Dobrý den, chtěl bych se vás zeptat, co si myslíte o tomto zapojení výhybky.
obrázek příliš široký, zobrazte si sami.
je jednoduchá , ale jaká bude kvalita zvuku? ten potenciometr tam je kvůli regulaci zesílení? takže bych pak nepotřeboval ani předzesík?
aktivní výhybka
Moderátor: Moderátoři
takže kdybych si to doma zbastlil, tak už nebudu potřebovat výhybku ne?
jsem teprve začátečník a chci se něčemu přiučit.
rád bych se ještě zeptal co určuje tu horní propust? chtěl bych aby byla nastavená tak okolo 40 hz.
teoreticky ji znám jen jako odpor a kond, tady ve schématu to nejsem schopný určit.
jsem teprve začátečník a chci se něčemu přiučit.
rád bych se ještě zeptal co určuje tu horní propust? chtěl bych aby byla nastavená tak okolo 40 hz.
teoreticky ji znám jen jako odpor a kond, tady ve schématu to nejsem schopný určit.
Tady jde o mechanickou rezonanci kmitajících hmot reproduktoru, která se na elektrické straně projeví jako maximum impedance, ale kvůli tomu bys určitě neměl nadmíru omezovat frekvenční charakteristiku zesilovače. Jinak ti to bude málo bušit. 
http://eminence.com/pdf/kappa-15lfa.pdf
http://eminence.com/pdf/kappa-15lfa.pdf
aha, aha 
upřímě ani mě nejde o to bušení, ale spíš o to co se naučím. ve škole mě nic nenaučí, tak se to snažím nějak dohnat sám. tohle je ideální kombinace. za tenhle půlrok jsem se naučil víc jak za ty 3 roky ve škole.
ještě bych se chtěl zeptat, co si myslíte teda o tom zapojení upravili by jste ho nějak? myslím , že jeden kamarád to má doma zapojený, ale nejsem si tím 100% jistý. jo a ještě jedna věc napájení píšou symetrických 12V, já tam mám po usměrnění okolo 15V sym, mám tam prdnout zenerku na 12V?
upřímě ani mě nejde o to bušení, ale spíš o to co se naučím. ve škole mě nic nenaučí, tak se to snažím nějak dohnat sám. tohle je ideální kombinace. za tenhle půlrok jsem se naučil víc jak za ty 3 roky ve škole.
ještě bych se chtěl zeptat, co si myslíte teda o tom zapojení upravili by jste ho nějak? myslím , že jeden kamarád to má doma zapojený, ale nejsem si tím 100% jistý. jo a ještě jedna věc napájení píšou symetrických 12V, já tam mám po usměrnění okolo 15V sym, mám tam prdnout zenerku na 12V?
Změna úrovně potenciometrem P1 má nežádoucí vliv i na frekvenční charakteristiku v okolí 20 Hz, ale je jen asi 3 dB, to se dá tolerovat. Snad bych zaměnil ty elektrolyty 1uF za nějaké neelektrolyty, není na nich ss předpětí a zvukoví puristi to v signálové cestě neradi viděj. A pokud těch +-15V v žádném případě nevyleze k +-18V, tak tam zenerky být nemusí.
EDIT: opakování je matkou moudrosti.
EDIT: opakování je matkou moudrosti.
dobře, děkuji všem. ještě bych se chtěl zeptat co přesně znamená to "db"?
vím ,že za každým oz to dává + 6 db ,ale nějak jsem nepochopil co přesně to je. nějaké napěťové zasílení?
pak jsem hodně četl na diskusích o výhybkách, které mají jen 12db (:D) jaký je teda rozdíl při 12 db a 24 db. někde jsem viděl schéma i 36 db výhybky.
vím ,že za každým oz to dává + 6 db ,ale nějak jsem nepochopil co přesně to je. nějaké napěťové zasílení?
pak jsem hodně četl na diskusích o výhybkách, které mají jen 12db (:D) jaký je teda rozdíl při 12 db a 24 db. někde jsem viděl schéma i 36 db výhybky.
Pozor - to už mícháš jabka s hruškama.
Decibel je poměrná jednotka blízká tomu, jak vnímáme hlasitost zvuku, tedy logaritmická.
U napěťového zesílení se počítá jako 20*log (U2/U1), kde U2 je výstupní napětí a U1 je napětí vstupní. Vyjde ti zisk (když je výsledek kladný) nebo útlum (když je výsledek záporný) v decibelech.
