Bedne pre repro ARO689 + úprava RK09
Moderátor: Moderátoři
Bedne pre repro ARO689 + úprava RK09
Pred rokmi som kúpil v miestnom bazáre dve bedne domácej výroby. Žiadna sláva, ale trochu lepšie, než som mal. Po čase skončili na povale. Pred pár dňami som do jednej z nich nahliadol a našiel som tam reprák ARO689. Google mi prezradil, že ide o solídny kúsok a tak by som mu rád daroval slušnejšiu bedňu. V tejto oblasti však postrádam znalosti. Jeden môj pokus skončil tak, že objem to malo nad potrebu, ale bedňa zvučala, čo skreslovalo výsledný efekt. Možno by pomohla výstielka, to som už neskúšal. Len viem, že to nia ja sranda a už vôbec, keď uvažujem s bassreflexom. Tak prosím, ak by niekto mal "na blízku" návod na stavbu, alebo sa môžeme dohodnúť. Dík
Naposledy upravil(a) Duvsan dne 17 led 2013, 07:32, celkem upraveno 1 x.
Duvsan píše:V tejto oblasti však postrádam znalosti. Jeden môj pokus skončil tak, že objem to malo nad potrebu, ale bedňa zvučala, čo skreslovalo výsledný efekt. Možno by pomohla výstielka, to som už neskúšal. Len viem, že to nia ja sranda a už vôbec, keď uvažujem s bassreflexom
takže od začátku . . .
ARO869 je širokopásmový reproduktor a pro jeho vlastnosti se používal samostatně pouze v bedýnkách pro "dráťák"
nebo "závodní rozhlas" . . . http://repromania.net/tesla/tesla-repro ... rs-276.php
v návodech, běžně stavěných beden, se sice tento reprák vyskytl, ale pouze jako středový ve třípásmových soustavách a měl kolem sebe malou samostatnou škatulku aby ho basový reproduktor "nepřefoukl"
prostuduj si tohle, kde řešili něco podobného . . .
prostě použít tento reproduktor jako samostatný a v bedýnce podle tvého požadavku i s bassreflexem se jeví jako dost nereálné !
Naposledy upravil(a) ok1hga dne 10 led 2013, 14:32, celkem upraveno 1 x.
Ten výškač by som dal radšej do rohu bedni a nie pred streďák.
ok1hga, pozri tú fr. krivku. Od 100Hz po zhruba 12,5kHz. Predpokladám, že vhodný bassreflex by posilnil basy a výšky dopĺňať ani netreba a keby, to je najmenší problém.
Neviete niekto zrozumiteľne vysvetliť Helmholtzov rezonátor? Snažil som sa to naštudovať cez Google, ale z toho translátora sa mi to nedarí. Vďaka vopred
ok1hga, pozri tú fr. krivku. Od 100Hz po zhruba 12,5kHz. Predpokladám, že vhodný bassreflex by posilnil basy a výšky dopĺňať ani netreba a keby, to je najmenší problém.
Neviete niekto zrozumiteľne vysvetliť Helmholtzov rezonátor? Snažil som sa to naštudovať cez Google, ale z toho translátora sa mi to nedarí. Vďaka vopred
Duvsan píše:pozri tú fr. krivku. Od 100Hz po zhruba 12,5kHz. Predpokladám, že vhodný bassreflex by posilnil basy
předpokládáš špatně !
tento reproduktor není basový !!!
a navíc má malý dovolený příkon !!!
když si pořádně přečteš psaný text u popisu reproduktoru v odkazu a tam zjistíš, že tento průběh má při velikosti bedýnky . . .
"bezodrazová komora pro dolní mezní kmitočet 100 Hz má vnitřní volný objem (tj. bez akustických obkladů) nejméně 150 m3 a pro dolní mezní kmitočet 50 Hz je potřebný objem 2000 m3"
Tento reproduktor znám velmi dobře. Skutečně je to širokopásmový reproduktor a ne basák, nicméně ve velkém uzavřeném objemu (tj. ne bassreflexové ozvučnici) nějaké basy zahrát dokáže. Jsou ale dosti měkké zejména vlivem poměrně slabého pohonu. Jeho nejlepší využití je jako středotónový, ale pro nenáročné milovníky jazzu a podobných akustických stylů může dobře posloužit i samostatně. Týká se to zejména těch nejstarších (do poloviny 60.let) a pak posledních sérií (1/2 80. let). Tyto série hrály (dle mého subjektivního názoru) nejlépe. Příkon reproduktorů je sice malý, ale zato byl udáván dle velmi přísných norem, takže pokud výrobce udává příkon 5W tak dnešní cca 20W reprák nevydrží o nic víc. taktéž citlivost 92-93dB je nadstandardní, pro stejnou hlasitost postačí podstatně menší příkon oproti reproduktoru který má citlivost třeba 86dB. Jiná otázka je zkreslení, které se zvyšující se hlasitostí u tohoto typu poměrně rychle stoupá, zejména s výskytem basů. Holt nic není zadarmo a toto je neduh prakticky všech širokopásmových řešení.
