Nabití trakční baterie

Zpráva

rysTR · #1 Příspěvek od **rysTR** » 21 bře 2013, 19:59

Potřebuji poradit s nabitím trakční baterie Varta 12V 135Ah(5h) 180Ah(20h) ještě je tam nějaké číslo : 963051000.Používám ji na svícení na chatě, kdy ji jednou za rok až dva vždy na jaře nabíjím.Zatím nebyl problém až letos,kdy jsem ji sice nabil, ale při kontrole elektrolytu hustoměrem vykazuje 5 článků stav plně nabito-až ke konci zeleného proužku.Pouze článek u plus vývodu je na tom bídně a je na hranici žlutého kroužku.Po nabití ukazuje diodový kontroler Plně nabito a po odstavení jeden den ukazuje nabito na polovic-ale všechny čánky drží u konce zeleného kroužku a tak se bojím pak dál už dobíjet. Co s tím- existuje nějaká pomoc nebo postup?

Otkundes · #2 Příspěvek od **Otkundes** » 21 bře 2013, 22:12

Z Vašeho dotazu vyplývá, že se bude patrně jednat o olověný akumulátor. Jestli ho nabíjíte jednou za jeden nebo dokonce jen jednou za dva roky, baterie bude zřejmě poškozena sulfatací. Je jistě starší pěti let a jeden z jejích článků se s Vámi právě loučí. O desulfataci se můžete dočíst na tomto fóru:
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... esulfatace

StandaT · #3 Příspěvek od **StandaT** » 22 bře 2013, 00:58

Jako první vyzkoušet nabíjet až do plynování zbylých článků, odpaří se trocha vody (dolije se destilka) a poslední článek se může "chytnout" a začít pracovat normálně. Napětí na baterii den po odstátí z nabíjení musí ale být víc než 12,4V (značí, že ten článek není zkratovaný).

Co se sulfatace a desulfatace týká, zde je pěkný rozbor http://wiki.mypower.cz/desulfatace
a zde parádní desulfátor (funguje jako čert) za pár korun http://wiki.mypower.cz/desulfator

BOBOBO · #4 Příspěvek od **BOBOBO** » 22 bře 2013, 05:47

Bohužel nejen sulfatace , ale i rozpad desek s následnými zkraty na dně aku . Jo v dobách asfaltu se vytavilo zalití jednoho článku , ten se vyměnil a vše jelo dál . K tomu loučení se se připojuji .

Habesan · #5 Příspěvek od **Habesan** » 22 bře 2013, 09:39

Jestli tu baterku za celý rok nevysvítíš, aniž bys ji během té doby čímkoliv nabíjel, tak i ta nejlacinější hrstička solárních řezů, která by při sériovém spojení dala alespoň 14 Voltů by znamenala podstatné zlepšení situace.

rysTR · #6 Příspěvek od **rysTR** » 22 bře 2013, 15:27

Díky za odpověď.Ještě mě není jasné, zda takto reaguje na sulfataci i trakční baterie,potažmo s takovou kapacitou.
Pečlivě jsem si pročetl rekce v odkazovaném fóru, které musím uznat, docela podrobně řeší stejný problém-to jsem si myslel ze začátku.Ale jedná se pořád dokola o nejvíce 40 A startovací baterie,nebo gelové,či Ni. Udělal jsem si dokonce výpis těch rad, které jdou přímo k problému a strávil nad tímto 38 stránkovým vláknem celé dopoledne.Nejsem ale nějaký elektrikář a trochu v tom ještě tápu.

Platí uvedené schéma co do hodnot pulzní desulfatace i na tuto trakční baterii ?Myslím si, že pouze ten jeden článek baterie by se dal oživit několika-nebo zatím jednou kapkou peroxidu a pak zkusit nabíjet pulzně.To ale musím něco takového napřed vyrobit.Ale co ostatní články.Ty mají již velikou hustotu a jsou plně nabité.Před tím proto musí být naředěny přebité články.Celkem ukazuje po odpojení ,druhý den 12,7 V.
Nedalo by se to schema na pulzní nabiječ překreslit i na tuto kapacitu? Baterii jsem nabíjel několikrát za sebou a to vždy s přestávkou 1 dne.Vždy kleslo napětí ale hustota v tom + článku(přímo u kolíku) mírně stoupla. Mám nabíječku START 70 Gude Art 85064 U=230V50Hz P 0,2-1,2 kw max, U2=12V ,18Amp elf ,12AmpArith
Cr20-150Ah,Cmin 20Ah.Kromě toho ji lze použít na startování s hodnotami 100A max c.c , 60a(1v/EL) ,5S on/60S off,5Cycle START
Dole jsou 2 přepínače jeden Min a Max a druhý na nabíjení a start.
Dá se z toho něco použít ?
Díky za každou radu!

