U BM566A jsem narazil na problem. Pri zkoumani presnosti casovky jsem neprve zjistil, ze konec zkusebniho sinusoveho prubehu (10MHz; 0.05uz/div casovka) trpi na samem konci "kompresi" problem nastava asi v rozsahu 1 dilku stinitka. Kratce po te jsem zjistil, ze pri zvyseni jasu se nalevo dokresli asi 1.5 dilku prubehu. Prubeh je znatelne delsi nez stinitko.
Prohlizel jsem cestu generovani "prisvecovaciho pulsu" zakladny A i B, ale zadnou fatalni zavadu jsem nenasel.
Mam tedy nasledujici dotazy:
1. dokreslovani leve casti obrazu v zavislosti na jasu vlastnost nebo zavada? (momentalne to nemam s cim srovnat) Zda, ze "prahovani "potenciometrem jasu nastava v casovem zesilovaci, ale aktivni prvky se zdaji byt ok, kompenzacnimi kondenzatory to vyresit nejde. Prubeh regulace jasu na vystupu zesilovace zrovna ostre hrany nema...
2. Mel by nekdo tip na problem s kompresi? Je mi jasne, ze ta rozmitaci pila musi nekdy koncit, takze bych to tipoval, na to, ze prisvetlovaci puls je prilis dlouhy (tomu by odpovidala i ta dlouha celkove stopa), ale to jsem nemohl overit, protoze to uz v rezimu kdy osciloskopem merim sama sebe nejde zjistit.
BM566A, časovka/linearita, řízení jasu
Moderátor: Moderátoři
BM566A, časovka/linearita, řízení jasu
de omnibus dubitandum est
-
radekrd
- Příspěvky: 642
- Registrován: 21 kvě 2008, 00:00
- Bydliště: Moravský Krumlov
- Kontaktovat uživatele:
1 Může to být vlastnost, ten náběh určuje tvar impulzu generovaného obvody řízení jasu (Z), tedy i šířka pásma zesilovače Z. Impulz má vždy konečnou dobu náběhu, což způsobuje postupné rozsvěcení stopy a přidáním jasu se posouvá okamžik, kdy je už stopa vidět, takže se prodlužuje.
2 Ta nelinearita na konci bude normální, obvykle se uvádělo, že pro měření se nemá používat prvních a posledních 10% stopy a stínítka (tam může být nelinearita).
2 Ta nelinearita na konci bude normální, obvykle se uvádělo, že pro měření se nemá používat prvních a posledních 10% stopy a stínítka (tam může být nelinearita).
1 princip vzniku toho jevu je mi po teoreticke strance jasny. Otazka je, zda je normalni, aby nabeh jasoveho pulsu trval celych 1.5 dilku, byt na nerychlejsim rozsahu. Ted jsem to zkousel na BM464, tam je tenhle efekt take, ale kratsi asi 0,5 dilku (nastaveni take 10MHz sin a 0.05us/d).
2 nevzpominam si, kdy bych naposled takovy jev na nejakem osciloskopu videl... BM464 nic takoveho nedela
2 nevzpominam si, kdy bych naposled takovy jev na nejakem osciloskopu videl... BM464 nic takoveho nedela
de omnibus dubitandum est
No prinejmensim to znamena, ze to u (modernejsich) osciloskopu neni casty jev.
Ano je mozne, ze BM566A se ma v plne fukcnim stavu chovat jako by ho vyvijeli a vyrabeli nekde v Kongu, ale moc tomu neverim. V ruce jsem ho nemel asi 15let, ale pred tim jsem si toho nikdy nevsiml... Jiste, to vubec nic neznamena....
Ze ma jasovy zesilovac 5-10x mensi sirku pasma, nez by bylo vhodne a Z vstup je pri behu casove zakladny maximalni rychlosti nepouzitelny, budiz...
BM464 ma linearitu casove zakladny +- vyhovujici a rozhodne netrpi kompresi stopy na konci stinitka. Alespon ne ty kusy, co mam, nebo jsem mel.
Mimochodem, myslim, ze ten, kdo se citi na to z patra prohlasovat "Že jsi to ještě neviděl neznamená nic, natož to, že to neexistuje" by mel byt schopen rovnez jasne a vyslovne rici, zda je takove chovani u zmineneho zarizeni vlastnost nebo zavada, v opacnem pripade by se mel takovych kecu zdrzet.
Ano je mozne, ze BM566A se ma v plne fukcnim stavu chovat jako by ho vyvijeli a vyrabeli nekde v Kongu, ale moc tomu neverim. V ruce jsem ho nemel asi 15let, ale pred tim jsem si toho nikdy nevsiml... Jiste, to vubec nic neznamena....