Co se týče konstrukce ozvučnice pro fullrange provoz je nutno si vybrat. nejlépe reproduktor hraje ve větší otevřené ozvučnici, nevýhodou je však málo basů. Zato zbytek pásma pak hraje slušně. Pokud chceme více basů tak optimální je větší uzavřená ozvučnice o objemu minimálně 20 litrů (ale 30-40 litrů je lepší, větší objem tomuto reproduktoru nijak nevadí). Ozvučnice musí být vytlumena nějakým vhodným materiálem. Jako vhodné finančně nenáročné řešení je vylepit vnitřní stěny ozvučnice nějakým vysokým a hustým kobercem, dobře poslouží i některé koupelnové předložky s vysokým vlasem které jsou levně k mání. Zbytek prostoru se pak vyplní buď přímo nějakým tlumícím rounem, ale je možno použít i vatu, vatelín, pokud máte můžete použít výhodně i různé zbytky minerální vaty po zateplování (ty bych ale doporučil umístit do nějakého fusaku typu staré povlečení na polštář aby uvnitř nepoletovala vlákna). Prostor by měl být vyplněný celý ale neměl by být vyloženě narvaný protože to by vedlo k sice přesnému, ale dosti tupému zvuku. Ve značné míře je možno s objemem tlumení beztrestně laborovat.
Hlavně by se nemělo zapomenout že uzavřená ozvučnice musí být těsná takže nezapomenout na těsnění pod reproduktorem (pokud je montován zvenku) a pod terminálem. O těsnosti spojů se snad netřeba bavit. Postačí běžné molitanové těsnění které se dá stále ještě normálně koupit (já ho kupuju třeba v Hornbachu - také tam mají za 60Kč sadu velkých korkových prostírek nebo co to je, které je prima nalepit ještě pod ten koberec, pokud máte přístup k měkké hobře na nástěnky tak ta je taky prima). Pokud se ozvučnice navrhne s patřičnou předvídavostí tak je možno jí použít pro přestavbu na třípásmo.
Další věc kterou je třeba zmínit je že zákony fyziky jsou neúprosné a tak je reproduktor značně směrový. To znamená že čím je reprodukovaný kmitočet vyšší tak v tím užším úhlu je vyzařován s plnou intenzitou. Vyšší kmitočty tak vytváří jakýsi kužel v ose reproduktoru, který je vhodný aby mířil na uši posluchače v místě, kde nejčastěji posloucháme. S tím je třeba předem počítat a návrh bedny a umístění beden (případně sebe) v prostoru tomu přizpůsobit.
Reprodukci je též možno vylepšit filtrem vloženým do přívodu k reproduktorům. Takový filtr trochu potlačuje bouli na středovém pásmu a zvýrazňuje naopak okraje pásma. Díky tomu zní reprodukce méně tlampačovitě. Bude-li zájem mohu schéma takového filtru dodat.
Co se týče konstrukce ozvučnice pro fullrange provoz je nutno si vybrat. nejlépe reproduktor hraje ve větší otevřené ozvučnici, nevýhodou je však málo basů. Zato zbytek pásma pak hraje slušně. Pokud chceme více basů tak optimální je větší uzavřená ozvučnice o objemu minimálně 20 litrů (ale 30-40 litrů je lepší, větší objem tomuto reproduktoru nijak nevadí). Ozvučnice musí být vytlumena nějakým vhodným materiálem. Jako vhodné finančně nenáročné řešení je vylepit vnitřní stěny ozvučnice nějakým vysokým a hustým kobercem, dobře poslouží i některé koupelnové předložky s vysokým vlasem které jsou levně k mání. Zbytek prostoru se pak vyplní buď přímo nějakým tlumícím rounem, ale je možno použít i vatu, vatelín, pokud máte můžete použít výhodně i různé zbytky minerální vaty po zateplování (ty bych ale doporučil umístit do nějakého fusaku typu staré povlečení na polštář aby uvnitř nepoletovala vlákna). Prostor by měl být vyplněný celý ale neměl by být vyloženě narvaný protože to by vedlo k sice přesnému, ale dosti tupému zvuku. Ve značné míře je možno s objemem tlumení beztrestně laborovat.
