Vakuovy usmernovac

Dotazy na technické problémy, vlastní řešení technických problémů

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
vylo
Příspěvky: 33
Registrován: 20 srp 2005, 00:00
Kontaktovat uživatele:

Vakuovy usmernovac

#1 Příspěvek od vylo »

nazdar!

Potrebujem poradit chcem navrhnut vakuovy usmernovac a skusal som zapojit na elektronku az 11 2x335V/ac za diodou( medzi strednym vodicom 335V a zhaviacim vinutim) som dostal 120V/ac a ked som pripojil kondik o kapacite 200 mikro tak som tam nameral 420V dc. mozete mi niekto vysvetlit ake vztahy platia pri navrhu takehoto usmernovaca. Dakujem
Uživatelský avatar
Radix
Příspěvky: 2633
Registrován: 14 lis 2006, 00:00

#2 Příspěvek od Radix »

Tak za prvé, za AZ11 můžeš připojit kondenzátor nanejvýš 60 uF. Kondenzátor se bez odběru nabíjí na odmocnina ze dvou krát střídavé napětí. Při 335 V AC je to asi 474 V. Ten kondenzátor takové napětí musí vydržet.
Vztahy jsou popsány ve starší literatuře, třeba Nečásek: Radiotechnika do kapsy.
Vždycky to chce načerpat nějaké znalosti a pak teprv něco dělat.

________________________________________

Proč chceš při prvním zapojení něco odpálit?
Uživatelský avatar
meno
Příspěvky: 930
Registrován: 04 říj 2004, 00:00
Bydliště: Czechoslovakia

#3 Příspěvek od meno »

Tu je katalóg k tej elektronke:

Obrázek

je to zo stránky: http://miloskraus.webzdarma.cz

Tých 60uF by si nemal prekračovať lebo tú elektrónku môžeš pri prvom zapojení odpáliť ! To sa robí aj u polovodičových usmerňovačoch že ak sa použije filtračný kondenzátor s veľmi veľkou kapacitou tak sa po pripojení na sieť napred nabije cez nejaký výkonový odpor a potom sa ten odpor premostí napr. relé.

Ten kondenzátor sa nabije na max hodnotu striedavého napätia na sekundáre trafa. Tá sa vypočíta ako efektívna hodnota (tá ktorú meráš voltmetrom) krát odmocnina z 2 a od toho sa samozrejme odčíta úbytok napätia na elektrónke !



:D :D :D
Uživatelský avatar
vylo
Příspěvky: 33
Registrován: 20 srp 2005, 00:00
Kontaktovat uživatele:

#4 Příspěvek od vylo »

ten ubytok napatia na elektronke je z toho katalogu 2x 26V ak som spravne pochopil :) a co daky odpor pred kondik? nenasiel som co znamena to 2x Rt
Uživatelský avatar
Hill
Administrátor
Příspěvky: 21234
Registrován: 10 zář 2004, 02:00
Bydliště: Jičín, Český ráj

#5 Příspěvek od Hill »

Rt je ekvivalntní vnitřní odpor na sekundáru trafa. Dvakrát je proto, že ten odpor je žádoucí v každé půlce vinutí, ne v celém od anody k anodě.
Ten vnitřní odpor (trafa i diody) vlastně omezuje nabíjecí proud filtru.
Většinou není potřeba žádný odpor do série s trafem přidávat (zřídka se vyskytoval ze středu vinutí na kostru), protože už samo o sobě dostatečný Rt má.
Uživatelský avatar
Dratak
Příspěvky: 837
Registrován: 03 zář 2005, 00:00

Usměrňovač

#6 Příspěvek od Dratak »