Čili můžeš uvést, že zesilovač má napěťové zesílení 2x nebo že má zisk +6dB.
Můžeš uvést, že útlumový článek zeslabuje 4x, ale to znamená, že má přenos -12dB.
Výhodou je, že nemusíš násobit jednotlivá zesílení - decibely jednoduše sčítáš a odčítáš.
Jestli je někde v katalogu napsáno, že zesilovač má zisk naprázdno 60dB, znamená to, že napětí zesílí 1000x (každých 20dB je desetinásobek).
U kmitočtově závislé propusti či zádrže si to leckdo zjednodušuje: prostě prohlásí, že tam dal 12dB dolní propust. Zapomíná dodat "na oktávu", protože u propustí a filtrů vůbec se uvádí strmost jejich charakteristiky, což v jeho případě znamená pravděpodobně strmost poklesu charakteristiky 12dB/oktávu. Každá oktáva nahoru znamená dvojnásobný kmitočet (a dolů pochopitelně poloviční).
Například za dolní propustí se strmostí až 12dB/okt. klesne napětí až o 12dB, tj. na čtvrtinu, při každém zdvojnásobení kmitočtu (ono je to poněkud složitější, kolem kmitočtu, na němž začne k poklesu docházet, je pokles daleko méně strmý, teprve dost daleko od něj je ten údaj o strmosti pravdivý).
Také se uvádí dB/dekádu (to je totéž, ale strmost se bere mezi kmitočty, jejichž vzájemný poměr je 1:10): například 12dB/oktávu = 40dB/dekádu.
Z toho vidíš, že u filtru říci jen decibely nestačí, musíš také dodat, k čemu se ten údaj vztahuje. Jinak jde o zcela bezcenný a nic neříkající údaj (toho někteří výrobci v prospektech rádi zneužívají).
Nezaměňuj, prosím, decibel jako logaritmické vyjádření poměru dvou napětí a decibel na oktávu jako vyjádření strmosti kmitočtové charakteristiky. Zvykni si na to co nejrychleji, jinak v tom budeš mít od začátku hokej, který se ti kdykoli později vymstí.
Decibel je poměrná jednotka blízká tomu, jak vnímáme hlasitost zvuku, tedy logaritmická.
U napěťového zesílení se počítá jako 20*log (U2/U1), kde U2 je výstupní napětí a U1 je napětí vstupní. Vyjde ti zisk (když je výsledek kladný) nebo útlum (když je výsledek záporný) v decibelech.
Čili můžeš uvést, že zesilovač má napěťové zesílení 2x nebo že má zisk +6dB.
Můžeš uvést, že útlumový článek zeslabuje 4x, ale to znamená, že má přenos -12dB.
Výhodou je, že nemusíš násobit jednotlivá zesílení - decibely jednoduše sčítáš a odčítáš.
Jestli je někde v katalogu napsáno, že zesilovač má zisk naprázdno 60dB, znamená to, že napětí zesílí 1000x (každých 20dB je desetinásobek).
U kmitočtově závislé propusti či zádrže si to leckdo zjednodušuje: prostě prohlásí, že tam dal 12dB dolní propust. Zapomíná dodat "na oktávu", protože u propustí a filtrů vůbec se uvádí strmost jejich charakteristiky, což v jeho případě znamená pravděpodobně strmost poklesu charakteristiky 12dB/oktávu. Každá oktáva nahoru znamená dvojnásobný kmitočet (a dolů pochopitelně poloviční).
Například za dolní propustí se strmostí až 12dB/okt. klesne napětí až o 12dB, tj. na čtvrtinu, při každém zdvojnásobení kmitočtu (ono je to poněkud složitější, kolem kmitočtu, na němž začne k poklesu docházet, je pokles daleko méně strmý, teprve dost daleko od něj je ten údaj o strmosti pravdivý).
Také se uvádí dB/dekádu (to je totéž, ale strmost se bere mezi kmitočty, jejichž vzájemný poměr je 1:10): například 12dB/oktávu = 40dB/dekádu.
Z toho vidíš, že u filtru říci jen decibely nestačí, musíš také dodat, k čemu se ten údaj vztahuje. Jinak jde o zcela bezcenný a nic neříkající údaj (toho někteří výrobci v prospektech rádi zneužívají).
