zapalovací cívka
Moderátor: Moderátoři
zapalovací cívka
Jinak řečeno - obvod se uzavře výbojem přes jiskřiště a kontakt, který je pomalejší nebo je jen blíž. Když se neuzavře zemí přímo, tak přes zdroj, jehož napětí je ve srovnání s napětím indukovaným na cívce zanedbatelně malé.
Takto se například vypálí vodivé cestičky ve víčku rozdělovače, když je vadný některý kabel ke svíčce - obvod se uzavřít musí a tedy k výboji dojde tam, kde si najde nejsnadnější cestu.
TO PLATÍ POKUD BYLA CÍVKA PŘED ODPOJENÍM +12V PROTÉKÁNA PROUDEM = BYLO DOSAŽENO NOMINÁLNÍHO MAGNETICKÉHO TOKU JÁDREM. Pokud byla cívka připojena pouze "jednopólově" tedy bez ukostření jen k +12V, k žádné indukci nedojde, protože elektromagnetická indukce potřebuje pro svůj vznik ZMĚNU PROUDU. Cívkou připojenou pouze k +12V neprotéká žádný proud, nemůže tedy vzniknout žádný magnetický tok jejím jádrem = při odpojení od +12V nedojde k žádné změně proudu = magnetického toku (teoreticky, prakticky tam poteče proud nabíjející vlastní vnitřní kapacitu cívky = ZANEDBATELNÝ) a tím tedy namůže dojít k žádné indukci.
A kutilmile - nelituju tě
Pravda ale je, že tímto způsobem si koleduješ o vznik mezizávitových zkratů v cívce, protože v ideálním případě, když odpojíš dostatečně rychle, dojde k průrazu izolace vinutí uvnitř pouzdra cívky, jak píše Bernard. Teoreticky.
Prakticky to cívka obvykle přežije, protože sotva vytáhneš ten konektor tak rychle, aby se indukovaná napěťová špička nespotřebovala zajiskřením právě rozpojovaných kontaktů, případně se vyzáří jako tlumené kmity a v kovovém pouzdru se změní v teplo. A pak: izolace v cívce by měla být dimenzovaná na to, aby vydržela špičku vzniklou při přerušeném kabelu nebo spadlé fajfce se svíčky.
Nezáleží totiž na tom, na které části vinutí se ta energie spotřebuje: je to autotrafo a na něm dochází k transformaci napětí, tedy i indukovaných špiček.
Ta cívka je přitom funkční, zkoušel jsem i jinou s podobným výsledkem. Lze to nějak vysvětlit?