Kyslíkovodíková svářečka

Zpráva

stasek · #16 Příspěvek od **stasek** » 10 zář 2012, 16:03

No, nic povzbudivýho, ale díky. Ale stejně mě to nedá, technický plyny, kromě výjimek jako třeba acetylen se přece stlačují, vodík se do lahví taky plní kompresorem. Faktem je ovšem to, že je čistý.

#17 Příspěvek od **EKKAR** » 10 zář 2012, 16:46

Uvědom si, co je to hoření nebo výbuch (detonační hoření).

Je to prudká exotermní reakce spočívající na oxidaci paliva (hořlaviny) okysličovadlem (nejčastěji kyslíkem - ale oxidovat lze i chlórem nebo fluórem atp.). Tam, kde okysličovadlo chybí, nemůže k takové reakci dojít - proto lze ČISTÝ vodík v plynné formě bez většího nebezpečí stlačovat a dokonce ho jde používat jako chladicí médium (má oproti vzduchu několikanásobnou tepelnou kapacitu - chladí se s ním vinutí velkých turbogenerátorů v elektrárnách!) nebo v kapalné formě jako vynikající mazadlo (tuto vlastnost používají například turbočerpadla hlavních motorů raketoplánu Space Shuttle).
Nesmí se ale v žádné formě dostat do styku s kyslíkem nebo jiným oxidovadlem - pak začíná bouřlivá slučovací reakce při sebemenším podnětu...

Právě proto je směs HHO vzniklá v primitivních elektrolyzérech tak nebezpečná - pokud se okamžitě nespotřebuje, hrozí minimálně zahořením a roztrháním armatury od elektrolyzéru až po směšovač vinou tlakového rázu.

Samozřejmě, pokud je v elektrolyzéru přidaná nějaká přísada zvyšující vodivost vody (kyselina, louh, sůl...), hrozí rozlitím vznik další škody - a jak pojišťovna zjistí, že při nějaké nehodě došlo k úrazu a nedej Pámbu bylo na místě neotypované zařízení, vždycky se bude ptát KDO TO ZAVINIL - a případné náhrady pak bude minimálně krátit, v horším případě vymáhat zpětně od původce zařízení, i kdyby 10x nebylo to zařízení příčinou nehody.

A NETÝKÁ SE TO JEN NEHOD MOTOROVÝCH VOZIDEL - TÝKÁ SE TO I PRACOVNÍCH ÚRAZŮ A CO SLEDUJU V POSLEDNÍ DOBĚ, TAK SE VYŠETŘOVATELÉ POJIŠŤOVEN ZAČÍNAJÍ ZABÝVAT I DOMÁCÍMI ÚRAZY NEBO ÚRAZY VZNIKLÝMI PŘI NĚJAKÉM HOBBY...

stasek · #18 Příspěvek od **stasek** » 10 zář 2012, 18:42

No dobře díky za výklad, teď už čistě teoreticky, ale přece jen bych chabě namítl, že k hoření je třeba tří faktorů, hořlavé látky, kyslíku a zápalné teploty. O těch dvou komponentech je jasno, ale kde je ta zápalná teplota? V tabulkách by se teplota vznícení dala vyčíst, bude ale při kompresi tak vysoko?
Abych objasnil svoji motivaci k používání směsi. Koukal jsem na svářečku, kde autor vyrábí směs nabíjením niklkadmiových akumulátorů, přičemž směs má tlak kolem 1 atm. Když chce svařovat větším hořákem, honí baterky až 100A proudem. Baterky dostávají pokouřit. Tak jsem myslel, že pokud by šlo směs jímat při šetrnějším honěním baterek, tak by ji ze zásoby šlo přes redukční ventil užívat i pro větší hořáky. Proto ten můj dotaz vznikl.

Artaban001 · #19 Příspěvek od **Artaban001** » 10 zář 2012, 19:25

Acetylén ti buchne i sám ze sebe při vyšším tlaku. V acetylénové bombě je křemelina napuštěná acetonem a acetylén se v tom rozpustí..

