konosuke píše:Byl však opovrhovaný a zatracovaný, přišel na trh v nevhodnou dobu když se tu objevil dražší sice o 1200 Kčs ale atrtaktívní National Panasonic RQ-227 SD vybaven ručním i automatckým nahráváním (EASY-MATIC) a elektretovým mikrofonem
No tak vidíte. Jen co odešel strejda Matsushita na věčnost výrobu spotřebky ovládli imitátoři a plagiátoři z jihovýchodních asijských zemí a tvoří vehikly levné sice ale na jednu sezónu. To samé Morita u SONY.
Doslechl jsem se že existovala vylepšená verze uranu a pluta K71, pouze 9.53 cm/s nebo snad i 19.05 cm/s ale to se mi nezdá, cívka Φ 100 mm 180 m pásku PD 25 µm by prosvištěla za 15 min. Celostopý záznam, auto rec level používaná speciálními službami (vnitro, armáda) ale i reportéry rozhlasu tak je jenom ke škodě že se nedostal do sériové výroby. Mohl být důstojným cenovým konkurentem ale i partnerem pro UHER report. Jenomže, Tesla n.p. vědomá si monopolního postavení na trhu neměla příliš zájem o nejisté inovace a obnovu nabídky, o předmět dlouhodobé spotřeby a hromadného zájmu zajisté nešlo.
To platilo rövněž v oblasti stolních cívkáčů hi-fi stereo (B73, B113 a dalších) které přišly se zpožděním cca 10-15 let za vyspělou cizinou kde již komerční trh ovládly audio kazety.
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
Ano K71 byl v počtu několika desítek kusů vyroben, měl i devatenáctku rychlost, ale nikdy jsem se nedověděl, kam ty stroje vůbec šly. Jinak na tyto typy šly i třináctky cívky, takže 22 minut na cívku v jednom směru. Je se muselo sundat víko. Mezi fonoamatéry se nedostal snad ani kus, jednu úpravu běžného Urana včetně zpevnění horního ložiska setrvačníku popisuje Ivo Rottenberg v knížce "ABC lovce zvuku".
Chceš devatenáctku? Dodělej si doma.
K celostopým hlavám ANP912 ani ANP914, natož k půlstopým stereohlavám ANP945 a ANP946 jsem nikdy neměl příležitost se ani přiblížit, ačkoli údajně měly být k mání ve Smečkách v prodejně Elektronika Hifiklubu. Místo nich jen krčení rameny a na papíře natištěné nehrály ani nemazaly.
Když už jsme v té nostalgii: kdysi jsme v laborkách ve škole měřili vlastnosti Tesla A3, Grundig C200 a National RQ204 přes pásek. Á trojka byla se značným náskokem nejlepší co do kmitočtového průběhu a odstupu cizích napětí (teprve o pár let později jsem narazil na stroje s kovářsky robustní celokovovou mechanikou se dvěma setrvačníky konstruktérů Pajcoviče a Kopirenka, zjevně opásknutou podle A3, ty stroje se jmenují Riga 110, Riga 111, Aelita 101 a Elektronika 301 a 301a, ty jsou po náhradě univerzální hlavy Majak za tesláckou ještě o něco lepší a leckomu hrají dodnes, ten první mně).
Grundig se vešel do tolerančního pole podle DIN jen s tou podmínkou, že se celá charakteristika posunula o 2 dB "nahoru", takže nulou dB neprocházela ani na 333 Hz, ani na 1 kHz. Prostě lepší telefon.
Podobně na tom byl National, na něm jsme nemohli ani normálně nahrát měřicí kmitočty, protože nebylo schéma a ten limitor, co mu říkali automatika, se dal oblbnout jen kmitočtem asi 19kHz, jen nikdo pořádně nevěděl, jak stabilní úroveň drží. Při snímání kazety nahrané na A3 i Grundigu na tom byl hůř, než ten Grundig, ale byl hezčí, než A3, tak o něj byl na prodejnách větší zájem. Docela věřím i tomu odstupu 35dB přes pásek. Naše A3 měla slušných 43dB.
Další údaje bych musel pohledat ve starých sešitech ze školy, snad je tam i ten z laborek.
ja som kúpil v bazáru pred 3-4 rokmi prenosný dvojdeck (boombox) AIWA CA-W30. po vyčistení , výmene dvoch remienkov (pozdejšie všetkých) som s ním veľmi spokojný a hraje dodnes. pár kaziet nahráva aj teraz keď chodia sobotňajšie večerné "hitparády bez kecov" tak občas zmáčknem REC. nahrávky sú kvalitné. na rozmery celého prístroja a rozmerov reproskriniek slušný hutný zvuk. tuner s výbornými príjmovými vlastnosťami.
konosuke píše:Tesla n.p. vědomá si monopolního postavení na trhu neměla příliš zájem o nejisté inovace
Jestli budeme "Teslou" rozumět pracovníky vývoje nebo i ředitele příslušného závodu, tak na tom čeho si byli vědomi jaksi defekoval pes. I kdyby to byli vizionáři a dělali si marketingové průzkumy, setkání se zákazníky, fonoamatéry (tehdy "spotřebiteli"),očumování na veletrzích. O tom, co se bude vyrábět, totiž nerozhodoval zájem trhu ani vedení fabriky, ale skrz ministerstvo lehkého strojírenství všudepřítomná Komunistická strana Československa, která pomocí svých sjezdů plánovala lidem co budou chtít a potřebovat. Dodnes je to k nalezení v úvodnících ve starých Amárech. Navíc se soudruzi podrobovali direktivám o rozdělení výroby a vlastnostech výrobků do jednotlivých členských zemí RVHP.
