Ochrana veškeré spotřební elektroniky
Moderátor: Moderátoři
Ochrana veškeré spotřební elektroniky
V zásuvce v obýváku mám zapojenou nejprve přepětovou ochranu od značky APC - je to klasická pětizásuvka, kde jsou uvnitř varistory a bleskojistka. Z této zásuvky mám připojen další záložní zdroj Cyberpower 800VA, kde je také přepětová ochrana a zároveň slouží jako záložní zdroj při výpadku napětí či při podpětí v síti. A teprve z něj mám připojenou plazmovou televizi, domácí kino a DVD rekordér.
Myslíte si, že je takováto ochrana dostatečná při ochraně mikroprocesorů a eprom pamětí, které dnešní elektronika má v sobě, proti vnějším sítovým špičkám apod?
Nebo je to spíše o tom, že se v některém přístoji pokazí řídící mikroprocesor nebo zesype pamět díky tomu, že už při difůzní výrobě mikročipu se dostala nějaká nečistota?
Časem se totiž stává, že v plazmě umře řídící mikrokontrolér na Main boardu, nebo právě tak jak jsem ted řešil problém s domácím kinem panasonic na diskuzi DVD, že jde jen pouze zapnout a dál nereaguje na žádné povely a ani vypnout jej nelze? Je to domácí kino od známého, co nepoužívá žádné ochranné prvky, a domácí kino bylo v síti připojeno 24hodin denně a po dvouleté záruce to odešlo.
Zkrátka ta UPS má možná větší šanci nějakou tu špičku "sežrat", než přepěťovka v prodlužce, i když obě jsou dimenzované na odchycení jen toho zbytečku, co zůstane v síti po těch předřazených přepěťovkách.
A to, že něco odešlo po záruce, do toho netahej. Někomu ta zařízení pojedou 10 a více let, aniž by kdy slyšel o nějakých přepěťových špičkách, proto se před nimi nijak nechrání. Někdo může mít ochranná opatření za desítky tisíc (ony se ty přepěťovky, když mají skutečně chránit, levněji nepořídí), přesto mu spotřebiče sotva přežijí záruku. Ale jen velmi zřídka se tak stane v důsledku přepětí - v naprosté většině případů je to použitím mizerných součástek už při montáži (tzv. kurvítek, jejichž primárním úkolem je způsobit odchod zařízení týden po záruce). Jednou jsou to elektrolyty, podruhé použití výkonových tranzistorů se značně poddimenzovanými čipy ve srovnání s původní evropskou produkcí... a je jedno, zda tam ta kurvítka jsou osazovaná primárně s úmyslem znefunkčnit zařízení, ať se prodá další, nebo v dobré víře, že tam budou sloužit ne věky věkův, enter.
Zkrátka nesváděj na přepětí příčinu poruchy, když to nemáš oveřené.
...jo, a dovolil jsem si poopravit ti interpunkci a stylistiku - nějak mi chvíli trvalo, než jsem určitým větám porozuměl...
Momentální zásobu (balení 10 žárovek po 60W) jsem kupoval vloni v létě v Tescu a ještě mi jich 7 zbývá.
Doma jsem za posledních 10 let měnil žárovku jen jednu.
Jde totiž mimo jiné o to, jestli ty žárovky máš ve svítidlech, do nichž výkonově patří, tedy jestli se v nich uchladí. To zjišťuji jako častější příčinu zkráceného života žárovek, než napětí na horní mezi povolené tolerance.
Ještě doplním:
Pak byly sehnány žárovky pro signalizační účely, o výkonu jen 15W (slovy: patnáct wattů). O ty již sice zájem nebyl, vydržely dlouho, ale na schodišti již nebylo tak komfortní světlo.
Mám však vypozorováno, že nejčastěji žárovky odchází při zapínání, kdy jsou svítidla vlákno i baňky žárovek studené.
Když jsem měl před lety doma v síti jen 208-212V, brblal jsem na podžhavování a obtížný start dvojice sériově zapojených zářivek v kuchyni. Žárovky v lustru mi však vydržely několik let. Vlákna měly při výměně značně prověšená a baňky ztmavlé.
Po rekonstrukci uličního rozvodu NN, mám v síti 240 až 243V. A brblal jsem znovu - žárovky v lustru odcházely. Pak jsem místo vypínače namontoval starý stmívač s vypínačem. Při zhasínání musím stáhnout potenciometr i jas žárovek na minimum a pak dojde k vypnutí. A světe div se! Životnost žárovek se zvýšila, dokonce i to prověšené vlákno a pokovení baňky žárovky zevnitř, při výměně znovu pozoruji.
Takže, máte v baráku dva stejné lustry, v každém "asi" 6 svíčkových žárovek na 240V a napětí v síti dosahuje 244V. Akorát nevíte, jak ty lustry vypadají. Zato však víte, že chcete snížit síťové napětí. To je tedy, opravdu zajímavý (ne)technický problém.
Krom domluvy s dodavatelem, jistě existují i techniká řešení. Jedno jsem dnes již popsal, včetně provozního výsledku.
- tomasjedno
- Příspěvky: 6547
- Registrován: 11 říj 2008, 00:00
- Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
- tomasjedno
- Příspěvky: 6547
- Registrován: 11 říj 2008, 00:00
- Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
Otkundes píše:Ve společných prostorech dvouvchodového a šestipodlažního domu? Setkal jsem se s tím, že si do těchto prostor partaje chodily měnit spálené žárovky ze svých domácností a když byla ve sklepě tma, nadávaly na správce, že se nestará....
Ano, jde o dva vchody ze tří, abych byl přesný. Ve zbývajícím bydlí také jeden elektrikář, člen samosprávy, který se stará. Ale ještě nespotřeboval všech 10 žárovek, co jsem mu nechával někdy v roce 2009, proto uvádím jen ty dva vchody, kde je měním sám.
Asi máme kliku na sousedy, kteří nemají potřebu obsloužit se ve společných prostorách funkčními žárovkami.
Pokud jde o tvrdost sítě, aby měly žárovky důvod odcházet při zapnutí proudovým kopancem, tak trafostanice je vzdálená asi 60 m kabelové délky a impedance smyčky na vývodu za elektroměrem je pod 0,12Ω. Podle všeho by tedy měly odcházet jedna za druhou, přesto z nějakého důvodu drží.
A kutilmile - nelituju tě