Ze ma jasovy zesilovac 5-10x mensi sirku pasma, nez by bylo vhodne a Z vstup je pri behu casove zakladny maximalni rychlosti nepouzitelny, budiz...
BM464 ma linearitu casove zakladny +- vyhovujici a rozhodne netrpi kompresi stopy na konci stinitka. Alespon ne ty kusy, co mam, nebo jsem mel.
Mimochodem, myslim, ze ten, kdo se citi na to z patra prohlasovat "Že jsi to ještě neviděl neznamená nic, natož to, že to neexistuje" by mel byt schopen rovnez jasne a vyslovne rici, zda je takove chovani u zmineneho zarizeni vlastnost nebo zavada, v opacnem pripade by se mel takovych kecu zdrzet.
de omnibus dubitandum est
Problem komprese:
Uz "zastavovaci obvod" ma nejaky problem, komparace se vyhodnoti zpozdena asi o 250 az 300 ns, to uz zatim stale bezici integrator dojede do saturace a protoze prisvetleni stopy je ovladano z jeho rizeni je vysledek jaky je.
Uz "zastavovaci obvod" ma nejaky problem, komparace se vyhodnoti zpozdena asi o 250 az 300 ns, to uz zatim stale bezici integrator dojede do saturace a protoze prisvetleni stopy je ovladano z jeho rizeni je vysledek jaky je.
- Přílohy
-
Vystup_hradla.jpg- Vystup hradla navazujiciho na "zastavovaci" obvod.
- (134.95 KiB) Staženo 166 x
-
- obrazovka.jpg
- zkusebni signal na BM566A
- (149.28 KiB) Staženo 139 x
de omnibus dubitandum est
K zastaveni by melo dojit nekde kolem hodnoty 1V integracniho prubehu. Komparator tam sice zacne reagovat (casove tomu odpovida prvni narust na puvodne spodni krivce (kolektor 1 - "vstupni tranzistor") a prvni schod na kolektoru 2 (kolektor 2 - z neho se bere vystup)), ale dostatecneho poklesu napeti k preklopeni hradla dosahne az ke konci druheho schodu na puvodne horni krivce, patrne okamzik, kdy druhy tranzistor "zacina neco delat"......
- Přílohy
-
- Kolektory.jpg
- Prubeh na kolektorech zastavovaciho komaparatoru (E24; 1AF 021 24)
- (139.49 KiB) Staženo 150 x
de omnibus dubitandum est
Hmm. zda se, ze levy tranzistor v komparatoru trci prilis dlouho v saturaci a pak ma problemy se rychle zavrit, tomu jde odpomoci snizenim R42, ale stejne se to neda uspokojive vyresit s pouzitou KC811 (E24), zrejme je prilis pomala. Lepsi vysledky dava dvojice vybranych rychlejsich tranzisotru (momentalne vybrana dvojice KSY63) misto KC811, vyhozeni E25 a snizeni R42, pripadne snizeni R44.... Zda se, ze zrovna elegatne vyreseny to nemaji... Chapu proc rozsah casovky konci na 50ns/d....
de omnibus dubitandum est
Tam by ale mala byť pekná píla. Zapni skop, nechaj časovku voľne odbiehať a na koncových T u časovej základni musí byť píla, ktorej f sa bude meniť prepínaním času t/div. Tú pílu by si mal namerať aj na vychylovacích deštičkách. Stiahnem si schému a mrknem sa na to, tiež som zvedavý, čo to robí.
Inak pozerajúc na ten priebeh u 566, tak som si neni istý, či sa na konci sínus "stláča", alebo nie. Lebo ak nie, potom to je záležitosť kapacitného trimra, ktorým sa dolaďuje f. U BM574 keď som ju nakalibroval, tak stopa bola len do polovice obrazovky. Lenže sa dala posúvať horizontálnym posuvom na druhý kraj. Nakoniec bola aj tak chyba v hmatníku, šípka prepínača bola otočená inde a zvolený bol iný rozsah, čili nakoniec bola nastavená dobre. ALE ak sa priebeh ku koncu stláča, problém bude inde.
