Pánové,
mám před sebou pro mně bohužel těžko vyřešitelný problém. V příloze mám příklad a ja si s ním nevím vůbec rady. Snad až na tu Tinu, tam bych to nějak navrhl. Bohužel, jak vidím rezistory, tranzistory atd., tak sem úlně zmatený.
Dokázal by mi s tím někdo pomoci? Předem mockrát děkuji
http://ulozto.cz/x9BJACKw/2013-04-13-514-gif - jako příloha se nevešel.
Zesilovač s JFETem - počítání
Moderátor: Moderátoři
Taky tak mizernou přílohu jsem už dlouho neviděl - nevyčištěná prázdná plocha, zbytečně vysoké rozlišení, zkrátka toto by se vešlo do souboru GIF, který namá víc, než 80kB, jen si s tím trochu pohrát.
Ale jde o normální zesilovací stupeň s tranzistorem J-FET, jehož parametry najdeš v katalogu.
Na jejich základě spočítáš případně zvolíš pracovní bod (a k němu potřebné hodnoty součástek) a zesílení s těmito součástkami.
Více například tady.
Ale jde o normální zesilovací stupeň s tranzistorem J-FET, jehož parametry najdeš v katalogu.
Na jejich základě spočítáš případně zvolíš pracovní bod (a k němu potřebné hodnoty součástek) a zesílení s těmito součástkami.
Více například tady.
To je hezké. Ale já tomu prostě vůbec nerozumím. Nevím, kde co mám dosadit. Součástky jsou trochu jinak postavené, takže se asi změní i vzorec. Nevím, kde mám vzít Ugs nebo Up. Asi bych spíš potřeboval, kdyby mi to někdo pomohl spočítat. Můžem se dohodnout i na finanční odměně(jsem student, tak rozumně).
dopracoval jsem se ke stejnému dokumentu jako Hill
. . . ale mě by taky zajímaly ty přeškrtané pokyny pro vypracování.
není tam náhodou něco o samostatném vypracování ?
budeš se muset vrátit trochu zpátky a něco si dostudovat
. . . ale mě by taky zajímaly ty přeškrtané pokyny pro vypracování.
není tam náhodou něco o samostatném vypracování ?
budeš se muset vrátit trochu zpátky a něco si dostudovat
- Přílohy
-
2013-04-13-514a.jpg- (144.79 KiB) Staženo 158 x
Naposledy upravil(a) ok1hga dne 14 dub 2013, 12:26, celkem upraveno 1 x.
Vůbec netuším, co je to Kolesův syndrom. Ani google to nezná. Ale bude to něco o lenosti...?
Tak to neni, prostě se teď šrotím matematiku, sítě atd. a tohle je pro mě španělská vesnice. Proto jsem navrhl slušnou nabídku - zaplacení. Pro Vás elektrotechniky to musí být otázka 20 minut. Je to jeden příklad, přes který když přejdu, tak jsem v pohodě.
Tak to neni, prostě se teď šrotím matematiku, sítě atd. a tohle je pro mě španělská vesnice. Proto jsem navrhl slušnou nabídku - zaplacení. Pro Vás elektrotechniky to musí být otázka 20 minut. Je to jeden příklad, přes který když přejdu, tak jsem v pohodě.
Samozřejmě, nejbližší J-FET k tomu zadání je spíše BF245B až C, jeho strmost je v téměř lineární části převodní charakteristiky vyšší, než 3,5mA/V - to zakřivení převodní charakteristiky v oblasti nejmenších proudů je značné a zkresluje výsledek (viz charakteristika na str. 5 katalogového listu).
Zkus sledovat úvahu, jakou bych do toho šel já:
když si na základě charakteristiky zvolím proud 5mA, kolem kterého je již linearita přijatelná až dobrá, pak mi vychází, že US potřebuji proti zemi o 1,2V zvednout (aby US=UG+1,2V, je třeba, aby řídicí elektroda G, na které je pomocí R1 udržovaný potenciál země 0V, měla proti source S o těch 1,2V zápornější napětí).
Tomu podle Ohmova zákona odpovídá odpor RS=1,2V/5mA=240Ω.
Pro tento příklad nemusím snad volit hodnotu z normalizované řady, konečně rozptyl parametrů J-FETu kus od kusu si při definitivní konstrukci nakonec třeba vyžádá změnu hodnoty.
Dobře: máš hodnotu RS=240Ω a na tomto odporu zůstává napětí US=1,2V.
Do napájecího napětí 12V ti zbývá 12-1,2=10,8V.
Aby zesilovač mohl zpracovat co největší rozkmit signálu kolem pracovního bodu, je dobré, když se tento zbytek napětí rozdělí mezi RD a tranzistor, zde tedy 10,8/2=5,4V ti musí zůstat na RD. Pak zbude i UDS=5,4V.
Protože tranzistor je už "podložený" napětím 1,2V, pak na drainu bude UD=5,4+1,2V=6,6V. Souhlasí to? Samozřejmě ano.
Opět Ohmův zákon: drain odebírá z odporu proud 5mA, na odporu RD musí zůstat 5,4V, tedy RD=(UN-UD)/ID=5,4V/5mA=1080Ω.
Pro rozptyl hodnot tranzistorů a tolerance součástek platí opět, co už jsem uvedl.
Podle katalogu je proud řídicí elektrodou i při teplotě přechodu 125°C menší, než 0,5µA, ovšem při předpětí -20V. My máme předpětí UGS=-1,2V, při jakém nepřestoupí proud IGhodnotu kolem 30nA, při normálních teplotách ještě mnohem nižší.
