Princip skeneru

[PC01]

Ahoj lidi, vždycky sem si myslel že vím, na jakém principu fungují skenery. Že nad papírem jede trubice (nebo diody), která je tak široká jako papír, hned vedle je snímač, který je taky široký jako papír a snímá to světlo z té trubice co se odrazí od papíru.
Teď sem rozebíral jeden skener (HP ScanJet IIp), našel sem tam tu trubici, k ní vedou jen 2 silné káblíky, takže v ní určitě hlava nebude, a hlava nikde.
Kromě toho je tam ještě jedno zrcátko, které jezdí když jezdí ta svítící trubice, ale jezdí pomaleji než to světlo. Což sem vůbec nezjistil naco tam je.
Pak až sem odendal ten plech který kryje elektroniku, tak pod ním je čip, u kterého je napsáno CCD. Nad ním je v tom plechu jen malá dírka o průměru asi 2mm a u něj jakási čočka.
Myslíte že to je hlava? Jestli ano, tak pak ale nechápu jak se do ní dostává to světlo, respektive informace o celé šířce papíru, jen tou dírkou?

[Andrea]

A jak velkou "dírku" máš do oka? Taky skrz ni dokážeš vidět celou A4ku, A3ku, A0ku, dům, město, pohoří...

[keemo]

http://www.sout-prelouc.cz/stranky/poly ... 8_sken.pdf

[Habesan]

nad papírem jede trubice (nebo diody), která je tak široká jako papír, hned vedle je snímač, který je taky široký jako papír

U mě má snímač zlomek (tuším že je to čtvrtina nebo osmina) šířky A4. Obraz se k němu přivádí přes soustavu zmenšovací zrcadlové optiky.
Taky jsem uvažoval o tom, že jednou, až rozlišení skenerů dosáhnou na fyzikální hranici vlnové délky toho světla, bude nutné vyrábět snímače, které obsáhnou celou šířku předlohy. Když jsem se to pokoušel spočítat, vyšlo mi, že ta hranice bude někde mezi cca 30000 dpi (pro červenou) a cca 100000 dpi (pro fialovou).

[Crifodo]

Dírka pro snímač obsahuje objektiv a zorný úhel je díky dvojímu odrazu od zrcátek a tudíž velké obrazové vzdálenosti dostatečný, aby šířku papíru 210 mm zobrazil na řádkový ccd senzor s asi třetinovou šířkou.
Dírky v lidském těle bych sem radši moc netahal, oko nemá nijak velký zorný úhel a ještě k tomu sítnice ostře zobrazuje jen malou plochu kolem žluté skvrny. Široký zorný úhel zajiš´tuje neustálé švenkování oka pomocí očních svalů a celý obraz si skládá až CPU v mozku.
Ten snímač má na okrajích nižší světelnost kvůli rozdílné dráze paprsků, což se kompenzuje změnou šířky odrazné plochy zářivky.
OT: tohle je jiný princip, víte o téhle šílenosti? http://www.smoothware.com/danny/woodenmirror.html
to musí být rachot, když se před tím zrcadlem pohybuje.

[Andrea]

oko nemá nijak velký zorný úhel

Jenom asi 140°.

[Crifodo]

Jo, 140° je zorný úhel periferního vidění, kdyby měl skener takové rozlišení a citlivost jako oko mimo hlavní trasu, asi bys mu poděkovala.

Pro posouzení zrakové obtížnosti vykonávané práce je vždy důležitý určitý jednorozměrný či vícerozměrný geometrický útvar (pozorovaná podrobnost), který si oko reflexním pohybem umísťuje do centra zorného pole. Pozorovaná podrobnost se na sítnici zobrazuje do středu žluté skvrny. Pro přímé rozlišení pozorované podrobnosti je rozhodující její bezprostřední okolí, což je část zorného pole omezená vrcholovým úhlem přibližně 20°.

Část zorného pole mezi vrcholovými úhly asi od 20° do 60° se nazývá pozadí. Zbývající část zorného pole od vrcholového úhlu 60° k okrajům zorného pole tvoří tzv. vzdálené okolí, které se na rozlišení pozorované podrobnosti podílí již jen nepřímo. Část prostoru, kterou pozorovatel může postřehnout při pohybu oka, aniž by pohyboval tělem a hlavou, se nazývá pohledové pole.

Proč se asi 100 let definuje tzv. normální ohnisková vzdálenost objektivu pro úhel okolo 45°, odpovídající statickému pohledu oka.

Nejostřejší a nejjasnější je střed obrazu, promítnutý do centrální krajiny sítnice – žluté skvrny, jejíž nejcitlivější část se nazývá fovea. Její průměr odpovídá zornému úhlu
1° až 2°.

http://is.muni.cz/th/78316/prif_m/diplomka.pdf str. 9

[Andrea]

Já jsem nepsala nic o rozlišení a citlivosti, ale jen a jen o tom, že i malou "dírkou" lze vidět široké pole. Tak si to překrucování užij.

[p32]

Normální ohnisková vzdálenost objektivu je pro úhel 50 stupňů.

[PC01]

Jo, mě je jasné, že objektiv může mít velký zorný úhel, ale ten plech sám o sobě je dost silný (asi 2 mm) a ta dírka tak malá, že kdybysme propojili přímkou kraje toho papíru a tu čočku, tak to tou dírkou nemůže vůbec projít.

Navíc tam sou jen rovný zrcátka, takže ten obraz nemůžou niják zmenšit ani nasměrovat, než projde tou dírkou. To by tam muselo být nějáký prohnutý "zmenšovací" zrcátko nebo něco takového, ale to tam není.

Tady sem našel na youtube dobré video, a tam je ten princip takovej jakej sem si myslel. Hlava má šířku jako A4 a jede pod papírem spolu s osvětlením. Ale v tomhle skeneru to bylo úplně jinak. To je mi divný.
www.youtube.com/watch?v=TrmHS9KNXBg

[Crifodo]

Vnitřnosti HP skeneru neznám, jen Umax a Canon. Můžeš to vyfotit?
Objektiv ve skeneru nepotřebuje žádný extrémní úhel, protože poměr mezi předmětovou a obrazovou vzdáleností je celkem klasický, viz zobrazovací rovnice. http://fyzika.gbn.cz/phprs/view.php?cis ... 2004102403
Při citlivostech čipu a výkonech zářivky nepotřebuje ani extrémní světelnost, asi hlavní kvalitativní požadavek je na dobrou korekci barevných vad a rozlišovací schopnost.

[PC01]

posílám fotky, na té první je skener celý na šířku, a šipka ukazuje na tu dírku.

Na té druhé je to, co bylo pod tím plechem.

[Crifodo]

Já tam vidím snímač ve stínicím krytu a pod ním v té mosazné sponě objektiv, ale jeho osa je rovnoběžná s rovinou plechu, ten otvor v plechu snad s objektivem nijak nesouvisí? Ještě tam musí být něco, co na tom vozíku lomí paprsky o 90° do osy toho objektivu.
Jinak řemeslné provedení HP je na zvracení, zlatá Astra i Canoscan.

[PC01]

to máš pravdu, ten otvor vůbec nesměřuje do čočky ale je kolmo k tomu objektivu. Fakt nechápu jak se to světlo do toho objektivu tudy může dostat. A jinak je tam souvislej plech.

[Andrea]

A na protějším konci krabice není zrcátko? Já přesně tenhle objektiv i ten CCD snímač mám, ale dostala jsem to už v rozebraném stavu, takže nevím, jak to tam bylo narafičené, ale byly k tomu i takový dlouhý zrcátka.