Odděleno z vlákna VGA do TV rozvodů - přece jen je to o něčem jiném, ale nemělo by to být moc rychle zapomenuto.
Hill
Neviděl jsem dosud žádnou kartu, která by produkovala v kompozitním výstupu něco jinýho než NTSC, nebo která by na RGB výstupu používala snímkovou frekvenci 50Hz (minimum je 60Hz). A vlastně- jaká zrůda vymyslela NTSC a proč NTSC dosud žije?
O barevných soustavách (zejména) analogové televize
Moderátor: Moderátoři
O barevných soustavách (zejména) analogové televize
Kdo není ve dvaceti levičák, nemá srdce,
kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum.
— Winston Churchill
kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum.
— Winston Churchill
Protože vzniklo.
Muselo být kompatibilní s ČB televizí. Poučením se z chyb vznikl SECAM a PAL, stále jsou kompatibilní s ČB, ale už nejsou kompatibilní navzájem. Každý další systém přišel, až když bylo vyrobeno příliš mnoho televizorů staršího systému.
Každá další technologie se musela ohlížet na to, co už existovalo, a tím byly nevýhody analogových systémů zavlečeny až do digitální televize.
Možná až MPEG-69 bude používat metody, ve kterých pojmy jako řádek, pixel nebo smínkové frekvence zcela zaniknou...
Muselo být kompatibilní s ČB televizí. Poučením se z chyb vznikl SECAM a PAL, stále jsou kompatibilní s ČB, ale už nejsou kompatibilní navzájem. Každý další systém přišel, až když bylo vyrobeno příliš mnoho televizorů staršího systému.
Každá další technologie se musela ohlížet na to, co už existovalo, a tím byly nevýhody analogových systémů zavlečeny až do digitální televize.
Možná až MPEG-69 bude používat metody, ve kterých pojmy jako řádek, pixel nebo smínkové frekvence zcela zaniknou...
Sháním hasičák s CO2 "sněhový", raději funkční.
(Nemusí mít platnou revizi.)
(Celkově budu raději, když se to obejde bez papírů.)
(Nemusí mít platnou revizi.)
(Celkově budu raději, když se to obejde bez papírů.)
MetalGod píše:jaká zrůda vymyslela NTSC a proč NTSC dosud žije?
NTSC se svou jednoznačností je ještě krása proti posledním pěti nebo deseti rokům v digitálních formátech.
HDTV, počet pixelů, poměr stran, šířka nečtvercového pixelu, prokládání, bitová hloubka, zvukový kodek, fps, datový tok, keyframes, každý kdo má díru do ******* a šel kolem, si stanovil vlastní pravidla.
To samé ve videoformátech v MT. A tak dál.
Ne, je to všechno jen svobodný výklad norem MPEG-2 a 4, přesně tak, jak to tyto normy dovolují...
Na této úrovni již nemá smysl oddělovat video v mobilu od videa kdekoliv jinde.
Na této úrovni již nemá smysl oddělovat video v mobilu od videa kdekoliv jinde.
Sháním hasičák s CO2 "sněhový", raději funkční.
(Nemusí mít platnou revizi.)
(Celkově budu raději, když se to obejde bez papírů.)
(Nemusí mít platnou revizi.)
(Celkově budu raději, když se to obejde bez papírů.)
Habesan píše:je to všechno jen svobodný výklad norem MPEG-2
A taky nemá smysl se pak laikovi pokoušet vysvětlit, proč mu nebudu schopen říct, kterou placku na kterém přehrávači nepřehraje a proč prezentace na jednom PC poběží a na deseti dalších ne. Zatímco ta nesvobodná videokazeta hrála v půlce Evropy, nebo od jisté doby v celé.
MetalGod píše:...A vlastně - jaká zrůda vymyslela NTSC a proč NTSC dosud žije?
Kódování barvy NTSC vymysleli v Americe: byl to první způsob obarvení černobílého obrazu, který byl slučitelný s černobílou televizí (na čb obrazovce by obraz stejný, jako předtím, na barevné obrazovce šlo koukat i černobíle). Pravidelné vysílání v soustavě NTSC začalo v roce 1953 - televizní společnosti dostaly soustavu komerčně využitelnou (rozuměj - v rámci možností výrobně co nejlevnější a rychle návratnou na trhu) a americká FCC i NARTB ji převzaly jako rozšíření stávající černobílé normy bez průtahů.
