Chronické pískání v uších

[jandu]

No asi preto, že aj keď jedno oko/ucho vidí/počuje síce všesmerovo, ale k určeniu smeru a vzdialenosti = ""priestorovému vnímaniu" sú potrebné dve rovnaké "snímače".
O výsledok sa postará mozog.

[EKKAR]

Všecka směrovost lidského sluchu je o fázovém zpoždění - je obecně známo, že směrovost lidského vnímání zvuku zaniká v momentě, kdy frekvence zvuku poklesne = vlnová délka zvuku naroste natolik, že příčný rozměr hlavy = vzdálenost uší je menší než polovina vlnévé délky. Při obvyklých atmosférických podmínkách je rychlost šíření zvuku přibližně 334m/s, při příčném rozměru lidské hlavy kolem 25-27cm je tato hraniční frekvence přibližně 670Hz - pod ní zaniká "směrové slyšení" a nižší kmitočty zdánlivě přicházejí "odevšad" = jev je využíván například při využívání společných subbasových soustav pro vysoce věrnou reprodukci zvuku.

S Fourierovou transformací nemá vznik směrového slyšení vůbec nic společného (ucho dost dobře neumí matematiku), jediné co je možno o soustavě boltec - zvukovod - bubínek - kůstky středního ucha - hlemýžď ucha vnitřního říct je, že má kmitočtově závislou charakteristiku citlivosti na intenzitu zvuku = je geometricky (rozměry boltce, vnějšího zvukovodu a bubínku) dáno, aby lidský sluch byl nejcitlivější na pásmo mezi cca 700Hz a přibližně 7kHz, zatímco citlivost pod- a nad- tímto frekvenčním pásmem je nižší.

[Panda38]

Mozek si umí neuvěřitelně domýšlet informace. Před lety naše firma vyráběla LED displeje, které měly jenom červenou a zelenou LED (byly ještě drahé). Pouštěly se na ně videa. Mnoho lidí nevěřilo, že tam není modrá barevná složka - i když byl záběr na krajinou s modrou oblohou, tak lidé tam tu modrou viděli, protože mozek si chybějící informaci domýšlel (ve skutečnosti byla žluto zelená). Byl to pro ně normální barevný obraz, jen "nějak divně nažloutlý".

[Panda38]

A jek se tedy orientují nevidomí lidé, když nevidí žádný zdroj zvuku a přitom bezpečně poznají odkud zvuk jde a umějí se podle sluchu orientovat?

A proč se mimčo bezpečně otočí za zvukem, ačkoli zkušenosti ještě nemá?

Nevidomí mají silně vyvinuté vnímání smyslů a orientují se podle všech doprovodných detailů (samozřejmě podvědomě), včetně odrazů zvuků (tím např. "uvidí" i neznámou překážku). Nebo např. teplotní rozdíly, vnímání vyzařování teploty stěn.

Mimčo když se narodí tak se za zvuky neotáčí, učí se teprve vnímat svými smysly a získává postupně zkušenosti než se naučí otáčet se za zvukem.

[Daju]

Čítal som aj v AR PE 2011 číslo 1 a 2 o magnetoterapii ktorá vraj pomáha aj pri hučaní v ušiach.Je tam návod na stavbu zariadenia aj na rôzne aplikátory.O magnetoterpii bolo už vela článkov v AR .No treba skúsiť.

[Zirafka]

Jinak řečeno sluch umožňuje rozlišení toho co je nahoře a co je dole. Nebo to moje ucha nevědí a celkem bezpečně to poznají i se zavřenýma očima.

Koukám, dívám se a vidím, že to tu je samý odborník na ORL

Víš k čemu se používá u miminek reaktometr? A že se používá už pár dní po vyklubání se? No dá se říci, že za těch pár dní už děcko má zkušenosti s tím, co je nahoře, co dole a co na straně.

Jinak můj osobní názor je, že pokoušet se o nějaké "léčení" tinnitu doma je dosti nebezpečné. Natož pokusy s magnetickým polem. Ještě to chápu u kloubů, ale i to se dá pokazit, ale operovat s magnetickým polem v okolí mozku, no nevím nevím. Nic méně, každý svého štěstí strůjce jen ať pak nikdo nebrečí, že si potíže zhoršil či přivodil ještě další.

I když chápu, že "tonoucí se stébla chytá" když už nic jiného nepomáhá. Vady sluchu patří k těm nejhorším jaké se mohou vyskytnout.

[PavelFF]

např. málokdo si uvědomí, že fyzikálně nemůžeme u zvuku rozlišit směr nahoře a dole

A proč by to nemohl umět? Respektive, proč se dá fyzikálně zjistit směr Levá-Pravá ale Nahoře-Dole nejde?

Dve oči neznamená videnie v jednej rovine. Rovnako je to aj s ušami.

Teda ja vidím a počujem priestorovo.

Přikláním se k názoru, že určit směr nahoře dole je obtížné ba nemožné. Záleží velmi na tom, jak hodně nahoře a jak dole a jestli při tom smíte pohybovat hlavou. Pokud stojíte na zemi, je dost obtížné vyvolat takovou sitaci, aby šel zvuk přímo zdola. Přímo shora není problém. Jakmile je to jen šikmo, zapojí se předozadní složka a pohyby hlavy a rozlišení je usnadněné.

Uvedu příklad, který si můžete lehce vyzkoušet v létě na koupališti plném lidí. Ležíte na zádech(přes obličej máte klobouk nebo zavřené oči) a všude okolo vás jsou halasící lidi. Když mluví/hlučí někdo, kdo je taky dostatečně nízko (sedí, leží) a je dostatečně daleko ze směru vaší podélné osy, tj. od hlavy nebo od nohou , tak nepoznáte, odkud to přichází. Z hlediska vaší hlavy je to shora či zdola.

Alespoň já to tak mám, že zvuk přichází z opačné strany, než jsem si myslel nebo očekával. Docela mě to poprvé vyděsilo. Mám velmi plochý hrudník a vleže na zádech i relativně ploché břicho. Je možné, že u zvláště vyvinutých dam či pivařů může překážka pomoci k identifikaci směru.

To, že za normální situace poznáte , že jde zvuk třeba shora, je dáno i tím, že je to obvykle zvuk, který shora očekáváte (letadlo například) a začnete točit hlavou nahoru , čímž se "shora" stane "zpředu". Kdyby bylo shora slyšet třeba kuňkání žáby nebo zvonek od byciklu, tak byste taky nejdřív hledali při zemi.

[Habesan]

boltec - zvukovod - bubínek - kůstky středního ucha - hlemýžď ucha vnitřního

Jenže uvnitř hlemýždě jsou jednotlivé snímací buňky, které jsou každá naladěna na jiný kmitočet mechanické rezonance.
Pokud se nezvratně neprokáže, že to co nás učili byl omyl, nebo že si to špatně pamatuju.

Já osobně jsem zatím měl pískání v uších jen ojediněle, jednou za pár let, v délce trvání maximálně pár hodin, a vždy to bylo po vystavení silnému hluku.

[helios]

Ja som kedysi robil pár rokov v továrni, v dielni s obrábacími strojmi ktoré robili veľký hluk. Na doporučenie lekára som potom zmenil pracovisko, lebo mi povedal, že inak dôjdem o sluch. Odvtedy mám pískanie v ušiach nonstop, ale je to vysoký zvuk a nie silný, takže ho vlastne ani nevnímam. To je ďalšia zaujímavá vlastnosť mozgu, rušivé pozadie jednoducho dokáže ignorovať.