Fotku bohužel nemám, v té době se ještě kontráši chytali za hlavu už jen nad myšlenkou mít ve vojenském objektu s tímto (pre)historickým zařízením Made in CCCP nějaký foťák, takže sorry, ale jde o základnovou verzi systému pro vyhodnocování vzdušné situace a poloautomatické velení protivzdušným silám (stíhačky a naváděné protiletadlové střely) s kódovým názvem "Vozduch". Tento systém se skládal z podřízených jednotek, obsluhujících přímo radiolokátory nejrůznějších typů - k nim patří jednotka VP-01 (M) nebo VP-04 (M) [Vozduch podvižnyj - mobilní verze nainstalovaná v přívesech, verze "M" značí "Moděrnizirovannyj" = vylepšený], která posílá data získaná přímo radiolokátorem na nejbližší "vyšší stupeň velení", což bylo něco jako ústředna, soustřeďující informaci z několika nejmenších jednotek - zde byl systém VP(VS)-08 (M) - měl jak pohyblivou variantu (v přívěsech), tak stacionární (VS = umístěnou v pevně vybudovaném říddicím stanovišti). Číslo 08 pak značilo počet kanálů, které systém mohl obsluhovat - zde až 8 jednotlivých radarových stanovišť. "Vé-es jedenáctka" pak byl u nás nejvyšší používaný stupeň tohoto systému - sloužil k řízení bojové činnosti a kontrole vzdušné situace nad cca polovinou území ČR, proto také vyšších velitelských stanovišť vybavených tímhle verkem bylo v republice jen několik. Vím, že jedno bylo poblíž Žatce (velení Západního vojenského okruhu), další u Slaného (obrana hlavního města plus záložní stanoviště ZVO), třetí u Brna (Východní vojenský okruh) a poslední u Staré Boleslavi = nejvyšší velení). Například Slovensko mělo tento velicí systém pouze jeden (umístěný mezi Zvolenem a Sliačem)...
O elektrickém příkonu už byla řeč, rozměry systému byly takové, že celá VS-11 zabírala na jednom stanovišti včetně chladicího a napájecího subsystému podzemní prostor velký asi jako polovina fotbalového hřiště (podlahová plocha) - a to byly dva identické komplety, takzvaný hlavní a záložní komplex. Vše fungovalo na bázi částečně analogových a částečně digitálních počítačů, magnetické paměti v podobě rotujícího bubnu s magnetickým povrchem (á la nekonečná magnetická smyčka), základem byly obvody osazené germaniovými tranzistory a například napájení všech bloků zajišťovaly elektronkové stabilizátory. Systém byl schopný zpracovávat informaci o celkem 100 radarově zjistitelných objektech najednou - a k tomu potřeboval asi 20 členů přímé obsluhy u indikačních obrazovek plus dalších asi 20 mechaniků obsluhy "zázemí" - v to nepočítám obsluhy podřízených stupňů velení a samotných radarů.
A poslední perlička na konec - poslední půlrok mé služby se přímo na našem stanovišti prováděly základní vojskové zkoušky pasivního sledovacího systému s krycím označením Tamara - tedy jeho vyhodnocovací části. Jeho výkon i přesnost zobrazení byly řádově lepší než u systému VP(VS), přičemž celý systém zpracování dat i zobrazování Tamary zvládal běžet na jednom jediném počítači PC-AT(XT) s hodinovou frekvencí procesoru kolem 20MHz a VGA barevným monitorem...
Rozvodná sít na Ukrajině
Moderátor: Moderátoři
Při řešení problematiky distribučních NN sítí jsme zabrousili i do oblasti napájení dobové sovětské vojenské techniky, konstruované pro napájení z odlišného typu rozvodné sítě, než bylo kdysi zvykem v ČSSR.
Dále popisovaná vojenská technika byla používána ve státech bývalé Varšavské smlouvy u protivzdušné obrany k automatizovanému velení, zejména k vyhodnocování vzdušné situace a působení vojsk proti cizím vzdušným cílům. Protože se jednalo o vojenskou techniku, patřily informace o ní k utajovaným skutečnostem. Proto ani v současné době není k dispozici dostatek kvalitních fotografií a ucelených technických informací o této technice.