Odpor před kondík-i to se někdy používalo a to v případech, kdy byla povolená hodnota nabíjecího kondenzátoru filtru velmi malá (6Z31-max.4uF, což je prakticky o ničem...). Ty Rt znamenají odpory vinutí obou polovin anodového sekundáru trafa a je to přesně tak jak píše Hill. V praxi se do anod žádné dodatečné odpory skutečně nedávaly, zastupoval je odpor vinutí trafa.
V případě, že byla povolená hodnota nabíjecího kondenzátoru malá (již zmíněná 6Z31), řešilo se to snížením nabíjecího proudu filtru předřadným odporem. Ten mohl být jak píše Hill mezi středem sekundáru a kostrou (myslím že jsem to někde viděl, ale kde?), tam většinou bývala anodová pojistka. Nebo mezi katodou usměrňovačky a prvním ellytem, což je v podstatě jedno. Zápornou výstupní svorkou zdroje je střed sekundáru trafa, kladnou katoda (v případě AZ11 žhavení) usměrňovačky a je tedy jedno, kde doplněný odpor bude.
Třeba v přijímači Tesla Dirigent je usměrňovačka 6Z31 a mezi její katodou a prvním ellytem filtru je odpor 200R, který omezuje nabíjecí proud. Kapacita ellytu je tam 32uF a ne ty 4uF, které by mohly být bez odporu.
V PRAXI SE V NAPROSTÉ VĚTŠINĚ PŘÍSTOJŮ POUŽÍVAL DVOUSTUPŇOVÝ FILTR, tvořený dvěma kondenzátory o stejné kapacitě v příčném a tlumivkou či odporem v podélném členu. Tedy pí-článek. U té AZ11, ale i EZ80 by to byly dva ellyty 50uF (dělal se i dvojitý) a odpor cca 150-220R/6W drátový. Takto to v praxi většinou všude vypadalo. Odpor byl výkonově poněkud předimenzován, aby dobře snášel nabíjecí proud ellytu.

Koncová pentoda se u některých přijímačů napájela přímo z prvního ellytu filtru. U kvalitních zařízení s vyšším odběrem a důrazem na velmi dobrou filtraci se místo odporu dávala filtrační tlumivka s indukčností 10-15H. Vzhledem ke stejnosměrnému sycení jádra mělo toto vzduchovou mezeru, podobně jako výstupáky pro single-end.

Ellyty musí být dimenzované na maximální hodnotu (amplitudu) napětí na sekundáru trafa + nějaká rezerva (přepětí v síti apod.). Tedy v případě trafa 2x250V dej ellyty na 400, radši ale 450V, u 2x300V na 450, raději ale 500V! Měl jsem v rukou několik kytarových komb FENDER, kde bylo trafo 2x300V, ellyty na 450V a po čase bouchly.

Na co to potřebuješ? A proč zrovna AZ11? Ta je dobrá tak pro zdroje do 100mA, tedy tak pro konec s jednou EL84 a předzesilovač nebo push-pull se dvěma EL84 na doraz. S AZ11 nemůžeš využít výhody vakuového usměrňovače-postupného náběhu anodového zdroje do zátěže. AZ11 je přímožhavená, vlákno se nažhaví cca během 2 sekund a anodové napětí naběhne naprázdno, ellyty jsou namáhány vyšším napětím, dokud se nenažhaví ostatní elektronky přístroje.

EZ81 je nepřímožhavená elektronka s velmi dobrou izolací mezi katodou a vláknem. Nemusí mít vlastní žhavicí vinutí, připojí se na společné žhavicí vinutí 6,3V. Nažhavení jí trvá nejdéle, musí se prohřát izolace mezi katodou a vláknem. Když začne nabíhat emise (a tedy anodové napětí), jsou již dostatečně nažhaveny ostatní elektronky přístroje. Teče tedy rovnou anodový proud, zdroj neběží naprázdno a napětí na ellytech tolik nestoupá. Navíc můžeš na panel přístroje dát dvě kontrolky. Jednu na síť, ta se rozsvítí hned po zapnutí a ukazuje že zesilovač je připojen k síti. Druhou na anodové napětí. Ta se pak rozsvítí po nažhavení usměrňovačky a signalizuje, že přístroj je nažhaven a připraven k provozu.

EZ81 spolehlivě utáhne push-pull se dvěma EL84 i s předzesilovačem a invertorem. Pro větší odběry se hodí GZ34, která má sice katodu spojenou s vláknem (ale je nepřímožhavená) a vyžaduje vlastní žhavicí vinutí 5V/2A, ale nažhavuje se taky déle. Ta už utáhne stereo zesík se dvěma EL84 na kanál. Nebo mono zesilovač se dvěma EL34 do výkonu cca 50W.

I když pravda, ta AZ11 je hezčí na pohled.....
Uživatelský avatar
Sendyx
Příspěvky: 12454
Registrován: 05 čer 2005, 00:00
Bydliště: Ostrava

#7 Příspěvek od Sendyx »

Nevíte někdo, v čem bývaly PV200/600 ?
Uživatelský avatar
Dratak
Příspěvky: 837
Registrován: 03 zář 2005, 00:00

PV200/600

#8 Příspěvek od Dratak »

Tuším, že v zesilovači Tesla-KZ50, ještě se dvěma 4654 (jak ta se hodila jako konec pro pirátské SV rádio.... :lol: :lol: ) na konci. Tam byla buď rtuťovými parami plněná AX50, nebo právě vakuová PV200/600. Oba typy byly navzájem zaměnitelné.
Odpovědět

Zpět na „Poradna“