Horší rozlišení televize (než v Evropě, kde se ujala převážně Gerberova soustava (CCIR-B a CCIR-G, v zemích pod nadvládou Sajuzu jsme měli jen širší jasový kanál a zvuk "dál" od obrazu CCIR-D a CCIR-K) se 625 řádky a 7MHz nebo 8MHz širokým kanálem, ve Francii a Belgii tehdy měla televize 819 řádků a šířku kanálu přes 13MHz) v USA vyžadovalo užší kanál (jen 6MHz), tak se do stejného pásma vešlo víc programů.
Americký konzument (až na ten počet kanálů) nikdy nebyl příliš náročný, takže v době, kdy se u nás začalo černobíle vysílat v soustavě se 625 řádky, z toho 575 viditelných, americký TV divák poměrně rychle zakoupil barevný TV přijímač, ale pro soustavu s 525 řádky, z toho 480 viditelných. Tato soustava vlastně vydržela dodnes i s ovládacím prvkem TINT pro ruční opravu barevného tónu.
Protože stejnou soustavu FCC používalo i Japonsko, Kanada, Jižní Korea a řada dalších zemí, vznikl později pro toto rozlišení i standard grafických karet VGA a ten uměly tedy i počítačové monitory. V Americe bylo možné použít televizor k počítači jako monitor, v Evropě tato výhoda s nástupem PC skončila, tady měly TV výstup z výroby jen osmibitové počítače.
Snímkový kmitočet byl u černobílého vysílání na celém světě odvozený od kmitočtu rozvodné sítě, proto se v normě FCC používá přibližně 60Hz a řádkování prokládané (29,97 půlsnímku za vteřinu), v Evropě se sice také kreslí střídavě sudé a liché řádky, ale jen 25 snímků za vteřinu (50Hz). Protože barevná televize má vysoké nároky na přesnost kvůli potlačení rušení v obraze, a to v každé soustavě, odpoutala se od synchronizace sítí a snímkové kmitočty se už na vysílací straně řídí krystalem.
Že se nevýhody soustavy NTSC snažili další vynálezci obejít (někdy za cenu jiných nevýhod, což ale zákazníka nemuselo moc zajímat), je logické. Proto vznikla napřed soustava SECAM pro novou francouzskou normu (ve staré s 819 řádky se snad barevně nevysílalo, aspoň jsem o tom nikde neviděl zmínku), ve Spokojeném Království se zkoušela pro TV se 405 řádky soustava N-IVR, ale pak přešli na CCIR-G a PAL, v Sajuzu byl francouzský Secam vylepšený na Secam IIIb, později na základě zkušeností se soustavami NTSC a Secam navrhly laboratoře Telefunken systém PAL, který v analogové televizi už přes několik vcelku neúspěšných pokusů (PAL+, WidePAL, PAL HD či jak se všechny ty křeče jmenovaly) nebyl překonaný.
Ostatně o soustavách si víc přečti tady.
Měl bych jen malou perličku: můj strýc žije od roku 1986 v Kanadě. Když jsme při jednom z dlouhých telefonátů přišli i na TV vysílání, začal mě on přesvědčovat o tom, že PAL brzy skončí a nahradí jej NTSC. Po mé otázce proč by se tak mělo stát (když má PAL o 100 řádků víc), následovala dost překvapivá odpověď- protože ji přece mají v Americe !!! 
No není on už naturalizovaný američan?
No není on už naturalizovaný američan?
Asi ano. A o televizi neví nic, tedy ani to, že NTSC, SECAM i PAL jsou jen barevné nástavby černobílé televize - a tu jsme měli v Evropě rozhodně s vyšším rozlišením, než v Americe.
Dnes, když už se to vysílá v digitálu a můžu si vybrat, jestli mi ze settopboxu poleze 430 viditelných řádků (a ostatní zatemněné) nebo ten obraz bude mít plných 576 řádků, ale smrskne si svislý rozměr na televizi (teoreticky vyšší rozlišení, protože i titulky a logo jsou menší), věřím, že už i v Evropě se nároky na kvalitu začínají blížit k akcepovatelné výši nákladů, a že by leckdo ani nepoznal, že má na obrazovce o 18% méně řádků, než dřív...
