Typ usměrňovače
Moderátor: Moderátoři
Typ usměrňovače
Měl bych takový dotaz. Stavím zdroj a mám trafo 100VA na C jádru a dva oddělené sekundáry 24V~.
Je lepší je dát paralelně a usměrnit graetzem nebo druhá možnost spojit do série a usměrnit to klasickým dvouc. usměrňovačem s 2 diodami?
Řeším to především kvůli menšímu úbytku na diodách než u graetzu.
Ta druhá možnost umožňuje dvojnásobný proud - takže by to mělo vyházet nastejno s graetzem. Ovšem se stejnosměrně sytí jádro - jaké to má následky?
Když dal sekundáry paralelně a usměrnil 4*KY712 a elyt 13,6mF. Výstupní napětí naprázdno bylo +31V a po zatížení 5A kleslo na 22V - je to sotatečně tvrdé? Má význam použít rychlé nebo shottkyho diody?
Stabilizátor je zapojení z AR-A 1990 - pouze s tranzistory.
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
Eleman píše:Varianta se sériovým spojením a dvěma diodama je lepší. A jádro se nesytí stějnosměrně, protože v obou půlvlnách je odebíraný stejný proud, střídavě z jednotlivých vinutí a teče "proti sobě", takže mag. tok je střídavý.
A umožňuje to skutečně dvojnásobný proud jako kdybych spojil obě vinutí paralelně? Rád ušetřím dvě diody právě kvůli úbytku na nich.
Proud z každého vinutí se odebírá střídavě každou druhou půlvlnu, takže střední hodnota celkového proudu a tím i proud stejnosměrný je dán součtem středních hodnot proudů jednotlivých vinutí. Tedy je to dvojnásobek proudu jednoho vinutí.
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
Obyčejně, u těchto konstrukcí, nás nezajímá celková výkonová ztráta, respektive účinnost usměrňovače, protože co se neztratí na diodách, ztratí se na spojitém regulačním prvku. Ale proudová zatížitelnost trafa - ta je příznivější s můstkovým usměrňovačem. Volil bych dva můstky - pro každé vinutí samostatný a spojit jejich výstup.Bernard píše:Bylo to tu nedávno. U Graetzova můstku bude větší ztráta na diodách, u vinutí s odbočkou uprostřed větší ztráta v transformátoru. Těžko s určitostí říct, co bude celkově účinnější.
Jinak myslím, že lze použít cokoli, na 50 Hz rychlost diod nic nezlepší. Schottky mají nižší úbytek, takže z hlediska tepelných ztrát na usměrňovači jsou při velkých proudech lepší - ale bacha na závěrné napětí - tam určitě Sch.diody z PC zdroje nevyhoví!
sis2 píše:Pokud chceš použít dvojdiody z PC zdroje, tak zkontroluj, jestli daný typ vyhoví na 24V střídavých - přecejen napětí je 2x vyšší, než v původní aplikaci.
Jinak myslím, že lze použít cokoli, na 50 Hz rychlost diod nic nezlepší. Schottky mají nižší úbytek, takže z hlediska tepelných ztrát na usměrňovači jsou při velkých proudech lepší - ale bacha na závěrné napětí - tam určitě Sch.diody z PC zdroje nevyhoví!
Je pravda, že při klasickým dvouc. usm. s dvěma diodami je potřebné Ur každé diody asi čtyřnásobek sek. nap. trafa a u graetzu dvojnásobek?
-
AmarokCZ
- Příspěvky: 2838
- Registrován: 20 pro 2006, 00:00
- Bydliště: Poličské krystalinikum
- Kontaktovat uživatele:
U graetzu je závěrné napětí diody rovno špičkové hodnotě sekundárního napětí trafa (tzn. cca 1.4×efektivní napětí).
U usměrnění dvěma diodami se závěrné napětí stanoví stejně, pouze s tím, že ty dvě 24V~ vinutí spojíš do série a máš z toho 48V~.
Takže je to spíš 1.5× a 3×-násobek. Ve tvém případě 34V pro gaetz a 68V pro usměrnění 2 diodami. Ale obou případech je potřeba vzít v úvahu kolísání napětí v síti a nějakou bezpečnostní rezervu, takže dvou- a čtyř-násobek je OK.
viz např: http://pdf1.alldatasheet.net/datasheet- ... R2045.html
v můstku vyhoví dobře, tam jsou vždy dvě diody v sérii