StandaT · #7 Příspěvek od **StandaT** » 22 bře 2013, 23:30

Trakční olověné baterie se nijak zásadně neliší svou konstrukcí od startovacích. Vždy je tam elektrolyt, kladné a záporné desky a liší se jen v dimenzování těch desek. Jinak si můžeš gratulovat, že máš baterii ze "staré školy", ve které se dostaneš k jednotlivým článkům. Když bys měl "moderní" bezúdržbovou, tak ani nezjistíš, že je něco špatně a k radosti výrobce musíš koupit novou.

S peroxidem zatím počkej, mohl by napáchat nevratné změny. Nic dopředu neředit, to že jsou plně nabité nemá na nic vliv.

Když budeme předpokládat, že elektrody v neposedném článku jsou v pořádku a nerozpadlé, tak může pomoci nabíjet asi dva dny v kuse na nastavení "nabíjení - MIN". Průběžně kontrolovat hladinu elektrolytu v nabitých článcích (budou plynovat) a v případě úbytku doplnit destilkou. Přebíjením se dobré články neničí (v rámci možností).
Poslední článek by měl postupně ukazovat větší a větší hustotu tj. nabití. Když by bylo viditelné zlepšení, je možné pokračovat třeba týden, ale s dohledem! Taky je nutné zkontrolovat, aby na baterii po celou dobu nebylo napětí větší než asi 15V, ale bezpodmínečně ne menší než 13,8V (lze nastavit proud a napětí přepínačem MIN-MAX, lepší je mírné přebíjení).

A pro příště zkus zauvažovat nad tímto za pětikilo http://unovaka.eshop-zdarma.cz/g503.Nab ... %2C4W.html
V životě bys pak už nemusel nabíjet a ani řešit sulfataci, při té mikro spotřebě.

Otkundes · #8 Příspěvek od **Otkundes** » 23 bře 2013, 11:04

Též nedoporučuji ředit elektrolyt v ostatních článcích. Dalším nabíjením (přebíjením) se jeho hustota bude zvyšovat již jen rozkladem vody, kterou budete doplňovat destilkou a tím následně ředit na požadovanou úroveň asi 1,26 až 1,28 g/cm3, podle typu aku a dokumentace výrobce. Akorát si dejte pozor, ze článků při nabíjení/přebíjení uniká třaskavá směs vodíku a kyslíku (jiskření na kontaktech).
Nízká úroveň hustoty elektrolytu může poukazovat nejen na nenabitý stav, ale i na značnou sulfataci, mezielektrodové svody, nebo vyřazení části elektrod článku, rozpadem desek u přestárlého akumulátoru.
Pokud jsou přístupny kontakty jednotlivých článků, lze nabíjet jen jeden článek. Můžete improvizovat a k nabíjení použít i jednocestně usměrněný (tepavý) proud, omezený třeba nějakou žárovkou. Vzhledem ke jmenovité kapacitě akumulátoru, jeho střední hodnotu odhaduji nejvýše na 4 až 5A (raději méně a po delší dobu). Až zjistíte, že napětí na článku a hustota elektrolytu v něm se při nabíjení dále nemění, nechte ho jeden den odpočinout, pak článek vybijte až do úrovně asi 1,7V a ihned začněte znovu nabíjet tepavým proudem.
Kdysi se doporučovalo nabíjení nesouměrným proudem: ke článku se připojil odpůrek a nabíjelo se jednocestně usměrněným proudem, jehož střední hodnota byla 10x vyšší, než trvalý proud, odebíraný zatěžovacím odpůrkem.
Na peroxid a stavbu desulfátoru je čas.

rysTR · #9 Příspěvek od **rysTR** » 23 bře 2013, 18:54

Akumulátor má bohužel horní desku celou z plastu, jen od každého článku je zde umístěna řada 6 ks zátek, kde se dá vzít odběr ellytu.Takže jeden článek nabíjet nelze-je na to nějaká finta jak ho samostatně nabít?Třeba někde vyvrtat díru ? Víko není ale průhledné, tak nevím kde.Mám ještě jednu nabíječku -kondenzátorovou, která nabíjí max 3A.Je k ní velké trafo 20V.Pokud bych udělal k tomu ten vybíjecí přípravek-dvě diody a žárovka 24V-mohl bych to takto použít?(samozřejmě s odpojeným kondenzátorovým můstkem-jen trafo)

