Vetrakovy pazvuky
Moderátor: Moderátoři
Jestli existuje olej ošetřený proti chemickým změnám vedoucím k tuhnutí , tak je to právě olej na šicí stroje ! Je to olej , který slouží pro mazání ložisek s vysokým tlakem ve vysokých otáčkách . Tyto fámy vznikly z nesprávného používání "domácích švadlen" , které právě nepoužily olej na šicí stroje , ale právě olej na vaření ! Odtud se to bere , když tyto , většinou baby , nechtějí otravovat se sháněním oleje na šicí stroje a šáhnou doma po tom co je ve skříni . Magneťáky tím mažu doteď . Je fakt , že to je olej ještě z doby , že platilo , co bylo na sudu Made in GB . To podnik kupoval ještě s leštěnými jehlami z D i v minulém režimu za devizi . Vyplatilo se .
Iba upresnim, ze som nemyslel silikonovy olej (a uz vobec spej pre interier auta), ale toto: jemna vazelina, vhodna aj pre kopirky, tlaciarne, ... (pre teploty -40°C - +260°C).
- Přílohy
-
silikon_teflon.jpg- (43.23 KiB) Staženo 53 x
Tak jsem zkusil rozdelat 3 vetraky, vycistit a namazat. Na vsech jsem pohorel... Hridelku drzi miskova pojistna perova podlozka nalisovana na hridelku. Drivejsi segerovka uz neni... Z hladky hridelky by ji stahnout slo, ale tady je navic zapadla v drazce. Nenapada me jak a jakym nastrojem ji vyndat. Klestema se da tak akorat rozmackat. Navic ma hridelka imperialni miru, takze nova se nejspis nesezene. Tak to skoncilo promazanim olejem, pridanim trochu vazeliny na autozamky a to je tak vse, co s tim jde udelat...
Asi to bude v duchu doby, stary zahod, novy za 4x80,-
Jirka
Asi to bude v duchu doby, stary zahod, novy za 4x80,-
Jirka
-
ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Nejčastější výměny ventilátorů jsou z prostředí, kde se kouří. Na druhým místě je stroj položenej na zemi.
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Celerone, ta zajišťovací podložka se dá vyndat a i když ji při tom trochu ožvýkáš dá se většinou i tak použít znovu. Pod ní je ještě jedna podložka (někdy i gumový kroužek) a ty jsou teprve v kontaktu s ložiskem.
Musíš něčím plochým (např. špičkou tupého nožíku) zajet pod ni a zapáčit nahoru. Prst druhé ruky při tom polož na hřídelku a tím si ji zajišťuj, protože jak ti někam odletí už ji možná nenajdeš. Pokud je ta podložka černá možná ti praskne (nebo už je prasklá při montáži), ale i tak se dá znovu použít a drží. Zpět ji nasadíš pinzetou tlakem naplocho ze dvou stran současně (a opět nezbytný pojistný prst nad ní).
Té podložce jsme říkaly „nástřelák“, protože se tzv. nastřelí (narazí) přípravkem na tu hřídelku s drážkou. Když jsme montovali mechaniky magneťáků v kooperaci pro Teslu Přelouč byly na to přípravky. Pro narážení kulatina s dírkou ve středu na průměr té hřídelky a na vytahování taková plochá vidlička (z asi 1mm ocel.plechu) s drážkou šířky hřídelky na konci nabroušená skoro do ostra. Mohu nafotit když pohledám, pokud to někdo dělá často vyplatilo by se to udělat, ale popis myslím stačí.
Nástřelák (pokud ztratíš nebo zničíš) si můžeš taky znovu snadno vyrobit. Stačí k tomu děrovač příslušného průměru a najít vhodný materiál stejné tloušťky třeba z potravinářských obalů. Třeba petka různé jogurty nebo vaničky (třeba od sádla má docela silnou stěnu). Důležité je jen najít matroš, který se podobá vlastnostmi igelitu nebo novoduru. To znamená, že když ho ostře ohneš mockrát za sebou nesmí se zlomit. Styren (třeba u některých jogurtů) prdne po pár ohnutích a stářím ještě více křehne.