Ale FCC norma a ještě s NTSC barvou v Evropě? To by byl pořádný krok zpět.
On byl vlastně krok zpět i hybrid AFN (American Forces Network), čili síť Střední skupiny amerických vojsk dočasně umístěných v Německu: řádků a snímků jako v Evropě, ale barva kódovaná v NTSC, jen posazená na nosnou 4,43MHz. Určitě někteří pamatujete multisystémová videa, která uměla nosnou NTSC, jak originál 3,58MHz, tak evropskou 4,43MHz...
Dnes, když už se to vysílá v digitálu a můžu si vybrat, jestli mi ze settopboxu poleze 430 viditelných řádků (a ostatní zatemněné) nebo ten obraz bude mít plných 576 řádků, ale smrskne si svislý rozměr na televizi (teoreticky vyšší rozlišení, protože i titulky a logo jsou menší), věřím, že už i v Evropě se nároky na kvalitu začínají blížit k akcepovatelné výši nákladů, a že by leckdo ani nepoznal, že má na obrazovce o 18% méně řádků, než dřív...
Ale FCC norma a ještě s NTSC barvou v Evropě? To by byl pořádný krok zpět.
On byl vlastně krok zpět i hybrid AFN (American Forces Network), čili síť Střední skupiny amerických vojsk dočasně umístěných v Německu: řádků a snímků jako v Evropě, ale barva kódovaná v NTSC, jen posazená na nosnou 4,43MHz. Určitě někteří pamatujete multisystémová videa, která uměla nosnou NTSC, jak originál 3,58MHz, tak evropskou 4,43MHz...
Keď je už reč o tých normách analógovej TV, tak nás vždy učili, že PAL je najlepšia norma (vtedy sa u nás vysielalo v SECAM III.b optimalizovanej) a že má len jednu maličkú chybičku - že nevznikla skôr, ako SECAM. Ale skutočnosť je trochu iná, PAL, aspoň ten dokonalý PAL, ktorý dnes už všetci poznáme, ten mal tiež svoje vývojové štádiá a v tej najdokonalejšej verzii je závislý na spoždovacej linke, ktorá bola vyvinutá pre SECAM a za použitie tej linky v PAL-e sa platilo Francúzom. Systémy PAL pred použitím linky boli PAL S (Simple) a PAL N (NEU). Až ten tretí - ten dokonalý PAL, s označením PAL DL (Delay Line) je ten pravý PAL. Dnes sa už asi ani v Google nedajú zistiť tieto veci, ozaj len v starých knihách. Napríklad PAL N má dnes úplne iný význam niekde v Argentíne označuje používaný model PALu. Rovnako sa dnes už nedá nájsť ani zmienka o zmluvnom svetle "C", ktoré sa používalo na osvetlenie scény v interiéri, aby sa mohli nasnímať verné farby.
yakl píše:Rovnako sa dnes už nedá nájsť ani zmienka o zmluvnom svetle "C".
Něco snad přece jen dá.
http://www.umel.feec.vutbr.cz/VIT/image ... ntace4.ppt
http://www.ped.muni.cz/wphy/publikace/Jancovic1.html
http://manik.korh.cz/files/škola/bmds/otazky_ke_zkousce.pdf
http://www.odbornecasopisy.cz/index.php ... ment=40236
Pajda no... Třeba sami neví, jak to má být správně a co ten obrázek vyjadřuje.
U vás procházejí i horší věci.
Upřímně řečeno, na první pohled jsem tu chybu viděl v něčem jiném.
A někteří chytráci by ho vyrazili i za pojem "černá barva".
U vás procházejí i horší věci.
Upřímně řečeno, na první pohled jsem tu chybu viděl v něčem jiném.
A někteří chytráci by ho vyrazili i za pojem "černá barva".
Sháním hasičák s CO2 "sněhový", raději funkční.
(Nemusí mít platnou revizi.)
(Celkově budu raději, když se to obejde bez papírů.)
(Nemusí mít platnou revizi.)
(Celkově budu raději, když se to obejde bez papírů.)