Pokud máte zájem o problematiku protivzdušné obrany bývalé ČSSR, zkuste nějaký internetový vyhledávač. Pro začátek se můžete podívat třeba sem:
http://forum.presscont.eu/viewtopic.php?f=20&t=243
Možná najdete i tuto fotografii:
Dále popisovaná vojenská technika byla používána ve státech bývalé Varšavské smlouvy u protivzdušné obrany k automatizovanému velení, zejména k vyhodnocování vzdušné situace a působení vojsk proti cizím vzdušným cílům. Protože se jednalo o vojenskou techniku, patřily informace o ní k utajovaným skutečnostem. Proto ani v současné době není k dispozici dostatek kvalitních fotografií a ucelených technických informací o této technice.
Pokud máte zájem o problematiku protivzdušné obrany bývalé ČSSR, zkuste nějaký internetový vyhledávač. Pro začátek se můžete podívat třeba sem:
http://forum.presscont.eu/viewtopic.php?f=20&t=243
Možná najdete i tuto fotografii:
- Přílohy
-
vs-11_01.jpg- (38.48 KiB) Staženo 143 x
Protože jde o úplně různý soustavy, nedá se říct že by jedna byla bezpečnější než druhá. Obě dvě umějí při zprasení zabít. Snad jen v přenosový kapacitě je v mírný výhodě "evropská" soustava 3x230/400V (ex-3x220/380V) - pro stejný výkony stačí menší proudy = tenčí vodiče (s menším průřezem).
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!
No k vašim příspěvkům. Jak píše kolega o VP01, tak jsem dělal na tom v dílnách, ty ferotranzistorové buňky se nazývají JAČEJKA a je to tranzistor germaniový, feritový kroužek na kterém je navinuto několik cívek (zapisovací, spisovací, obnovovací) v plastové krabičce a ten kroužek si pamatoval "informaci" I/O, na osciloskopu to vypadalo úplně jinak než obdélník. Ve VP01 byl počítač co vážil cca 300kg a mozkem byla krabička cca 15x10x4cm, kde bylo zadrátováno cca 5000 jadýrek, v té době to byl vrchol mechaniky... Systém vznikl okolo roku 1970, v té době byl moderní a sloužil cca do let co kolega uvádí.., keště připomínka kterou nikdo neuvádí, ve vojenské technice tak se téměř všude používal převod přes motorgenerátory na 400Hz, z důvodu sysení transformátorů (používání lepších trafoplechů), to umožňovalo podstatně zmenšit jejich velikost vůči výkonu, jinak by se to do mašin ani nevlezlo. Jinak co mám kolegu co má na Ukrajině firmu, tak se tam používá normální nulování jako u nás, s proudovým chráničem, říkal že jsou k mání komponenty ruské výroby , ukrajinské a turecké, ukrajinské jsou prý slabší, ale ruské a turecké že jsou celkem slušné, jinak si tam vozí všechno co jde od nás, je to daleko do města něco shánět. Pravděpodobně záleží v jaké oblasti se co vyskytuje, ale jinak se to předělává na evropskou normu. No a síť s izolovaným uzlem se používá třeba v energetice v zapojení havarijních čerpadel (Jaderná elektrárna), myslím že i v dolech, tam se potom provádí měření unikajícího proudu do země - ampermetr (mA) je normálně umístěn v rozvodném rozvaděči. Má to výhodu, že i při poškození izolačního stavu lze toto zařízení provozovat.
pro Hiawata:
Ano, souhlas. Též si vzpomínám na jačejky i síť o kmitočtu 400 Hz. Primárně se však ve vláknu řešila průmyslová síť, tedy ta s kmitočtem 50 Hz a proto tyto finesy nejsou tak zajímavé. Faktem je, že v i případě tvrdého zkratu jedné fáze na uzemněnou kostru zařízení, se nic nedělo a obsluze nehrozilo nebezpečí úrazu. Ovšem uzemnění muselo být v pořádku! To byla jedna z výhod této soustavy. Že se postupně na Ukrajině přechází na evropský standard - no, u nás to přece po roce 1990 (v přiměřené míře) proběhlo též a nejen v elektrotechnice.
Ano, souhlas. Též si vzpomínám na jačejky i síť o kmitočtu 400 Hz. Primárně se však ve vláknu řešila průmyslová síť, tedy ta s kmitočtem 50 Hz a proto tyto finesy nejsou tak zajímavé. Faktem je, že v i případě tvrdého zkratu jedné fáze na uzemněnou kostru zařízení, se nic nedělo a obsluze nehrozilo nebezpečí úrazu. Ovšem uzemnění muselo být v pořádku! To byla jedna z výhod této soustavy. Že se postupně na Ukrajině přechází na evropský standard - no, u nás to přece po roce 1990 (v přiměřené míře) proběhlo též a nejen v elektrotechnice.