Tak jsem kamarádovi opravil staré rádio Telefunken T250 . V dílně mi to hrálo krásně na cca 5 m pohozeného drátu a uzemnění kostry přes PE třížilové síťové šňůry.Tzv.síťovou anténu uvnitř jsem odpojil,nechci,aby ho to přizabilo. Kamarád si po "přejímce" u mě rádio odvezl s tím,že jej doma nainstaluje jako muzeální kus a bude návštěvy ohromovat tím,jak to pěkně hraje. Bydlí asi 500m ode mě,ale jsme v hlubokém údolí Svratky,takže vlny tu chodí různě. Samozřejmě, u něj to hraje strašně slabě,šumy ,praskoty a rušení jsou na SV srovnatelné se signálem. Takže lítal dva dny s drátem ,prodlužovačkou a rádiem po půdě,zahradě atd. a snažil se signál najít.Vše marno.Vzpomněl jsem si na rámovou anténu s tím,že by musela být na půdě,odkud je možné se koaxem dostat dolů.Mohla by být i dost velká,třeba 1x1m.Svod ale musí být koaxem - v průchodu stropem jsou i jiné kabely.Poštudoval jsem asi 200 stánek na internetu o těchto anténách, je jasné,že před i za koaxem by musel být nějaký balun ,ale jak to ladit ? S doporučením,že bude mít aspoň pohyb,když to bude chodit dolaďovat kondenzátorem na půdu,mě samozřejmě poslal někam...Nepotkal jste se někdo se zapojením ladění až za koaxem,tj. dole u rádia - nikde jsem to neviděl,možná je to blbost. Koax by byl tak do 4m délky,takže jeho kapacita odhadem do 300 pF + ladící kondenzátor by mohla na pár stanic sv vyjít.Anténa by se stejně nenatáčela,i drát to tu bere jen zhruba v jednom směru.
Takže bych potřeboval od praktiků poradit :
- když na 10m drát je signál mizerný,je šance s rámovkou 1x1m ?
- šlo by to nějak ladit od rádia ,když bude anténa na půdě ? (kromě motoru)
- pomohl by zesilovač u antény,třeba s 2x BFR91?
- nebude to celé s rádiem kmitat , T 250 je audion ze zp.vazbou ?
Díky moc za každý podnět.
Ladění rámové antény pro AM
Moderátor: Moderátoři
nemohlo se to rádio převozem(přenosem) nějak pokazit ?
a jak kolega poznal, že je ten signál u něj slabý ????
nemá náhodou spíše "silné" řušení, které maskuje užitečný signál ???
(v tom případě delší anténa nepomůže)
na středních vlnách je vliv terénu poměrně malý, signály se "ohnou" za kopec či do údolí . . . to je zásadní rozdíl proti KV a VKV !
a ještě k té rámové anténě, rám 1m x 1m tu účinnost nebude mít moc dobrou, asi tak jako "ferritová anténa" . . .
dříve(třicátá léta) se takové antény dělaly, protože ferritové materiály ještě nebyly !
a jak kolega poznal, že je ten signál u něj slabý ????
nemá náhodou spíše "silné" řušení, které maskuje užitečný signál ???
(v tom případě delší anténa nepomůže)
na středních vlnách je vliv terénu poměrně malý, signály se "ohnou" za kopec či do údolí . . . to je zásadní rozdíl proti KV a VKV !
a ještě k té rámové anténě, rám 1m x 1m tu účinnost nebude mít moc dobrou, asi tak jako "ferritová anténa" . . .
dříve(třicátá léta) se takové antény dělaly, protože ferritové materiály ještě nebyly !
