Gramofon Garrard DD450, regulace Pitch
Moderátor: Moderátoři
Gramofon Garrard DD450, regulace Pitch
- Philip_Fry
- Příspěvky: 1538
- Registrován: 01 zář 2010, 00:00
- Bydliště: Trutnov
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
- Philip_Fry
- Příspěvky: 1538
- Registrován: 01 zář 2010, 00:00
- Bydliště: Trutnov
Proto se přístroje vybavovaly jemným řízením otáček (PITCH) a stroboskopickými značkami, rozmístěnými obvykle na obvodu talíře. Na značky se bliká 100x za sekundu (dvojnásobek kmitočtu sítě).
Jen u ojedinělých modelů je rychlost řízená krystalem, a to naprosto přesně, přesto i ty umožňovaly v omezeném rozsahu otáčky změnit, jen to s tehdejšími součástkami vycházelo dost složité.
Aha...teď jsem zjistil že Tvůj Garrard stroboskopické značky má, postupuj tedy podle návodu kolegů viz výše.
http://www.ebay.com.au/itm/ws/eBayISAPI ... true&rt=nc
- Přílohy
-
strobo.jpg- (53.17 KiB) Staženo 187 x
konosuke píše:Aha...teď jsem zjistil že Tvůj Garrard stroboskopické značky má, postupuj tedy podle návodu kolegů viz výše
stroboskopické značky
vypadá jako velmi slušný stroj . . . těžko ale odhadovat cenu . . .
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
It's no audiophile treasure, not a Garrard "classic." It is quite an ordinary direct drive turntable
with the "typical for its time" all-plastic chassis and Japanese electronics/motor...a lower-priced
motor, not even the higher-grade one used in the Garrard DD75. It is representative of what
Garrard was making in the last phase of Plessey ownership. As I got it, the unit also had the
fault that has caused many of these and its similar Garrard "Advance Design Group" siblings to
be pitched into the trash at a young age: a broken shaft in the cueing mechanism. That's been
fixed, although if you had to pay a technician any more than I paid myself to fix it, the cost would
have been too high.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
strojní trochu zesrozumitelněný překlad:
Není to audiofilův poklad, ani Garrard "klasika". Je to docela obyčejný gramofon s přímým pohonem a s celoplastovým šasi "typickým pro svou dobu" a s japonskou elektronikou a levným motorem použitým i v přístroji vyšší třídy Garrard DD75. Je zástupcem z toho, co Garrard dělal, když byl v poslední fázi ve vlastnictví Plessey. Jak jsem uvedl, přístroj také měl závadu, která zapříčinila mnohým z nich a jemu podobných sourozenců od Garrard "Advance Design Group" odchod do smetí už v raném věku: zlomenou hřídelku v mechanismu funkce CUE. To se sice dalo opravit, ale cena u technika byla daleko vyšší, než za kolik bych si to opravil sám, náklady by byly prostě příliš vysoké.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
. . . uff !
Hill píše: ...různé druhy pohonu mohou způsobovat časem nestálou odchylku rychlosti otáčení talíře (konstrukčně podmíněno), zejména, jsou-li otáčky motoru závislé třeba na teplotě. U řemínkových převodů se otáčky mění v závislosti na stavu řemínku.
Proto se přístroje vybavovaly jemným řízením otáček (PITCH) a stroboskopickými značkami...
Ačkoliv Hillovy příspěvky považuji za naprosto nejzasvěcenější hned v několika oborech na tomto fóru, přesto bych si dovolil alespoň maloučko, malilinkato nesouhlasit... či spíše mírně cosi doplnit:
Oni totiž existovali i blázni, kteří si třeba s tím gramofonem chtěli zahrát například na klavír. Nebo na jiný, ne tak snadno přeladitelný hudební nástroj. Pak bylo nutno rychlostí trochu pohnout, aby výsledek ladil.
Mimochodem, co mělo větší vliv na přesnost rychlosti otáčení gramofonové desky v blahých totalitních dobách reálně socialistického Československa: odchylka kmitočtu sítě řídícího onu doutnavku svítící na stroboskopické značky, nebo opotřebované převody v gramofonu....?
Samozřejmě, že pro "hraní s deskou" nemusel být člověk nutně blázen (zejména pro nácvik obtížné partie na jakýkoli hudební nástroj, případně hledání kytarových akordů, se funkce PITCH často hodila).
Interval jednoho půltónu znamená kmitočet o 5,95% vyšší (přesněji 1,059463094...) nebo o 5,52% nižší (přesněji 0,943874312...). Takový rozdíl výšky tónu mnozí nepostřehnou, není-li zrovna s čím srovnat. A je dost takových, kteří by potřebovali ještě větší chybu, vlastně by si toho všimli až podle změny barvy hlasu zpěváka (a ještě ne každého).
Víte, že na nečištěném a nemazaném magnetofonu řady B4 bývala rychlost posuvu pásku i o 10% nižší? To jen tak na okraj...
Ovšem změna tempa skladby "je slyšet" už při podstatně menší odchylce, ta jako první začne působit rušivě.
Hill píše: ...vlastně by si toho všimli až podle změny barvy hlasu zpěváka...
Ano, moje všetečná sestřenice si ještě v dobách kdy jsme byli děti všimla, že když se Gott nahraný na 33 pustí na 45, je to k nerozeznání od Vondráčkové
To je zajímavá informace o těch rezonančních měřičích. Asi to dříve nebývala legrace, dostat kvalitní záznam k posluchači.
Viz také: http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... ic&t=46038