Díky Yaklovi za doplnění, vynechal jsem to, protože pro toto téma už ani předchozích několik příspěvků nebylo podstatných.
Skutečně vývoj PALu takto probíhal, na revanš upřesním zase já: zpožďovací linka pro SECAM vystačila s nižší přesností zpoždění. Vzhledem k tomu, že signál byl frekvenčně modulovaný a vodorovné barevné rozlišení ve všech analogových systémech je asi pětinou vodorovného rozlišení jasové složky, stačila taková přesnost, aby obrys svislého barevného rozhraní nebyl viditelně zubatý.
PAL však vyžadoval podstatně vyšší přesnost zpoždění, aby se struktura bodů, způsobených zbytkem barvonosné v jasovém kanálu, v po sobě následujících řádcích posunula o čtvrtinu, aby ve velkých barevných plochách nevznikly šikmé "PALové" proužky, známé ze systému PAL-S.
Takto přesné zpožďovací vedení pak samozřejmě vyhovělo i v dekodéru pro SECAM i NTSC 4,43.
Sice se takto dostáváme poměrně daleko od původního tématu, ale tentokrát tu jistá souvislost zůstává a připomenutí určitě není na škodu.
Pokud jde o přehozené označení pásem IR a UV v tom grafickém znázornění elektromagnetického spektra, patrně si toho nikdo z oponentů nevšiml.
Asi podobně, jako jsem trochu pomáhal jednomu absolventovi PF HK (obory fyzika, čeština) s diplomovou prací na téma Plošné antény pro GSM. No, pomáhal: pomohl jsem mu poshánět co nejvíc informací, ale buď s nimi naložil dost dobře (což je oblast, kterou už posoudit neumím) nebo nenašli dostatečně fundovaného oponenta (asi nás jich takových bude hodně), tak diplomku obhájil.
Skutečně vývoj PALu takto probíhal, na revanš upřesním zase já: zpožďovací linka pro SECAM vystačila s nižší přesností zpoždění. Vzhledem k tomu, že signál byl frekvenčně modulovaný a vodorovné barevné rozlišení ve všech analogových systémech je asi pětinou vodorovného rozlišení jasové složky, stačila taková přesnost, aby obrys svislého barevného rozhraní nebyl viditelně zubatý.
PAL však vyžadoval podstatně vyšší přesnost zpoždění, aby se struktura bodů, způsobených zbytkem barvonosné v jasovém kanálu, v po sobě následujících řádcích posunula o čtvrtinu, aby ve velkých barevných plochách nevznikly šikmé "PALové" proužky, známé ze systému PAL-S.
Takto přesné zpožďovací vedení pak samozřejmě vyhovělo i v dekodéru pro SECAM i NTSC 4,43.
Sice se takto dostáváme poměrně daleko od původního tématu, ale tentokrát tu jistá souvislost zůstává a připomenutí určitě není na škodu.
Pokud jde o přehozené označení pásem IR a UV v tom grafickém znázornění elektromagnetického spektra, patrně si toho nikdo z oponentů nevšiml.
Asi podobně, jako jsem trochu pomáhal jednomu absolventovi PF HK (obory fyzika, čeština) s diplomovou prací na téma Plošné antény pro GSM. No, pomáhal: pomohl jsem mu poshánět co nejvíc informací, ale buď s nimi naložil dost dobře (což je oblast, kterou už posoudit neumím) nebo nenašli dostatečně fundovaného oponenta (asi nás jich takových bude hodně), tak diplomku obhájil.
Čo sa týka tých prehodených pásiem ultra a infra, tak Andreo a Hille, klobúk dolu (smekám), ozaj som si to nevšimol.
Doložené: Vďaka Crifodovi som si konečne aj na nete prečítal niečo o zmluvných svetlách, ja som to nevedel nájsť. Je to už veľa rokov, keď som sa pripravoval (aj z kolorimetrie) na kvalifikačné skúšky. (1977 Považská Bystrica)
Doložené: Vďaka Crifodovi som si konečne aj na nete prečítal niečo o zmluvných svetlách, ja som to nevedel nájsť. Je to už veľa rokov, keď som sa pripravoval (aj z kolorimetrie) na kvalifikačné skúšky. (1977 Považská Bystrica)