Jinak pokud chce někdo blbnout z kyslíkovodíkovou směsí z elektrolyzéru, která je navíc v ideálním explozívním poměru můžu poukázat zde, kde došlo k výbuchu baterií kulivá centrálnímu zásobování vodou. Nechci zde mentorovat, chci jen ukázat následky toho, z čím se zahrává..

https://plus.google.com/photos/112899794872288127096/albums/5766243305098518625?authkey=CKGe94ym3Kq2eQ

exploze vyrazila dveře od bateriové skříně a odtrhla dno..

stasek · #20 Příspěvek od **stasek** » 11 zář 2012, 00:07

Tak to je nemilé :cry:

radek7 · #21 Příspěvek od **radek7** » 11 zář 2012, 01:01

"blbnout s kyslíkovodíkovou směsí"...????...si uvědom, že je to ten nejvíce bezpečný způsob sváření plynem!!!...V celé svářečce není více jak dva - tři litry plynu...A když to řachne, tak to nadělá kravál a pokud je to dobře provedeno, tak vyletí tlakové zátky. Když ti bouchne v téže dílně flaška s acetylenem nebo jen s butanem, tak to nerozchodíš.

#22 Příspěvek od **EKKAR** » 11 zář 2012, 09:15

Artaban001 píše:Acetylén ti buchne i sám ze sebe při vyšším tlaku. V acetylénové bombě je křemelina napuštěná acetonem a acetylén se v tom rozpustí....

Už dávno ne - křemelina skončila někdy na konci 70. let, kdy se přešlo na porézní bentonit jako litou výplň a i ten už je minulostí, dnes se používá minerální nebo skelná stříž. Vše bylo a je, pravda, nacucané acetonem s rozpuštěným acetylénem, aby se nemusel stlačovat nad mez, kdy dochází k jeho samovolné pyrolýze (rozkladu) a tím i k výbuchu. Ta mez je asi 1,5 baru - tedy velice málo.

Zápalná teplota kyslíko-vodíkové směsi je asi 105°C - a tu dosáhneš v kompresorku velice lehko - stačí i jen bodově a na mizivě malý okamžik. To ohnisko se bude chovat jako jiskra na svíčce ve spalovacím motoru - následovat bude nevyhnutelně BUM...

radek7 píše:"blbnout s kyslíkovodíkovou směsí"...????...si uvědom, že je to ten nejvíce bezpečný způsob sváření plynem!!!...V celé svářečce není více jak dva - tři litry plynu...A když to řachne, tak to nadělá kravál a pokud je to dobře provedeno, tak vyletí tlakové zátky. Když ti bouchne v téže dílně flaška s acetylenem nebo jen s butanem, tak to nerozchodíš.

Je vidět, že TOBĚ ještě u klapačky nikdy nic neřachlo. Bezpečný způsob sváření by to byl, pokud by se kyslík s vodíkem směšoval AŽ v hořáku těsně před tím, než vyletí do okolního prostředí a je spálen. Pokud se nachází někde dál před hořákem zažehnutelná a už ze své podstaty silně třaskavá směs - a vůbec nemusí být stlačená, běžný atmosférický tlak bohatě stačí !!! - PAK JE TO NEBEZPEČNÝ AŽ O HUBU!

stasek · #23 Příspěvek od **stasek** » 11 zář 2012, 11:21

No jo, rozmluvili jste mi to, amatérsky to asi význam nemá, i když profesionální svářečky na tomto principu se vyrábějí a nejspíš nebouchají.
Koupit stlačený hořlavý plyn je běžný, horší je to s kyslíkem. Snad kdyby existoval nějaký bezpečný způsob vyvíječe na O2.

sqad · #24 Příspěvek od **sqad** » 11 zář 2012, 12:18

Osobne by som radšej postavil kyslíkovodíkovú zváračku zo starších lúhových akumulátorov, a napájal to nejakou silnou nabíjačkou, alebo zváračkou. V tom prípade by si množstvo vyvíjaného plynu reguloval priamo napájaním, a v zariadení by nebol skoro žiadny tlak - menil by sa priamo prietok (pokiaľ si dobre pamätám, pôvodné zariadenie pracovalo tak, že vyvíjač bol v prevádzke, až pokým ho nevypol tlakový spínač, čo sa mi zdá o dosť menej bezpečné).