Nezaměňuj, prosím, decibel jako logaritmické vyjádření poměru dvou napětí a decibel na oktávu jako vyjádření strmosti kmitočtové charakteristiky. Zvykni si na to co nejrychleji, jinak v tom budeš mít od začátku hokej, který se ti kdykoli později vymstí.
-
ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Existují i jiné pásmové propusti, než kombinace horní a dolní propusti, třeba s gyrátory a jsou docela jednoduché a docela strmé, pokud je potřeba.
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Nejdřív musíš vědět, co je to dekadický logaritmus, proč třeba log 100 = 2.
Bel (B) je prostě logaritmus poměru dvou výkonů, log(P2/P1), a decibel [dB] je jednotka desetkrát jemnější než Bel, 10*log(P2/P1), tedy 1 B = 10 dB. Takže nějaký zesilovač, který dá na výstupu 60W, když vstup je buzen výkonem 6mW, má výkonový zisk Ap = 10*log(60/0,006) = 40 dB.
Kdyby vstupní a zatěžovací impedance toho zesilovače měly shodou velikost R, dá se jednoduše přepočítat poměr výkonů na poměr napětí, s použitím vzorečku P=U²/R. Potom
A = 10*log(P2/P1) = 10*log(U2²/U1²) = 10*log(U2/U1)² = 20*log(U2/U1)
Hodnota R se vykrátila, protože jsme předpokládali stejnou hodnotu na vstupu i výstupu. Kdyby vstupní i zatěžovací odpory toho zesilovače byly 4 Ω, vyšla by stejná hodnota napěťového zisku:
Au = 20*log(15,5V/0,155V) = 40 dB.
V praxi se často při určování napěťového zisku na velikost impedancí nepřihlíží, pro výkonový a napěťový zisk by potom vyšla různá čísla.
Pokud se ti zdá všechno příliš složité, stačí si zapamatovat, že:
napěťové zesílení 2x odpovídá zisku 6 dB,
napěťové zesílení 10x odpovídá zisku 20 dB,
a násobky zesílení odpovídají součtům zisků:
např. napěťové zesílení 20x odpovídá zisku 6+20=26 dB.
Výhybky, které mají 12 dB na oktávu, mají v nepropustném pásmu takovou strmost charakteristiky zesílení, že pro dvojnásobek kmitočtu se zisk změní o 12 dB, tedy čtyřikrát (6+6 dB). To je také případ toho tvého zapojení.
EDIT: Zase poslední. To bude tím vedrem.
Bel (B) je prostě logaritmus poměru dvou výkonů, log(P2/P1), a decibel [dB] je jednotka desetkrát jemnější než Bel, 10*log(P2/P1), tedy 1 B = 10 dB. Takže nějaký zesilovač, který dá na výstupu 60W, když vstup je buzen výkonem 6mW, má výkonový zisk Ap = 10*log(60/0,006) = 40 dB.
Kdyby vstupní a zatěžovací impedance toho zesilovače měly shodou velikost R, dá se jednoduše přepočítat poměr výkonů na poměr napětí, s použitím vzorečku P=U²/R. Potom
A = 10*log(P2/P1) = 10*log(U2²/U1²) = 10*log(U2/U1)² = 20*log(U2/U1)
Hodnota R se vykrátila, protože jsme předpokládali stejnou hodnotu na vstupu i výstupu. Kdyby vstupní i zatěžovací odpory toho zesilovače byly 4 Ω, vyšla by stejná hodnota napěťového zisku:
Au = 20*log(15,5V/0,155V) = 40 dB.
V praxi se často při určování napěťového zisku na velikost impedancí nepřihlíží, pro výkonový a napěťový zisk by potom vyšla různá čísla.
Pokud se ti zdá všechno příliš složité, stačí si zapamatovat, že:
napěťové zesílení 2x odpovídá zisku 6 dB,
napěťové zesílení 10x odpovídá zisku 20 dB,
a násobky zesílení odpovídají součtům zisků:
např. napěťové zesílení 20x odpovídá zisku 6+20=26 dB.
Výhybky, které mají 12 dB na oktávu, mají v nepropustném pásmu takovou strmost charakteristiky zesílení, že pro dvojnásobek kmitočtu se zisk změní o 12 dB, tedy čtyřikrát (6+6 dB). To je také případ toho tvého zapojení.
EDIT: Zase poslední. To bude tím vedrem.
- Přílohy
-
imp-sub.png- (7.09 KiB) Staženo 106 x