Otkundes · #10 Příspěvek od **Otkundes** » 23 bře 2013, 21:25

Konstrukci Vašeho aku neznám. Nicméně, pod plastovým krytem by měly být mezi jednotlivými články spojovací můstky, oddělené od vnitřních prostor jednotlivých článků. Protože se jedná o krajní článek, vodítkem Vám může být poloha pólů baterie. Články bývají souměrné. Pokud by se Vám podařilo najít spoj mezi prvním a druhým článkem, proti kladnému pólu baterie, můžete se pokusit o oživování tohoto článku, bez vlivu na články ostatní. V opačném případě budete muset podrobit oživovací proceduře celou baterii, což by možná nebylo na škodu. Vzhledem k malému nabíjecímu proudu, to baterce neuškodí.
Opatrného vrtání do plastového krytu bych se nebál. Baterka má své již odslouženo a otvor v krytu můžete po skončení zalepit.
Trafo s kondenzátorem v primárním vinutí je zdrojem relativně stabilního proudu. Kondenzátorová nabíječka, po jednocestném usměrnění (jedinou diodou), by jistě byla k nabíjení vhodná. Velikost proudu si nastavíte kapacitou kondíku. Nejlépe teslácký krabicový, systém metalizovaný papír, napětí kolem 630V.
Jako vybíjecí odpor oživovaného článku, by při střední hodnotě nabíjecího proudu 3A a předpokládaném napětí článku při nabíjení 2,6V, měla stačit hodnota asi 8 ohm (plus přívodní dráty), bez diod.
V případě oživování celé baterie pulsujícím proudem, o střední hodnotě 3A, můžete paralelně k baterii připojit odpor kolem 50 ohm, výkonově dimenzovaný na 6W (nebo žárovičku, kterou poteče proud těch 0,3A).

rysTR · #11 Příspěvek od **rysTR** » 29 bře 2013, 09:21

Díky za radu.Jen jsem se chtěl ještě zeptat - dle schematu jsem udělal z trafa 20V jeden drát na mínus . Druhý drát na diodu - a + a paralelně s druhou na + a - pak na žárovku a to celé na plus pól.Trvalo to jen chvíli a ta první dioda, která šla jako jednocestné nabíjení se změnila na svoje původní složení(obláček dýmu).Co jsem udělal špatně.(první dioda KY 708 a druhá KY 132 s 24V žárovkou-ta vydržela)Přitom proud na baterku v místě spojení obou diod byl-pokud jsem to měřil správně-asi 0,5 A ?Bylo to napojené na celou baterii 12V -jak jsem ji popisoval výše.

Eleman · #12 Příspěvek od **Eleman** » 29 bře 2013, 09:26

Nakresli to zapojení a dejto sem

rysTR · #13 Příspěvek od **rysTR** » 29 bře 2013, 09:57

Je to z vlákna o desulfataci baterie, na kterou zde byl výše odkaz-stránka 3 od Ekara
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... e&start=30

Otkundes · #14 Příspěvek od **Otkundes** » 01 dub 2013, 11:45

Na dálku nelze posoudit, proč Vaše dioda odešla do svého křemíkového nebe. Patrně byla přetížena nadproudem (zkratem). Možná jste opačně připojil akumuátor (přepólování). Katoda diody musí být připojena vždy na KLADNÝ pól nabíjené baterie!
Pokud chcete použít jednoduchou kondenzátorovou nabíječku a zkusit nabíjení akumulátoru nesymetrickým proudem, na obrázku uvádím schematické zapojení. Osobně jsem toto zapojení vyzkoušel a starý aku z auta mi pak ještě pár let fungoval jako "zdroj pro pokusy". Akorát bych upozornil, nečekejte zázraky, proces oživování je dlouhodobý a výsledek je závislý na stavu a stáří baterky.
K součástkám:
Kapacita kondenzátoru a dimenzování diody, podle zvoleného nabíjecího proudu (a parametrů trafa).
Kondík klasický, krabicový, systém metalizovaný papír, na asi 630V (kdysi se dělaly na 600V, ty lze též použít).
Zatěžovací odpůrek R2 podle vybíjecího proudu, který má být asi 1/10 velikosti středního nabíjecího proudu, tedy tepavého proudu, tekoucího do akumulátoru.
Odpor R1 je jen pro vybití kondíku po vypnutí nabíječky a jeho hodnota bývá v řádu stovek kiloohmů (jen pro Vaši bezpečnost).
Trafo Tr1, spínač S1 (není nutný), podle toho co máte k dispozici...
K desulfátorům a k použití peroxidu Vám moc neporadím, nezkoušel jsem to.