Čo sa týka (ne)bezpečnosti, myslím že nebezpečnejšia ako zváranie plynom, je cesta domov z práce. Osobne som zváral asi všetkými bežne dostupnými spôsobmi (vrátane kyslík-acetylénu a kyslík-propánbutánu) a nikdy sa mi nič zlé nestalo. Je však pravda, že som dodržoval bezpečnostné zásady, vrátane dobrého technického stavu zariadenia.

Inak oddelenie kyslíka a vodíka vo vyvíjači, by sa mohlo dať dosiahnuť konštrukciou vyvíjača, pomocou oddelenia hladín vo vyvíjači medzi anódou a katódou vyvíjača, alebo sa mýlim? Potom by mohlo byť možné zmiešavanie kyslíka, vodíka a propánu až priamo v horáku, či nie?

edit1: pridanie linku na konkrétny článok zo stránky svarbazar (ak si dobre pamätám, je to návod č.3):
http://www.svarbazar.cz/phprs/view.php? ... 2007101301

edit2: pridanie linkov na diskusiu a konštrukciu zváračky:
http://www.svarforum.cz/forum/viewtopic.php?id=132
http://www.volny.cz/jova1/dilna/svarecka/svarecka.htm

#25 Příspěvek od **EKKAR** » 11 zář 2012, 12:20

Plynný kyslík v malým množství jde získat buď pyrolýzou (tepelným rozkladem) manganistanu draselnýho = hypermanganu K2MnO4, nebo katalytickým rozkladem pokud možno koncentrovanýho peroxidu vodíku H2O2. Katalyzátorem může být burel, manganistan draselný = hypermangan nebo třeba manganistan vápenatý. Čím vyšší koncentrace peroxidu, tím víc kyslíku se vyvíjí, katalyzátor se nespotřebovává - ALE POZOR, tahle reakce je taky exotermní a uvolňuje značný množství tepla, takže pokud se nádoba nechladí, začne se peroxid vařit (uvolněním kyslíku z molekuly se mění na vodu) a vzniklá pára zvyšuje pracovní tlak ve vyvíječi. Její směs s kyslíkem se jmenuje "paroplyn" a umí ddocela fest opařit...
Pro zajímavost - právě tímhle způsobem (nechlazeným rozkladem koncentrovanýho H2O2 katalyzátorem = roztokem K2MnO4) se vyrábí pracovní médium pro turbíny, pohánějící čerpadla paliva (kerosin) i okysličovadla (kapalný kyslík = LOx) v prvním i druhým stupni sovětský/ruský rakety R7/Vostok/Veněra/Voschod/Molnija/Sojuz/Progress a bůhví jak ještě se různý její verze jmenují... Odpadní vyexpandovaný paroplyn z turbíny se vede přímo ven mezi tryskami - a způsobuje ono prapodivné "páření se" od trysek těsně před zážehem při každém startu. To se totiž právě rozbíhají ta turbočerpadla...

#26 Příspěvek od **EKKAR** » 11 zář 2012, 12:34

sqad píše:...

Čo sa týka (ne)bezpečnosti, myslím že nebezpečnejšia ako zváranie plynom je cesta domov z práce. Osobne som zváral asi všetkými bežne dostupnými spôsobmi (vrátane kyslík-acetylénu a kyslík-propánbutánu) a nikdy sa mi nič zlé nestalo. Je však pravda, že som dodržoval bezpečnostné zásady vrátane dobrého technického stavu zariadenia.

...

Hlavně musíš dodržet jednu VELICE PODSTANOU PODMÍNKU - tlak v hořáku musíš mít VŽDYCKY tak vysoký, aby rychlost vytékajícího plynu (směsi hořlavý plyn + kyslík) z trysky hořáku byla vyšší, než je rychlost šíření plamene touto směsí. V opačným případě bude hořák střílet nebo dokonce dojde ke "vskočení plamene" dovnitř do hořáku se vším, co z takovýho průšvihu vyplývá. Pokud to bude hořák spalující kyslík a vodík a nebude od vyvíječe oddělený nějakou spolehlivou protišlehovou pojistkou, tzv. "předlohou", bude při šlehnutí plamene do přívodu hoooodně veselo v chaloupce...