Přesto si nechám rezervu pro případ, že by to zapojení někdo hodil do vařicí vody, mezi lidmi se dnes najdou neuvěřitelná TT: zvolím-li velikost R1=100kΩ, pak na něm vznikne v krajním případě úbytek 3mV, čili R1 můžu použít i desetinásobně větší, aniž bych ovlivnil vlastnosti zapojení, tedy 1MΩ.
Protože vstupní odpor J-FETU se v oblasti SKP limituje k nekonečnu, lze jej pro výpočet zanedbat. Tedy vstupní odpor zapojení odpovídá jen hodnotě odporu R1. Kapacita C1 má být tak velká, aby její reaktance na nejnižším přenášeném kmitočtu byla nanejvýše stejná, jako vstupní odpor. Z toho vychází, že pro přenos kmitočtu 20Hz stačí C1=1/(2*π*f*R1)=8nF nebo víc.
Pro kontrolu: napěťové zesílení stupně se může jen zdola blížit hodnotě RD/RS, v tomto případě 1080/240=4,5 - ve skutečnosti bude výrazně nižší, protože k RD je pro malé střídavé signály připojená paralelně ještě výstupní impedance tranzistoru a zatěžovací odpor. Ale to už tu zaznělo.
Tak to zkus vybrat třeba jiný pracovní bod a dorazit zbytek podle zadání.
Zkus sledovat úvahu, jakou bych do toho šel já:
když si na základě charakteristiky zvolím proud 5mA, kolem kterého je již linearita přijatelná až dobrá, pak mi vychází, že US potřebuji proti zemi o 1,2V zvednout (aby US=UG+1,2V, je třeba, aby řídicí elektroda G, na které je pomocí R1 udržovaný potenciál země 0V, měla proti source S o těch 1,2V zápornější napětí).
Tomu podle Ohmova zákona odpovídá odpor RS=1,2V/5mA=240Ω.
Pro tento příklad nemusím snad volit hodnotu z normalizované řady, konečně rozptyl parametrů J-FETu kus od kusu si při definitivní konstrukci nakonec třeba vyžádá změnu hodnoty.
Dobře: máš hodnotu RS=240Ω a na tomto odporu zůstává napětí US=1,2V.
Do napájecího napětí 12V ti zbývá 12-1,2=10,8V.
Aby zesilovač mohl zpracovat co největší rozkmit signálu kolem pracovního bodu, je dobré, když se tento zbytek napětí rozdělí mezi RD a tranzistor, zde tedy 10,8/2=5,4V ti musí zůstat na RD. Pak zbude i UDS=5,4V.
Protože tranzistor je už "podložený" napětím 1,2V, pak na drainu bude UD=5,4+1,2V=6,6V. Souhlasí to? Samozřejmě ano.
Opět Ohmův zákon: drain odebírá z odporu proud 5mA, na odporu RD musí zůstat 5,4V, tedy RD=(UN-UD)/ID=5,4V/5mA=1080Ω.
Pro rozptyl hodnot tranzistorů a tolerance součástek platí opět, co už jsem uvedl.
Podle katalogu je proud řídicí elektrodou i při teplotě přechodu 125°C menší, než 0,5µA, ovšem při předpětí -20V. My máme předpětí UGS=-1,2V, při jakém nepřestoupí proud IGhodnotu kolem 30nA, při normálních teplotách ještě mnohem nižší.
Přesto si nechám rezervu pro případ, že by to zapojení někdo hodil do vařicí vody, mezi lidmi se dnes najdou neuvěřitelná TT: zvolím-li velikost R1=100kΩ, pak na něm vznikne v krajním případě úbytek 3mV, čili R1 můžu použít i desetinásobně větší, aniž bych ovlivnil vlastnosti zapojení, tedy 1MΩ.
Protože vstupní odpor J-FETU se v oblasti SKP limituje k nekonečnu, lze jej pro výpočet zanedbat. Tedy vstupní odpor zapojení odpovídá jen hodnotě odporu R1. Kapacita C1 má být tak velká, aby její reaktance na nejnižším přenášeném kmitočtu byla nanejvýše stejná, jako vstupní odpor. Z toho vychází, že pro přenos kmitočtu 20Hz stačí C1=1/(2*π*f*R1)=8nF nebo víc.
Pro kontrolu: napěťové zesílení stupně se může jen zdola blížit hodnotě RD/RS, v tomto případě 1080/240=4,5 - ve skutečnosti bude výrazně nižší, protože k RD je pro malé střídavé signály připojená paralelně ještě výstupní impedance tranzistoru a zatěžovací odpor. Ale to už tu zaznělo.
Tak to zkus vybrat třeba jiný pracovní bod a dorazit zbytek podle zadání.
Naposledy upravil(a) Hill dne 14 dub 2013, 16:29, celkem upraveno 1 x.
To taky plánuju, pokud tento předmět neudělám. Kdo tušil, že budu mít na IT oboru(s kterým nemám problém) tento předmět. O žádný koupený diplom nejde! Je to poprvé, co prosím o pomoc ve škole. Prostě mi něco nejde - nevymlouvám se, řeknu to narovinu. A doufám, že se mi tady na foru té pomoci dostane 
Je tady plno lidí, kteří mi chtějí helpnout, ale mně to bohužel nestačí. Proto někoho žádám o vypočítání toho příkladu. Jeden příklad mi nezaruči školu přece. Jsou tam daleko težší předměty a s těma nejsou problémy.
Je tady plno lidí, kteří mi chtějí helpnout, ale mně to bohužel nestačí. Proto někoho žádám o vypočítání toho příkladu. Jeden příklad mi nezaruči školu přece. Jsou tam daleko težší předměty a s těma nejsou problémy.