Jestli to někomu dneska něco připomíná, tak to není náhoda.
A co Uher royal de luxe, ten se dovážel k nám do ČSSR v dobách Tesla B5 a B54...asi tenkrát nejlepší jednomotorák světa, 4 rychlosti, cívky Φ 180 mm, stereo. Robustní mašina pro polní podmínky, výměnné držáky hlav 2 na 4-stopé a naopak, tah pásku řízen komparátory, zesilovač samostatně použitelný po vypnutí motorku. Jo, VU měřáky se hejbaly jen v režimu REC, nikoliv play, trochu chyba na kráse, optická paradíčka. Jednodušší ale podobný byl Uher 263 variocord (neměl rýchlost 2.4 cm/s) různé doplňkové funkce synchro-duo-multi-echo a tak podobně.
Ano, tak to bylo.
Většina spotřební elektroniky by se u nás vyvíjela daleko pomaleji, kdyby nebylo nadšenců, kteří ji postrkovali dopředu slalomem mezi kovanými soudruhy, co to chtěli zastavit. Ono to bylo pohodlnější - nebylo třeba nikde na krajském výboru obhajovat inovace ve výrobě. A že v HK (tehdy ve VČ kraji byly i Pardubice a Přelouč) dělal tajemníka pro lehký průmysl dlouhá léta například nedoučený kominík s VUMLem, to ho tam tedy dělal.
Kolik hotových a do výroby připravených konstrukcí, které se sikdy sériově nevyráběly, znám, jsem tu už psal, přesto si ani netroufám hádat, o kolika z nich ani nevím...
Tento osud rozhodování na ÚV postihl snad i legendární český cívkáč Tesla B-135 jenom nevím zda-li na foto jde o fukční model prototyp anebo atrapu z překližky, umakartu a sádry. Psalo se o tom v AR 10/1981. No pokud Tesla B-73 hi-fi stereo stávala v okamžiku uvedení na trh 6490 Kčs kolik potom 3-motorový stroj ? 2-3x víc ? Pro audio fajnšmekry byl v Tuzexu Sony TC-377, AKAI GX-620 nebo ReVoX A-700.
ale napríklad v bývalej MĽR dosiahli veľmi pekné výsledky spotrebnej elektroniky čo sa týka elektronických vlastností aj designovej stránky. Orion Videoton a podobne.
Ano, Videoton...krásný stylový vintage receiver Prometheus nebo kazetový magnetofon co se vkládal do skříňky spolu s čs. gramofonem a zesilovačem Tesla NZK 145.
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
Když jste zmínili reportážní magnetofon Tesla "Uran" K71 tak mám tu čest ho mít, viz http://audiotechnika.blog.cz/1008/tesla-uran-k71 Je to sériový Uran bez mechaniky přepínání rychlostí, s celostopými hlavami, a s nějakými úpravami v zapojení (to mám z doslechu, se schématem Uranu jsem to zatím neporovnával).
Nějakýho Urana jsem míval taky. Pamatuju si hlavně na to, jak se do prostoru baterie strkala bakelitová vložka se zdrojem ze zásuvky. A ten můj měl motorek řízenej odstředivým spínačem a dvourychlostní mechaniku (rychlosti se tam řadily nějak mechanicky. motorek měl stále stejný otáčky..)
Ano, ta černá bakelitová krabice vložená do bateriového prostoru byl síťový
napájecí zdroj 220/9V, Uran a Pluto hrál na 6 monočlánků R20 á1.5V. Tesla A3 byl krokem zpět, síťový zdroj velký a umístěný venku, připojen k magnetofonu krátkým kabelem a konektorem DIN. Bastlířské řešení, pověděl bych dnes. Uran měl řadič rychlosti 4,75 / 9.53 cm/s šaltrpákou mezi cívkami s páskem, Pluto již elektronicky, paradoxně s horším výsledkem, již se tu probíralo.
Objevil jsem další klon Urana: Philips KB-100, vzálený příbuzný.
"...K celostopým hlavám ANP912 ani ANP914, natož k půlstopým stereohlavám ANP945 a ANP946 jsem nikdy neměl příležitost se ani přiblížit, ačkoli údajně měly být k mání ve Smečkách v prodejně Elektronika Hifiklubu. ..."
"Uran" s celostopými hlavami ještě žije v mojí sbírce. Tehdejší cena 5.461 Kčs.