Mimochodom, toto nebude vlastnosť skopu, ako tu niekto tvrdil. Ja mám BM550 a absolútne nedochádza k deformácii stopy na konci tienidla. Je to bohužial vada, ale dá sa opraviť. Wlab, ty v prvom rade pozri tú pílu, ak nájdem schému, tak ti poviem, ktorý bod zmeriaš, ja som na to zvedavý. Problém je jasný - časovka nedobieha do konca, napätie na píle príliš rýchlo zmizne a dobehne na nule, čili vychylovanie v horizontálnom smere nefunguje. Medzi jednotlivými periódami píly je dlhý čas. Ale zatiaľ je to len teória, merania ju buď potvrdia, alebo vyvrátia.
Inak pozerajúc na ten priebeh u 566, tak som si neni istý, či sa na konci sínus "stláča", alebo nie. Lebo ak nie, potom to je záležitosť kapacitného trimra, ktorým sa dolaďuje f. U BM574 keď som ju nakalibroval, tak stopa bola len do polovice obrazovky. Lenže sa dala posúvať horizontálnym posuvom na druhý kraj. Nakoniec bola aj tak chyba v hmatníku, šípka prepínača bola otočená inde a zvolený bol iný rozsah, čili nakoniec bola nastavená dobre. ALE ak sa priebeh ku koncu stláča, problém bude inde.
Mimochodom, toto nebude vlastnosť skopu, ako tu niekto tvrdil. Ja mám BM550 a absolútne nedochádza k deformácii stopy na konci tienidla. Je to bohužial vada, ale dá sa opraviť. Wlab, ty v prvom rade pozri tú pílu, ak nájdem schému, tak ti poviem, ktorý bod zmeriaš, ja som na to zvedavý. Problém je jasný - časovka nedobieha do konca, napätie na píle príliš rýchlo zmizne a dobehne na nule, čili vychylovanie v horizontálnom smere nefunguje. Medzi jednotlivými periódami píly je dlhý čas. Ale zatiaľ je to len teória, merania ju buď potvrdia, alebo vyvrátia.
Poistky sa opravujú klincom, istič sa obíde prepojkou, ak všetko zlyháva je potrebné urobiť nanovo rozvody, pokiaľ možno od elektrární, kontrolka signalizujúca poruchu sa odpája... Závity sa režú vrtačkou.
Oživím troška toto vlákno. Vždy som sa obával toho, kedy sa opravárovi pokazí niečo, čo opravuje. Ja sa venujem servisu meracích prístrojov, tak si to odniesol osciloskop BM550, ktorý sa správa pošahane. Za prvé nefunguje riadenie jasu potenciometrom. Jas je stále na maxime, som už z toho slepý a nevidím ani na dieliky. Kanál B sa správa absolútne divne, paprsok skáče aj pri nepripojenom signále, pri prepínaní deliča mení svoje postavenie a nedá sa potom doladiť do stredu, pri dvojkanálovej prevádzke časovka neodbieha, pokiaľ tam nie je pripojený kanál A (aj keď na B signál je), časovka síce funguje, no v určitých rozsahoch stratí polka čiary jas, do pol dráhy to svieti normálne ako by malo, keby fungovala regulácia jasu, od pol dráhy je to na maxime. Dnes som zohnal malý osciloskop BM574, ktorý je plne funkčný, takže môžem otvoriť BM550 a pustiť sa do servisu. Len dodám, že na tom malom skope je ten lúč tak pekný, že je radosť s ním merať, ten veľký svieti jak las vegas a nedá sa už nič odčítať...
Poistky sa opravujú klincom, istič sa obíde prepojkou, ak všetko zlyháva je potrebné urobiť nanovo rozvody, pokiaľ možno od elektrární, kontrolka signalizujúca poruchu sa odpája... Závity sa režú vrtačkou.
Takže identifikoval som závadu č. 1, trasenie kanálu B. Teda lepšie povedané, našiel som miesto, ale ešte treba nájsť konkrétnu súčiastku. Problém je niekde vo vertikálnom zosilovači za napäťovím deličom. Signál sa trasie už pred vstupom do oneskorovacej linky a koncového zosilňovača.
Takže je to kapacitný trimer 5pF, do ktorého je privedený stabilný signál a za ktorým signál už skáče. Idem urobiť nejaký test trebárs len s kapacitou, či bude signál stabilný.
Takže je to kapacitný trimer 5pF, do ktorého je privedený stabilný signál a za ktorým signál už skáče. Idem urobiť nejaký test trebárs len s kapacitou, či bude signál stabilný.
Poistky sa opravujú klincom, istič sa obíde prepojkou, ak všetko zlyháva je potrebné urobiť nanovo rozvody, pokiaľ možno od elektrární, kontrolka signalizujúca poruchu sa odpája... Závity sa režú vrtačkou.