrovni asi 2,75V (v závislosti od technického stavu článku, hustoty a kvality elektrolytu, teploty, typového provedení atd). Rovněž tak stoupá hustota elektrolytu, až k úrovni 1,28 g/ml, což však asi měřit nebudete.
Po dosažení přibližně 2,75 V, při připojeném nabíječi a jmenovitém nabíjecím proudu, napětí na článku již dále nevzrůstá. Článek je nabit, dalším nabíjením dochází již pouze k elektrolytickému rozkladu vody na kyslík a vodík - článek plynuje "vaří".
Výrobce akumulátoru obvykle udává minimální zaručenou kapacitu. To znamená, že akumulátor může mít i o několik procent vyšší kapacitu, než na typovém štítku udává výrobce.
Pokud budete nabíjet akumulátor zdrojem s omezením napětí na 13,6 V, akumulátor nebude nabíjen na plnou kapacitu, ale jen asi na 80 až 85%. Bude však omezeno plynování (rozklad vody) a napětí na baterii nebude vzrůstat nad únosnou mez. Nabíjecí proud nebude konstantní. Sprvu bude značný a jak bude napětí na akumulátoru stoupat, bude se snižovat rozdíl napětí mezi zdrojem konstantního napětí a nabíjeným akumulátorem. To má za následek postupné snižování nabíjecího proudu, až téměř k nule (pokud se obě napětí vyrovnají). Tento způsob provozu je výhodný pro záložní baterie, trvale připojené k nabíječi: relativně stabilní napětí, při minimálním plynování, vykoupené omezením využitelné kapacity o 15 až 20% (s čímž projektant většinou počítá).
Kapacitní zkouška, zvláště pokud je prováděna po jednotlivých článcích, není v amatérských podmínkách jednoduchá záležitost. Při vybíjení se v reálném čase snižuje napětí článku a tím i vybíjecí proud. Proto, pokud tuto zkoušku budete provádět, budete muset sledovat nejen dobu svícení zatěžovací žárovky, ale i skutečný proud z článku odebíraný. Vybíjení by mělo být ukončeno při dosažení napětí 1,8V až 1,7V na článku, v závislosti od intenzity vybíjecího proudu. Pozor při provádění kapacitní zkoušky celé baterie, ať si nejslabší z článků v baterii nepoškodíte jeho hlubokým vybíjením, nebo dokonce přebitím na opačnou polaritu!
Po dosažení přibližně 2,75 V, při připojeném nabíječi a jmenovitém nabíjecím proudu, napětí na článku již dále nevzrůstá. Článek je nabit, dalším nabíjením dochází již pouze k elektrolytickému rozkladu vody na kyslík a vodík - článek plynuje "vaří".
Výrobce akumulátoru obvykle udává minimální zaručenou kapacitu. To znamená, že akumulátor může mít i o několik procent vyšší kapacitu, než na typovém štítku udává výrobce.
Pokud budete nabíjet akumulátor zdrojem s omezením napětí na 13,6 V, akumulátor nebude nabíjen na plnou kapacitu, ale jen asi na 80 až 85%. Bude však omezeno plynování (rozklad vody) a napětí na baterii nebude vzrůstat nad únosnou mez. Nabíjecí proud nebude konstantní. Sprvu bude značný a jak bude napětí na akumulátoru stoupat, bude se snižovat rozdíl napětí mezi zdrojem konstantního napětí a nabíjeným akumulátorem. To má za následek postupné snižování nabíjecího proudu, až téměř k nule (pokud se obě napětí vyrovnají). Tento způsob provozu je výhodný pro záložní baterie, trvale připojené k nabíječi: relativně stabilní napětí, při minimálním plynování, vykoupené omezením využitelné kapacity o 15 až 20% (s čímž projektant většinou počítá).
Kapacitní zkouška, zvláště pokud je prováděna po jednotlivých článcích, není v amatérských podmínkách jednoduchá záležitost. Při vybíjení se v reálném čase snižuje napětí článku a tím i vybíjecí proud. Proto, pokud tuto zkoušku budete provádět, budete muset sledovat nejen dobu svícení zatěžovací žárovky, ale i skutečný proud z článku odebíraný. Vybíjení by mělo být ukončeno při dosažení napětí 1,8V až 1,7V na článku, v závislosti od intenzity vybíjecího proudu. Pozor při provádění kapacitní zkoušky celé baterie, ať si nejslabší z článků v baterii nepoškodíte jeho hlubokým vybíjením, nebo dokonce přebitím na opačnou polaritu!
-
miroslavkovar
- Příspěvky: 81
- Registrován: 10 bře 2012, 00:00
Ještě bych dodal, že nabíjení "konstantním" napětím, hlavně u trvale zapojených Pb akku je 13,8 V při 25°C. Toto napětí je teplotně závislé a činí cca -2,5 mV/K (Kelvina) na článek. Z vlastní zkušenosti doporučuji, hlavně, pokud se jedná o velký rozsah provozních teplot, toto napětí teplotně kompenzovat, nejlépe v odporovém děliči, který určuje konečné napětí nabíjecího zdroje.