Hlavně by se nemělo zapomenout že uzavřená ozvučnice musí být těsná takže nezapomenout na těsnění pod reproduktorem (pokud je montován zvenku) a pod terminálem. O těsnosti spojů se snad netřeba bavit. Postačí běžné molitanové těsnění které se dá stále ještě normálně koupit (já ho kupuju třeba v Hornbachu - také tam mají za 60Kč sadu velkých korkových prostírek nebo co to je, které je prima nalepit ještě pod ten koberec, pokud máte přístup k měkké hobře na nástěnky tak ta je taky prima). Pokud se ozvučnice navrhne s patřičnou předvídavostí tak je možno jí použít pro přestavbu na třípásmo.
Další věc kterou je třeba zmínit je že zákony fyziky jsou neúprosné a tak je reproduktor značně směrový. To znamená že čím je reprodukovaný kmitočet vyšší tak v tím užším úhlu je vyzařován s plnou intenzitou. Vyšší kmitočty tak vytváří jakýsi kužel v ose reproduktoru, který je vhodný aby mířil na uši posluchače v místě, kde nejčastěji posloucháme. S tím je třeba předem počítat a návrh bedny a umístění beden (případně sebe) v prostoru tomu přizpůsobit.
Reprodukci je též možno vylepšit filtrem vloženým do přívodu k reproduktorům. Takový filtr trochu potlačuje bouli na středovém pásmu a zvýrazňuje naopak okraje pásma. Díky tomu zní reprodukce méně tlampačovitě. Bude-li zájem mohu schéma takového filtru dodat.
Ty reproduktory mají hrb na charakteristice přibližně v místě, kde je lidské ucho nejcitlivější. Nevím jestli to byla vedlejší vlastnost toho reproduktoru nebo to v Tesle udělali schválně pro dobrou srozumitelnost u rozhlasů. Naštěstí u ARO689 není tak výrazný jako u jeho silnějšího brášky ARO667 takže ne každý má nutkavou potřebu to řešit. Také záleží na výrobní sérii protože během doby, kdy se tento reproduktor vyráběl prošel řadou změn a tím pádem i do jisté míry akustických vlastností.
Dále filtr upravuje charakteristiku na okrajích vyzařovaného pásma - přidává trochu basů a výšek na úkor celkové citlivosti. Filtr původně vznikl pro trochu jiný reprák, nebyl by však problém ho upravit. V zásadě totéž si ale můžeš udělat na ekvalizéru s dostatečným rozlišením sám. Otázka však je jestli to člověk s necvičeným uchem udělá správně.
Filtr u tohoto repráku však není nutnost, jen doplněk pro příjemnější poslech.
Dále filtr upravuje charakteristiku na okrajích vyzařovaného pásma - přidává trochu basů a výšek na úkor celkové citlivosti. Filtr původně vznikl pro trochu jiný reprák, nebyl by však problém ho upravit. V zásadě totéž si ale můžeš udělat na ekvalizéru s dostatečným rozlišením sám. Otázka však je jestli to člověk s necvičeným uchem udělá správně.
Filtr u tohoto repráku však není nutnost, jen doplněk pro příjemnější poslech.
Jo máš pravdu, ale to bychom si mohli říkat donekonečna. Proč používat malé dvoupásmovky když si můžeme uplácat velké tří nebo čtyřpásmovky. prostě každý má svou technickou i finanční úroveň nastavenou jinak. Navíc když někoho zajímá elektroakustika tak se i na širokopásmu jakožto začátečník může k něčemu přiučit. Naučí se něco o směrovosti, něco o tlumení, něco o vlivu síly pohonu a že vždycky je něco za něco a nikdy není nic zadarmo (myšleno vlastnosti). Já jsem si dřív také hrál s ARZ6604 a některé žánry i na takovémto repráku byly docela přijatelné. Krom toho poláci si nechávali vyrábět na zakázku upravené ARZtka a prodávali to jako těžký highend v hornách 
Mohu dodat fotky kdyby byl zájem.
Mohu dodat fotky kdyby byl zájem.