Zdroj lampového zesu
Moderátor: Moderátoři
Pro ovládání relátek jsem použil nevyužité vinutí napájecího trafa 17V, které jsem usměrnil a stabilizoval pomocí 7812. Toto napájení logiky jsem původně striktně galvanicky oddělil od ostatních obvodů, nikde nebyly tyto větve propojeny. Pokusné uvedení obou záporných pólů oněch zdrojů na stejný potenciál jejich spojením zafungovalo a brum ustal. Neměl jsem už moc času to pořádně změřit, nicméně i při plném otevření potenciometru hlasitosti není z repra nic slyšet. Stihl jsem jen rychle změřit nepětí mezi těmito dvěmi zápornými póly bez jejich propojení a naměřil jsem ~30V. Měření odporu mezi těmito póly se chová jako měření kondenzátoru - odpor roste od nuly do nekonečna. Zřejmě parazitní kapacita mezi vinutími na trafu či kabelovými svazky.
Opětovné zapojení předzesilovače na koncovou lampu odhalilo ještě brum v těchto obvodech, ale zde už si nejsem jistý, zda s tím půjde moc co dělat, páč se objevuje jen při cca plném zesíléní (3 stupně + katodový sledovač) - každopádně půjdu po filtraci a zemních smyčkách, možná se mi to podaří ještě trochu uklidnit.
Opět díky za rady.
TubeGuru píše: ... o existenci či neexistenci efektivní hodnoty pulzujícího ss napětí vím jen to, že u ss napětí není efektivní hodnota matematicky definována, protože to obecně (na rozdíl od střídavého sinusového průběhu) nelze...
A to už proč? Integrál je přece možno udělat z jakéhokoliv spojitého průběhu, tedy i z konstanty. Efektivní hodnota pro ss nekolísající veličinu je přímo rovna hodnotě veličiny.
Mimochodem - nevím, zda jsi postřehl, ale brum koncové lampy jsem vyřešil - viz. výše. Pokud se však bavíme o brumu na tom předzesu, co jsem uvedl, pak je možné, že to bude nejspíš zemními smyčkami - mám to kostřené všude možně. Ale jak jsem psal, tento brum je fakt minimální a jen při plném zesílení, to už IMHO možná hraje i roli i stínění lamp atd.
- Přílohy
-
Výstřižek.JPG- Zdroj generátoru BM344 - v mém zapojení použito jen trafo.
- (31.62 KiB) Staženo 141 x
Pokud siločára nevybočí z jádra trafa, pohybuje se i uvnitř závitu a neindukuje v něm žádné napětí. Pokud vyběhne mimo trafo - rozptylové pole, pak již začne obepínat závit a indukuje napětí. Toto napětí vyvolá proud, který způsobí magnetické pole opačné k rozptylu.
R47 na schematu z BM344 je odbručovač.
- frantajetel11
- Příspěvky: 1922
- Registrován: 13 lis 2008, 00:00
- Bydliště: Kladno
frantajetel11 píše:A k tomu tvýmu: "mám to kostřený všude možně" - něco si o kostření naštuduj... myslim, že TADY je zakopanej pes.
JJ, já to nepopírám. Vím, že je důležité to kostřit do jednoho bodu. Zatím jsem však v zesech, co jsem stavěl (moc jich nebylo) s tímto neměl závažnější problém - vždy jsem se to snažil tak nějak dodržet a nebo jsem měl štěstí. Tady to taky není už nic zásadního, spíš "přístup puntičkáře". Je to kytarová hlava, žádné hifi a teď to brumí podstatně míň než komba a hlavy, co jsem po koncertech potkal. U puštěné televize to není slyšet, v klubu nebo zkušebně už tím tuplem. Myslím, že na tuto konkrétní konstrukci (a kostření všude možně) je to vynikající výsledek.
Samozřejmě si s tím ještě pohraji, udělal jsem chybu, že jsem ty součástky navěsil přímo na patice - ono moc jich není, ale udržet v tom nějakou estetiku není moc reálné. Proto i toto kostření - přímo na pájecí očka přišroubované na šasi v místech, kde to bylo zejména z hlediska přehlednosti zapojení nejvhodnější. Pokud však ještě někdy budu stavět lampáče, minimálně použiji lišty s pájecími očky nebo plošňák....
- frantajetel11
- Příspěvky: 1922
- Registrován: 13 lis 2008, 00:00
- Bydliště: Kladno
Navíc nechápu, proč je mimojiné takový problém běžně koupit axiální kondy pro takovéto konstrukce....
https://docs.google.com/open?id=0B8otnR ... 0l4SmNMUTg
- Přílohy
-
Poloha-trafa - vystupni-sitove u lampaku.gif- (5.53 KiB) Staženo 146 x