Rádio je ok,bylo zpátky u mě na zkoušku . Signál je slabý,protože při nastavení těsně před bod rozkmitání hraje u něj stejná stanice tak 10x slaběji než u mě. O šíření vln na různých kmitočtech něco tuším ,ale tady jsou skály a kdysi se tu dolovala v okolí železná ruda, takže jsou místa,kde rádia moc nehrajou . Na různých DX a OK stránkách je plno fandů a výzkumníků v oblasti rámovek,řada lidí si to nemůže vynachválit,
samozřejmě asi hlavně pro možnost eliminace zejména místního rušení příjmem magn.složky pole,ale řada výzkumníků vkládá svůj přijimač s feritkou bez galv.spojení s anténou do rámovky a dociluje výborných výsledků -tzn.že samotná feritka je "slabší".Možná ty dlouhé skládačky z většího počtu tyček. Přece jen je indukované napětí úměrné ploše závitu a počtu závitů,že by feritka "vysála" pole ve válci o průměru 1 m se mně nezdá.
samozřejmě asi hlavně pro možnost eliminace zejména místního rušení příjmem magn.složky pole,ale řada výzkumníků vkládá svůj přijimač s feritkou bez galv.spojení s anténou do rámovky a dociluje výborných výsledků -tzn.že samotná feritka je "slabší".Možná ty dlouhé skládačky z většího počtu tyček. Přece jen je indukované napětí úměrné ploše závitu a počtu závitů,že by feritka "vysála" pole ve válci o průměru 1 m se mně nezdá.
Rámová nebo feritová anténa mají smysl jen v případě, že jsou vyladěné do rezonance. Čím vyšší činitel jakosti laděného obvodu, tím větší proud v rámovce se nakmitá a tím více je z rušení "vytažená" žádaná stanice.
Neladěná rámovka je blbost, předzesilovač má na AM méně výhod, než nevýhod (vyzkoušeno v autech).
Pořád u antén platí, že za metry (výšky antény) se získávají kilometry (dosahu), chceš-li přeladit celé pásmo. Pokud ti stačí jediná, nalaď si rámovku.
Neladěná rámovka je blbost, předzesilovač má na AM méně výhod, než nevýhod (vyzkoušeno v autech).
Pořád u antén platí, že za metry (výšky antény) se získávají kilometry (dosahu), chceš-li přeladit celé pásmo. Pokud ti stačí jediná, nalaď si rámovku.
Ale já bych ji chtěl ladit,jenže ne na půdě,kde by byla,ale dole u rádia.
No vyzkouším nějaký bastl,když bude signál,dal bych na půdu místo
kondenzároru buď varikap pro sv a ladit to budu potenciometrem (to Q bude ale asi dost mizerné,počítám tak do 50 ), nebo nějaký přepínač
pevných naladěných C ovládaný třeba posuvným registrem.
Vzhledem k velikosti pozemku by se dala klidně udělat anténa třeba 2x 75m ,to ale kamarádovi nedoporučuji- nemá totiž ani hromosvod,ani pořádné uzemnění,a to kvůli tomu to dělat nebude.
No vyzkouším nějaký bastl,když bude signál,dal bych na půdu místo
kondenzároru buď varikap pro sv a ladit to budu potenciometrem (to Q bude ale asi dost mizerné,počítám tak do 50 ), nebo nějaký přepínač
pevných naladěných C ovládaný třeba posuvným registrem.
Vzhledem k velikosti pozemku by se dala klidně udělat anténa třeba 2x 75m ,to ale kamarádovi nedoporučuji- nemá totiž ani hromosvod,ani pořádné uzemnění,a to kvůli tomu to dělat nebude.