Já to dělám tak, že si vyseknu děrovačem tu středovou dírku a udělám více kusů.. Ty pak navleču na šroubek na konce dám kovové podložky, stáhnu matičkou a opracuju ve vrtačce až k těm kovovým podložkám. Tak mám zajištěno, že dírky jsou přesně ve středu.
A ještě k tomu včerejšímu příspěvku dodám, že to bronzové pouzdro ložiska se dá po rozebrání většinou z plastového lůžka statoru vytlačit (příp. jemně vyklepnout). Pak je možné ho naložit do horkého oleje (stačí víčko od kořalky na plotně). Teplem se sníží viskozita oleje a ten se nasákne do pórů pouzdra. Pak po vystydnutí polož na ubrousek, nech přebytek odsát a to úplně stačí, víc přimazávat ničím nemusíš.
Tu vazelínu jak jsem psal včera, používám ke ztlumení hluku u starých větráků. Když olejíček už nepomáhá a hluk je i po namazání větší než by měl. Zvýší se tím samozřejmě odpor a tím í odběr a zahřívání vinutí, ale když se to nepřežene tak s tím problém není. Nakonec jde o záchranu větráku, se,kterým se stejně už nic jiného dělat nedá.
A ještě malá OT poznámka pro BOBOBO:
Ne každý olej do šicích strojů na trhu byl kvalitní dovoz. To o čem jsem psal se skutečně prodávalo v 80desátých v prodejnách „jízdních kola šicí stroje“. Nejsou to žádné babské fámy mám s tím opravdu špatnou zkušenost, jak jsem psal. Byl to český výrobek dělalo to tuším nějaké družstvo a bylo to v lahvičkách s korkovým špuntem. Ten se olejem nějak narušil, takže po marné snaze ho nějak vydolovat ven nakonec skončil vždy uvnitř. To jsem psal pro ty, které první co napadne je olej na šicí stroje a sáhnou do špajzu po starém oleji na mašinu po babičce. Dnes je situace na trhu nejspíš úplně jiná (moderní stroje vyžadují úplně něco jiného než ty staré šlapací) pokud vůbec nějaké domazávání potřebují. Takže pozor při nákupu číst složení, je klidně možné, že to někdo podle staré receptury dělá a prodává dodnes.
A ještě pro fero7:
Tomu silikonovému tuku co doporučuješ bych taky moc nevěřil. Je to přece jenom Polský výrobek a na český trh se ani oficiálně nedováží. Ta uváděná max. teplota je nejspíš bod vzplanutí a to neznamená, že pod ní je ještě funkční. Seriózní výrobce uvádí vždy rozsah pracovních teplot při kterých jsou zaručeny určité vlastnosti. Mám tady doma taky jeden noname silikonovou vazelínu a když jsem si dělal zkoušku horkovzdušnou pistolí tak se roztekl nejdřív ze všech co mám doma (určitě aspoň 20 nejrůznějších druhů). Je to možná původně určeno jako separátor do nějakých forem (ta vysoká teplota tomu nasvědčuje) a někdo to plní do malého balení a prodává jako mazivo, nebo (tak jak v mém případě) prostředek k ošetření kontaktů.
Musíš něčím plochým (např. špičkou tupého nožíku) zajet pod ni a zapáčit nahoru. Prst druhé ruky při tom polož na hřídelku a tím si ji zajišťuj, protože jak ti někam odletí už ji možná nenajdeš. Pokud je ta podložka černá možná ti praskne (nebo už je prasklá při montáži), ale i tak se dá znovu použít a drží. Zpět ji nasadíš pinzetou tlakem naplocho ze dvou stran současně (a opět nezbytný pojistný prst nad ní).
Té podložce jsme říkaly „nástřelák“, protože se tzv. nastřelí (narazí) přípravkem na tu hřídelku s drážkou. Když jsme montovali mechaniky magneťáků v kooperaci pro Teslu Přelouč byly na to přípravky. Pro narážení kulatina s dírkou ve středu na průměr té hřídelky a na vytahování taková plochá vidlička (z asi 1mm ocel.plechu) s drážkou šířky hřídelky na konci nabroušená skoro do ostra. Mohu nafotit když pohledám, pokud to někdo dělá často vyplatilo by se to udělat, ale popis myslím stačí.