Uvědom si, že ve všech případech, kdys Ty sám něco vařil, jsi používal továrně vyrobený zařízení a jako zdroj plynů tlakový flašky s plynem ideálně vysušeným a pod vysokým pracovním tlakem. Zařízení bylo na tyto plyny přímo zkonstruovaný a vybavený bezpečnostníma prvkama, aby bylo pokud možno blbovzdorný = idiotensicher und soldatenfest.

Myslíš si, že "samodomo" vyvíječ HHO s hadičkama "z infúzní soupravy" a hořákem "z injekční jehly" bude mít stejnou míru konstrukční bezpečnosti, jako to origo tovární zařízení? Mám zkoušky na sváření kyslíko-acetylénovým plamenem a na řezání kyslíkem, oprávnění obsluhovat středotlaký topný zařízení spotřebovávající zemní plyn a oprávnění obsluhovat vysokotlaký redukční stanice na inertní plyny, takže o bezpečnosti musím něco vědět - a o tom HHO hořáku si nedělám vůbec žádný iluze...

sqad · #27 Příspěvek od **sqad** » 11 zář 2012, 13:00

Ekkar: S tvojím posledným príspevkom súhlasím, ale chcel som povedať, že kvalitne spravená kyslíkovodíková zváračka doma, nemusí byť zákonite nebezpečnejšia ako továrensky vyrobená súprava kyslík-acetylén.
Ak hovorím kvalitne, samozrejme som tým nemyslel extrémy ako si spomínal (injekčné ihly a infúzne hadičky). Aj pri domácej stavbe by som použil komponenty (horák a hadice) továrenskej výroby (či už zo súpravy na acetylén alebo propánbután).

To čo si spomínal o spätnom šlahnutí plameňa sa mi stalo veľakrát, ale vždy to zachytila poistka na hadiciach. Aj z toho dôvodu zdôrazňujem dobrý technický stav.

weed_smoker · #28 Příspěvek od **weed_smoker** » 14 zář 2012, 23:46

Měl jsem za to,že vodík,kyslík a podobný reaktivní plyny se nekapalněj stlačováním,ale vymražováním.

#29 Příspěvek od **EKKAR** » 15 zář 2012, 18:33

Nechápu, co má svařování a pokusy s kyslíko-vodíkovým svařováním společnýho se ZKAPALŇOVÁNÍM?

Všecky plyny se běžně zkapalňují kombinací obou metod - tedy stlačením a následným prudkým ochlazením, výjimkou je hélium, který se musí chladit jiným kapalným plynem - minimálně dusíkem (jeho teplota kdy kapalní je nejblíž k absolutní nule ze všech plynů - musí se chladit varem jiného, už zkapalněného plynu). To prudký ochlazení se dělá dvoufázově, nejdřív se v nějakém výměníku stlačený plyn ochladí na co nejnižší ekonomicky dosažitelnou teplotu a pak se vychlazená stlačenina nechá ve škrticím ventilu znovu vyexpandovat - vzniklé radikální ochlazení vede ke zkapalnění...

stasek · #30 Příspěvek od **stasek** » 02 pro 2012, 19:36

Dobrý večer přeji, tak už jsem tady zase, mám louhové akumulátory NiCd 100Ah a prakticky jsem okopíroval vyvíječ podle návodu na svarinfu. Problém je ovšem v tom, že nemám dostatečně silný zdroj. Trafo má jen 3/4 kVA a když ho přikrmím, tak začne slušně topit. Při odběru 30A není problém, jenže to je vývin směsi naprosto nedostatečný. Když jsem to zvedl na cca dvojnásobek, pořád to bylo málo a trafo se začlo tak hřát, že nemělo smysl pokračovat, vyhořelo by. Tak bych se chtěl optat: předem zdůrazňuji, že teorii moc neovládám a počty příspěvků u mýho jména jsou jen dotazy. Takže to prosím vezměte v úvahu. Tak tedy ta otázka. Kdybych spojil více různých traf přičemž každé by mělo zvlášť usměrňovač, sčítaly by se výsledné proudy při paralelním spojení za usměrňovači? Řekl bych že ano, ale jistotu nemám, jestli by to nedělalo nějakou ostudu. Další dotaz se týká usměrnění. Nevadí, že usměrnění je jen jednocestné? Díky.