Kus drátu za skříní nebo pod kobercem, spirálová, či rámová anténa, radiátor nebo rozvodná eletrická síť (přes kondenzátor do 100 pF) - vše jsou to jen náhradní antény nevalné kvality. Než laborovat s takovými náhražkami, to si raději natáhněte zhruba 20m drátu co nejvýše nad střechou, řádně ho odizolujte od střechy, okapu, zdiva, okenice a připojte do antenní zdířky. Stojí to jen pár korun, trochu námahy a nemusíte nic přelaďovat ani se zlobit s varikapy... Uzemnění připojte na bleskosvod. Pokud není, zatlučte do země pod okno kus pozinkované vodovodní trubky, zalejte slanou vodou (pomočte) a máte uzemnění pro rádio. Pokud nemáte plastový rozvod vody, topení, plynu - lze jako uzemnění použít i některou z těchto trubek. Uzemňovat na "nulák" a používat radiátor (vodovod, plynovod) jako anténu nedoporučuji, už se mi takto jednou z rádia kouřilo 
Pásmo středních vln má pro běžně prodávané koaxiální kabely příliš nízký kmitočet, proto se pro připojení klasické antény koax běžně nepoužívá. Jiná situace je, pokud anténu někde pod střechou, připojíte na antenní předzesilovač. Pak bývá možné jeho výstup propojit s rádiem koaxem, opatřeným symetrizačním členem (viz bývalé STA v panelácích). Toto však asi Váš případ není.
Edit:
Byl jste rychlejší. Teď vidím, že bleskosvod nemáte a bojíte se blesku. V tom případě lze zkusit drát (anténu) natáhnout co nejvýše na půdě, pokud ovšem není střecha plechová. Je to však kompromis.
Pásmo středních vln má pro běžně prodávané koaxiální kabely příliš nízký kmitočet, proto se pro připojení klasické antény koax běžně nepoužívá. Jiná situace je, pokud anténu někde pod střechou, připojíte na antenní předzesilovač. Pak bývá možné jeho výstup propojit s rádiem koaxem, opatřeným symetrizačním členem (viz bývalé STA v panelácích). Toto však asi Váš případ není.
Edit:
Byl jste rychlejší. Teď vidím, že bleskosvod nemáte a bojíte se blesku. V tom případě lze zkusit drát (anténu) natáhnout co nejvýše na půdě, pokud ovšem není střecha plechová. Je to však kompromis.
Otkundes píše:Pásmo středních vln má pro běžně prodávané koaxiální kabely příliš nízký kmitočet, proto se pro připojení klasické antény koax běžně nepoužívá.
co to je za nesmysl ???
nedělá se to, ale proto, že jsou potom komplikace s přizpůsobením vysokoimpedanční antény a vysokoimpedančního anténího vstupu rádia . . .
ale i to se dá řešit !!!
Milan:
Pokud bleskosvod nemáte, není ani co akceptovat.
Kdysi platilo, že správná venkovní drátová anténa má být chráněna před atmosferickým přepětím bleskojistkou (jiskřištěm) a v době mimo provoz rádia má být uzemněna, např. pákovým přepínačem. Současné TV, VKV a satelitní antény na střeše, by pak měly být trvale vodivě spojeny s vedením bleskosvodu...
ok1hga:
Samozřejmě, že se jedná především o přenos velmi slabého VF signálu, nakmitaného na drátové anténě, přes koaxiální vedení do rádia. Pokud nebude v souladu charakteristická impedance koaxu, vstupu rádia i antény, jakožto zdroje signálu, vzniknou na vedení odrazy, stojaté vlnění atd., což získaný signál z antény v konečném důsledku utlumí a degraduje. Rozměry, konstrukce koaxu a jeho elektrické vlastnosti, jsou přece závislé i na přenášeném kmitočtu. Z těchto důvodů jsem použití běžně prodávaného koaxu pro TV nebo satelit, nedoporučoval. Řešit to samozřejmě lze: třeba antenním předzesilovačem, který bude mít výstupní impedanci shodnou s charakteristickou impedancí koaxu a přizpůsobením u rádia.
Ale to snad, jako radioamatér víte, i bez mého komentáře.
Pokud bleskosvod nemáte, není ani co akceptovat.