Nástřelák (pokud ztratíš nebo zničíš) si můžeš taky znovu snadno vyrobit. Stačí k tomu děrovač příslušného průměru a najít vhodný materiál stejné tloušťky třeba z potravinářských obalů. Třeba petka různé jogurty nebo vaničky (třeba od sádla má docela silnou stěnu). Důležité je jen najít matroš, který se podobá vlastnostmi igelitu nebo novoduru. To znamená, že když ho ostře ohneš mockrát za sebou nesmí se zlomit. Styren (třeba u některých jogurtů) prdne po pár ohnutích a stářím ještě více křehne.
Já to dělám tak, že si vyseknu děrovačem tu středovou dírku a udělám více kusů.. Ty pak navleču na šroubek na konce dám kovové podložky, stáhnu matičkou a opracuju ve vrtačce až k těm kovovým podložkám. Tak mám zajištěno, že dírky jsou přesně ve středu.
A ještě k tomu včerejšímu příspěvku dodám, že to bronzové pouzdro ložiska se dá po rozebrání většinou z plastového lůžka statoru vytlačit (příp. jemně vyklepnout). Pak je možné ho naložit do horkého oleje (stačí víčko od kořalky na plotně). Teplem se sníží viskozita oleje a ten se nasákne do pórů pouzdra. Pak po vystydnutí polož na ubrousek, nech přebytek odsát a to úplně stačí, víc přimazávat ničím nemusíš.
Tu vazelínu jak jsem psal včera, používám ke ztlumení hluku u starých větráků. Když olejíček už nepomáhá a hluk je i po namazání větší než by měl. Zvýší se tím samozřejmě odpor a tím í odběr a zahřívání vinutí, ale když se to nepřežene tak s tím problém není. Nakonec jde o záchranu větráku, se,kterým se stejně už nic jiného dělat nedá.
A ještě malá OT poznámka pro BOBOBO:
Ne každý olej do šicích strojů na trhu byl kvalitní dovoz. To o čem jsem psal se skutečně prodávalo v 80desátých v prodejnách „jízdních kola šicí stroje“. Nejsou to žádné babské fámy mám s tím opravdu špatnou zkušenost, jak jsem psal. Byl to český výrobek dělalo to tuším nějaké družstvo a bylo to v lahvičkách s korkovým špuntem. Ten se olejem nějak narušil, takže po marné snaze ho nějak vydolovat ven nakonec skončil vždy uvnitř. To jsem psal pro ty, které první co napadne je olej na šicí stroje a sáhnou do špajzu po starém oleji na mašinu po babičce. Dnes je situace na trhu nejspíš úplně jiná (moderní stroje vyžadují úplně něco jiného než ty staré šlapací) pokud vůbec nějaké domazávání potřebují. Takže pozor při nákupu číst složení, je klidně možné, že to někdo podle staré receptury dělá a prodává dodnes.
A ještě pro fero7:
Tomu silikonovému tuku co doporučuješ bych taky moc nevěřil. Je to přece jenom Polský výrobek a na český trh se ani oficiálně nedováží. Ta uváděná max. teplota je nejspíš bod vzplanutí a to neznamená, že pod ní je ještě funkční. Seriózní výrobce uvádí vždy rozsah pracovních teplot při kterých jsou zaručeny určité vlastnosti. Mám tady doma taky jeden noname silikonovou vazelínu a když jsem si dělal zkoušku horkovzdušnou pistolí tak se roztekl nejdřív ze všech co mám doma (určitě aspoň 20 nejrůznějších druhů). Je to možná původně určeno jako separátor do nějakých forem (ta vysoká teplota tomu nasvědčuje) a někdo to plní do malého balení a prodává jako mazivo, nebo (tak jak v mém případě) prostředek k ošetření kontaktů.