Jednoduché řízení krokového motoru
Moderátor: Moderátoři
na ja by som vsetky vstupy zabuchal este kondikmi proti zemi.... koli ruseniu, navyse tam mas atmega... tak ze vyuzit Int0 a 1 a pri prekroceni prudu by sa vyplo budenie motora.... prud by sa snimal na odpore s tranzistorom kolektor do vstupu INT. troska by a menej hriali tie motory.... NA druhej strane na toto pouzitie moze po nastaveni polohy ostat motor bez budenia, akurat bude treba odladit rychlost krokovania podla zataze a napetia na motore....
P.S. bacha ked sa to rozbehne oprotii obrobku alebo vretenu to bude bum bac... ale drzim palce....
P.S. bacha ked sa to rozbehne oprotii obrobku alebo vretenu to bude bum bac... ale drzim palce....
Ahoj. Do té jemné elektroniky zasahovat nechci. Jsem jen silnoproudař,a mám jen základy elektroniky. Co se týká toho rozjetí motoru proti vřetenu-obrobku,tak budu přepínat motory za výkonovým stupněm,a na tom přepínači chci ještě udělat stopku,kterou odstavím napájení. Kolega asi ví,co dělá. Já dám do hromady jen ten výkonový stupeň,a přepínání motorů.
Samozřejmě není problém udělat to víc blbuvzdorné 
Ale aby to mělo smysl, má to několik odmínek. Tohle tady navržené je prostě ta nejjednodušší varianta.
Pokud by jsi měl k dispozici dva galavanicky oddělené zdroje ( např 12V na motory a 8-15V na logiku, tak udělat galvanicky oddělenou tu část řízení od té silové pomocí optronů. Stačí trafo s dvěma různými vinutími.
Pak i v případě toho, že by se ti podařilo prostřelit ty výkonové tranzistory, tak ta řídící část by měla bez úhony přežít.
To Atlan: Snímání proudu a využití přerušení - proč ne, jsou to dva výkonové odpory navíc, chvilka hraní, ale předpokládá to sadu stejných motorů. Vzhledem k tomu, že je toto korespondenční projekt, tak se obávám, že by bylo víc problémů, než užitku. Jinak to blokování atd, to je samozřejmé, ale s tím se budu babrat až na reálné DPS. Zatím šlo jenom o ideu a základní nástřel. Taky jsme zvědav na výsledek.
Ale aby to mělo smysl, má to několik odmínek. Tohle tady navržené je prostě ta nejjednodušší varianta.
Pokud by jsi měl k dispozici dva galavanicky oddělené zdroje ( např 12V na motory a 8-15V na logiku, tak udělat galvanicky oddělenou tu část řízení od té silové pomocí optronů. Stačí trafo s dvěma různými vinutími.
Pak i v případě toho, že by se ti podařilo prostřelit ty výkonové tranzistory, tak ta řídící část by měla bez úhony přežít.
To Atlan: Snímání proudu a využití přerušení - proč ne, jsou to dva výkonové odpory navíc, chvilka hraní, ale předpokládá to sadu stejných motorů. Vzhledem k tomu, že je toto korespondenční projekt, tak se obávám, že by bylo víc problémů, než užitku. Jinak to blokování atd, to je samozřejmé, ale s tím se budu babrat až na reálné DPS. Zatím šlo jenom o ideu a základní nástřel
. Taky jsme zvědav na výsledek.Ono s tím spojováním motorů není ani tak problém s výsledným maximálním proudem a podobně, ale jak se mění různě indukčnosti při různém pohybu, tak se ten proud přelévá mezi motory a driverem, a nikdy nevíš, co z toho vlastně vyleze. Takže zásada - co motor, to driver. Nebo při vypnutém driveru přepojit ty motory.
Ty diody nejsou zrovna zvlášť vhodné, ale pokud jiné nemáš, tak je tam dej. Jsou pomalé a závěrné napětí taky nemají bůhví jaké.
Optimální jsou třeba UF5408, UF4007, nebo něco podobného.
Ty diody nejsou zrovna zvlášť vhodné, ale pokud jiné nemáš, tak je tam dej. Jsou pomalé a závěrné napětí taky nemají bůhví jaké.
Optimální jsou třeba UF5408, UF4007, nebo něco podobného.
Nemám proto žádné věděcké odůvodnění, proč by měly být ty v tranzistoru uvnitř horší nebo lepší než externí, pouze zkušenost, že už jsem měl pár profi driverů podobného typu rozebraných, a všude byly ty diody externí. Předpokládám, že výrobce je tam nedal jen tak pro parádu, když mohl využít ty vnitřní. Takže osobně bych je tam dal, pokud se rozhodneš je tam nedat, je to tvoje volba , a asi to bude běhat i bez nich.
, a asi to bude běhat i bez nich.