Dobrý den,
co si mohu představit pod pojmem vzájemná vazba cívek? A jak se potlačuje?
Děkuji za odpověď
Vzájemná vazba cívek
Moderátor: Moderátoři
hony-x píše:Sdílení mag. toku je myšleno jak?
Část magnetického toku jedné cívky zasahuje do cívky druhé tak, že v ní může indukovat napětí a naopak.
Člověk se celý život učí jenom proto, aby ve stáří všechno zapomněl.
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
Musíš si představit , že to šíření magpole vypadá jako cyklotron s tím , že jeho vnitřek je vnitřek smotku cívky , ať již má či nemá jádro . No a když dáš ty cívky k sobě , a je jedno zda vedle sebe či na sebe , tak i když nějak klikatě a ohnutě probíhají siločáry od jedné cívky ke druhé . No a ta vzájemná vazba je bezrozměrné číslo , které udává , jak velké množství siločar jedné cívky probíhá středem té druhé cívky . No a když si představíš válcové cívky a dáš ty "válečky" vedle sebe souběžně nebo za sebou , tak když si představíš , či na papír namaluješ uzavřené siločáry , tak vybíhají ze středu jedné cívky a vnikají do středu té druhé . Nepůjde jim to , jednu cívku natočíš o 90°, pak nemohou siločáry probíhat tím středem cívky a vazba je minimální . Když dokonce každou cívku zvláště obalíš plechem , tak není vazba žádná . Naopak , když cívky namotáš na sebe , je vazba nejvyšší . No a ty dušane jsi nepochopil stejné co tazatel . Platí pro tebe to samé . Teoreticky je to např. zde http://hellweb.loose.cz/index.php?page= ... =elm&id=31 nebo zde http://moryst.sweb.cz/elt2/stranky1/elt019.htm , pro praxi je to pěkně třeba v Kottkovi . Nechce se mi malovat obrázek .
BOBOBO píše:Musíš si představit , že to šíření magpole vypadá jako cyklotron
To myslíš vážně?
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... lotron.jpg
Dobře urychlovač částic , ale že jsi mu to nepřiblížila ty ... 
Chybí zde někdo , kdo by dělal školní přiblížení . Mohl jsem dát odkaz na ty stránky výše a nechat být . Každé přirovnání kulhá . Sakra nemohu nyní najít nákres pro laiky magnetických obvodů , které dělají prtenec a to provedení kruhového prstence jsem měl za to , že si tímto ty siločáry představí . Už přímo na něčem mechanickém. Konečně jsem něco našel . No a tu válcovou cívku si představ uvnitř té siločarové sítě a nyní vem tyto dvě soustavy a postupně nech pronikat .
Chybí zde někdo , kdo by dělal školní přiblížení . Mohl jsem dát odkaz na ty stránky výše a nechat být . Každé přirovnání kulhá . Sakra nemohu nyní najít nákres pro laiky magnetických obvodů , které dělají prtenec a to provedení kruhového prstence jsem měl za to , že si tímto ty siločáry představí . Už přímo na něčem mechanickém. Konečně jsem něco našel . No a tu válcovou cívku si představ uvnitř té siločarové sítě a nyní vem tyto dvě soustavy a postupně nech pronikat .- Přílohy
-
cyklotron 2.jpg- (9.19 KiB) Staženo 104 x
-
- cyklotron 1.jpg
- (10.45 KiB) Staženo 104 x
Naposledy upravil(a) BOBOBO dne 23 kvě 2012, 07:37, celkem upraveno 1 x.
Řekněme, že cívka vysílací i přijímací jsou tvořeny každá jedním závitem. Soustřeďme se jen na ten magnetický tok, který prochází plochou, obklopenou tím závitem. Velikost vazby je daná poměrem toku, který proniká plochou přijímací cívky, a toku, který je vyvolán uvnitř závitu vysílací cívky.
- Přílohy
-
- mag-vazba.jpg
- (23.39 KiB) Staženo 88 x
Duvsan píše:Ja som doteraz nepochopil nadkritickú väzbu cievok používaných v MF. Prepáčte vstup, s témou to nesúvisí.
Nadkritická (kritická, podkritická) vazba není parametr vázaných cívek, ale vázaných rezonančních obvodů.
Samotné cívky L1 a L2 budou mít vzájemnou indukčnost M. Pak se definuje činitel vazby
k = M/sqrt(L1.L2)
Ale samotný tento činitel ještě nic neříká o přenosových vlastnostech vázaných rez. obvodů. Důležitou roli zde kromě činitele vazby hraje ještě jakost obvodů. Mají-li oba obvody jakosti Q1 a Q2, pak výsledná jakost je:
Q = sqrt(Q1 . Q2)
Přenosové vlastnosti závisí na součinu činitele vazby a výsledné jakosti:
k.Q
Je-li k.Q < 1 jde o podkritickou vazbu, při k.Q=1 je vazba kritická a při k.Q>1 nadkritická. Všem třem případům odpovídají typické tvary frekvenčních přenosových charakteristik.