Kdysi platilo, že správná venkovní drátová anténa má být chráněna před atmosferickým přepětím bleskojistkou (jiskřištěm) a v době mimo provoz rádia má být uzemněna, např. pákovým přepínačem. Současné TV, VKV a satelitní antény na střeše, by pak měly být trvale vodivě spojeny s vedením bleskosvodu...
ok1hga:
Samozřejmě, že se jedná především o přenos velmi slabého VF signálu, nakmitaného na drátové anténě, přes koaxiální vedení do rádia. Pokud nebude v souladu charakteristická impedance koaxu, vstupu rádia i antény, jakožto zdroje signálu, vzniknou na vedení odrazy, stojaté vlnění atd., což získaný signál z antény v konečném důsledku utlumí a degraduje. Rozměry, konstrukce koaxu a jeho elektrické vlastnosti, jsou přece závislé i na přenášeném kmitočtu. Z těchto důvodů jsem použití běžně prodávaného koaxu pro TV nebo satelit, nedoporučoval. Řešit to samozřejmě lze: třeba antenním předzesilovačem, který bude mít výstupní impedanci shodnou s charakteristickou impedancí koaxu a přizpůsobením u rádia.
Ale to snad, jako radioamatér víte, i bez mého komentáře.
Otkundes píše: ...Současné TV, VKV a satelitní antény na střeše, by pak měly být trvale vodivě spojeny s vedením bleskosvodu...
Dovoluji si podotknout, že tento předpis platil do roku 2009.
Podle ČSN EN 62305 se anténa uzemňuje v dostatečné vzdálenosti od hromosvodu, ale v ochranném prostoru jímače. Dokonce jsou na trhu izolační distanční držáky pro takové uchycení.
On totiž proud blesku, když se rozdělí mezi odpor svodu a odpor koaxiálu, toho dokáže vymlátit hodně. U oddálené antény je naopak větší šance, že veškerý proud půjde hromosvodem.
Délka vlny na 1 MHz je 300m, já bych to s nějakými odrazy na pár metrech koaxu neviděl nijak zoufale. Koax se nepoužívá spíš pro jeho velkou kapacitu, která zatlumí signál. Impedance drátové antény na SV se pohybuje okolo 2000 Ω.
Co se týče rámovky, i neladěná má smysl. Laděná je samozřejmě lepší, nicméně složitější na obsluhu. Laděná i neladěná rámovka má jednu společnou výhodu - přijímá hlavně magnetickou složku vlny a pokud ji ještě elektrostaticky odstíníme, tak velmi výrazně omezíme pronikání průmyslového rušení, které se šíří hlavně elektrickou složkou vlny. A za další, rámovka je směrová a jejím otáčením můžeme nastavit optimum příjmu a potlačení rušení.
Co se týče rámovky, i neladěná má smysl. Laděná je samozřejmě lepší, nicméně složitější na obsluhu. Laděná i neladěná rámovka má jednu společnou výhodu - přijímá hlavně magnetickou složku vlny a pokud ji ještě elektrostaticky odstíníme, tak velmi výrazně omezíme pronikání průmyslového rušení, které se šíří hlavně elektrickou složkou vlny. A za další, rámovka je směrová a jejím otáčením můžeme nastavit optimum příjmu a potlačení rušení.
Otkundes píše:.... Pokud nebude v souladu charakteristická impedance koaxu, vstupu rádia i antény, jakožto zdroje signálu, vzniknou na vedení odrazy, stojaté vlnění atd....
Snad ty 4 m koaxu nebudou přenášet signát tak dlouho, aby sa mezitím fáze 200 m vlny nějak významně změnila. Kapacita té délky by byla snad 300 pF, ta se přičítá k ladící kapacitě. Asi by mohl být na každé straně kabelu širokopásmový transformátor na hrníčku H6, třeba 10:1 a 1:10. Kapacita koaxu by pak vyšla na 3 pF, a to už by tomu dálkovému přelaďování tak nevadilo.
Ale vypadá to blbě, to uznávám.
Edit: zas pozdě...
